Vytápění a větrání: dvě strany jedné mince

03.04.2015 Vytápění, větrání, úprava vzduchu

Na mnoha webových stránkách se objevují ódy na krby vhodné do panelákových bytů (bez komínů). Přečtěte si, jak nebezpečné jsou jejich „ekologické“ zplodiny.

*

Našli jsme na webových stránkách:

Máme dobrou zprávu pro ty, kdo nechtějí kupovat polena na čerpacích stanicích nebo jinak řešit dřevěnou problematiku. Dřevo má novou konkurenci! Jakou? Koho, co? Ekologická obnovitelná paliva.
Toto řešení se týká vestavných krbů s technologií ohně bez kouře. Jinak řečeno, jedná se o krby bez komína. Hlavní výhoda těchto krbů spočívá v tom, že si je můžete pořídit také do obytných prostor, kde se původně se stavbou krbu vůbec nepočítalo. Není tedy zapotřebí, provádět složité stavební úpravy, tento jednoduchý typ krbu si můžete klidně nainstalovat i do obývacího pokoje
v paneláku. Jejich montáž je velmi jednoduchá. Totéž lze bez nadsázky říci také
o jejich údržbě. Nemusíte v nich totiž topit dřevem, které je nutně spojeno s úklidem popela a dalšího odpadu. Obnovitelná paliva na bázi bioethanolu jsou přírodní produkty s vysokou tepelnou účinností. Jeho spalováním se uvolňuje pouze CO2 a vodní pára, což jsou látky, které živočichové běžně vylučují při dýchání.“

Příznivce krbů v paneláku nezbývá než varovat před podobnými novinkami. Konečně se o jejich nebezpečnosti objevily i zmínky v televizních zprávách, a to v souvislosti s několika úmrtími. Ano, je pravda, že CO2 a vodní páru vydýcháváme také my, lidé. Ale jsou to právě tyto velmi škodlivé látky, kvůli kterým musíme i bez takových krbů často větrat. Jinak si způsobíme vážné zdravotní problémy a na stěnách se nám začne objevovat plíseň.

Proč musíme větrat

Reklamy v televizi nám radí, jaké prášky máme jíst, když máme nadýmání, jaké proti bolestem hlavy, proti únavě, nespavosti a dalším potížím. Lidé se o své zdraví bojí a doporučované tablety polykají. Dostáváme také varování před salátem, na kterém může zůstat trochu škodlivého postřiku. Kousek salátu přitom sníme nanejvýš jednou za týden. Nikdo nám ale neřekne, jak nebezpečný vzduch dýcháme každou vteřinou, pokud dostatečně nevětráme.

Pro zdravý pobyt člověka v místnosti a jeho pracovní výkon (nebo naopak účinný odpočinek) musí mít vzduch optimální vlastnosti: teplotu kolem 22 °C, relativní vlhkost asi 50 %, minimální obsah škodlivých látek, prachových částic a pachů.

Přestože ovzduší je dnes už silně znečištěno průmyslovou výrobou, auty
a dalšími vlivy, stále platí, že vzduch venku je čistější než uvnitř místnosti. Samotný člověk totiž produkuje značné množství látek, které škodí jemu
i budově: vodní páru, oxid uhličitý a odéry
(pachy).

Lidský organismus při teplotě 25 °C vydává kolem 65 gramů vodní páry za hodinu, a toto množství ještě stoupá při námaze (až 300 g/h). Velké množství vodní páry vzniká navíc v koupelně (700 – 2500 g/h), v kuchyni (600 – 1500 g/h), při sušení prádla. Jestliže vodní páru nevyvětráme, kondenzuje na stěnách, které mají nižší povrchovou teplotu než vzduch v místnosti, je příčinou plísní, především v chladnějších rozích místností, kam se vzduch hůře dostává, na nadpražích a ostěních. Kromě zdravotních potíží vyvolávají vlhkost a plísně také poruchy budov.

Škodlivého oxidu uhličitého CO2 vydýcháme kolem 15 litrů za hodinu, při práci až 23 litrů. Sami jste určitě mockrát zažili, jak nepříjemný je vydýchaný vzduch – potíte se, jste malátní, může vám být až na omdlení, v noci se přes velkou únavu budíte, nemůžete usnout. Takové stavy nastávají už při koncentraci 0,02 % oxidu uhličitého ve vzduchu.

Další nebezpečné látky – aerosoly, odéry, toxické plyny – se dostávají do vzduchu místnosti lidskou činností (oxid dusíku v kuchyních s neodvětranými plynovými hořáky má prokazatelně karcinogenní účinky), odpařují se z nátěrů, lepidel a stavebních hmot (karcinogenní formaldehyd), nahromaděný domovní prach je příčinou astmatu.

Jak intenzivně větrat

Každý člověk v bytě potřebuje alespoň 25 m³ čerstvého vzduchu za hodinu. V menších uzavřených místnostech to znamená větrat tak, aby se vzduch jednou za hodinu celý vyměnil, ve velkých otevřených bytech (při plochách nad 200 m²) alespoň 0,3krát za hodinu (hodnota n = 0,3 – 1,0/h). Ještě mnohem vyšší nároky na větrání jsou v uzavřených kuchyních (40 m³/h), koupelnách a na toaletách (60 m³/h). Uvedené údaje vychází z německých technických předpisů VDI, které zodpovědní projektanti respektují jako „dobrovolně povinné“.

Dokud mívala okna netěsné spáry, vzduch se stačil vyměňovat přirozeným způsobem i bez otevírání oken. Požadavky na snížení tepelných ztrát nás dovedly k těsným oknům, ale naše potřeba větrat zůstává stále stejná (hodnota n při těsných oknech klesla na 0,5 až 0,15/h).

Jestliže tedy při těsných oknech nezajistíme větrání jiným způsobem, způsobíme si závažné zdravotní potíže: nejprve každodenní otravu oxidem uhličitým, po čase se nám začnou doma v mnohem vyšší míře hromadit mikroorganismy (například Staphylococus, Streptococus), alergeny (spory plísní) a toxické karcinogeny (formaldehyd). Chemicky ošetřená zelenina je proti tomu nevinnost sama.

Zabránit tepelným ztrátám, ale větrat

Energetická krize a zmenšující se zásoby běžných paliv vyhnaly ceny vysoko nahoru. Hrozí nám, že za pár let nebudeme mít na topení dost peněz, klasické palivo nebude odkud brát. Krkolomný technický vývoj a obrovská koncentrace lidí ve velkých městech se v tomto směru obrátily proti nám: za poslední čtvrtinu století jsme vyčerpali třetinu všech světových surovin, zásoby ropy se odhadují stěží na padesát let. Vytápění „našeho domečku“ možná vypadá v porovnání s potřebami průmyslové výroby zanedbatelně, ale statistiky vypovídají jinak: průmysl odčerpá jen 13 % energie, doprava 19 %, nová výstavba 20 %, ale provoz budov 48 %.

Bylo by nesmyslné tvrdit, že jediným správným řešením pro každý dům a byt je tepelné čerpadlo nebo solární kolektor. Konkrétní podmínky jsou natolik rozličné, že není možné dávat jednoznačné a univerzální recepty na úsporné vytápění. K vytápění při opravě starého domu se musí přistoupit zcela odlišně než při stavbě domu nového. Jinak budeme přemýšlet o úsporných opatřeních v paneláku, který je napojený na centrální teplárnu, jinak v činžáku z 19. století, kde bývalo tradiční lokální topení, a dnes se v nich topí plynem, případně elektřinou.

Některé zásady jsou však společné:

  • Bez zateplení domu nemá smysl přemýšlet o ekonomickém a ekologickém vytápění. Podle možností budeme uvažovat také o využití (alespoň částečném) obnovitelných zdrojů energie – solárního záření, tepla země nebo vody. Za ty nemusíme platit ani my, ani na ně nedoplácí naše planeta.
  • Dobré a zdravé klima v bytě není dáno jenom správnou teplotou, ale také optimální vlhkostí a minimálním množstvím škodlivin. Nedostatečné větrání je příčinou zdravotních potíží, vzniku plísní a většího množství mikroorganismů, alergenů a karcinogenů.

Větrání představuje v běžných domech 30 % všech tepelných ztrát, v dobře zateplených domech dokonce až 50 %. Jak tedy zabránit tepelným ztrátám,
a přitom si nezpůsobit zdravotní potíže?

V dalších našich článcích si můžete přečíst, že vytápění a větrání je možné řešit i společnou (tím také levnější) cestou.

Věra Konečná
Foto Jaroslav Hejzlar a archiv
*

Článek byl napsán  na základě konzultací s ing. Petrem Morávkem a ing. Ladislavem Ročárkem.

Ing. Petr Morávek, CSc., je odborníkem v oblasti mikroklimatu budov
a zpětného získávání odpadního tepla, zakladatelem společnosti Atrea.

Ing. Ladislav Ročárek je specialista na vytápění, větrání a klimatizaci nízkoenergetických domů, pracuje ve firmě Tepelná čerpadla IVT.

Literatura:
Humm, Othmar. Nízkoenergetické domy (NiedrigEnergieHäuser). Překlad Jan Tywoniak. Grada Publishing, spol. s r.o., 1999
Srdečný, Karel, Macholda, František. Úspory energie v domě. Grada Publishing, a.s., 2004
Dufka, Jaroslav. Vytápění domů a bytů. Druhé, zcela přepracované vydání. Grada Publishing, a.s., 2004
Šmelhaus, Pavel, ing. arch., a kolektiv. Nízkoenergetický dům. ABF, a.s., Nakladatelství ARCH, 2004.
Počinková, Marcela, ing., Čuprová, Danuše, ing., CSc., Mudráková, Alena, ing. Úsporný dům. ERA group, spol. s r.o., 2004.