Pokoje v hotelu Pytloun

Pokoje v hotelu Pytloun

18.07.2018 Rekreace, relaxace

Jana Šandallová, Michal Kunc / Ateliér Kunc Architects / Pokoj je laděný do „street style“: s kresbičkami, vzkazy, vtipy a mezinárodně srozumitelnými piktogramy.

Obnovená elegance starých křesel

Obnovená elegance starých křesel

17.07.2018 Nábytek, doplňky

Pavla Kosová, Miroslav Kos, Anna Skuhravá / Retronaut Retronaut se snaží snížit počet starých křesel, která skončí v kontejneru. Křeslo může být jedinečným doplňkem moderního interiéru.

Rekonstrukce bytu v Brně

Rekonstrukce bytu v Brně

16.07.2018 Rekonstrukce

Martin Daněk, Martin Doležel, Barbora Ponešová / Archanti / Snaha o záchranu všeho původního vyústila v nejvýraznější výtvarný prvek celého bytu, souvrství maleb nalezených pod svrchní vrstvou.

Rodinný dům Pstruží

Rodinný dům Pstruží

13.07.2018 Individuální bydlení, Rodinné domy

Martin Vomastek, Albert Pražák, Jiří Bardoděj / LABOR13 / Půdorys domu vybíhá do třech paprsků, rozčleňuje pozemek do stejného počtu zahrad. Středem rodinného života je jídelní stůl.

Redesign interiéru domu Plecháč

Redesign interiéru domu Plecháč

12.07.2018 Individuální bydlení, Rodinné domy

Luděk Rýzner / OK PLAN ARCHITECTS / Majitelé se po 12 letech užívání rozhodli pro interiérové úpravy a zjemnění původní „surovosti“ v hlavním obytném podlaží. 

Radniční sklípek Liberec

Radniční sklípek Liberec

11.07.2018 Rekreace, relaxace

Pavel Nalezený, Radek Vaňáč / Raketoplán / Citlivá rekonstrukce restaurace, jejíž tradice sahá až do roku 1893, respektuje původní atmosféru prostoru s klenbami.

Kuchyňka z březové překližky

Kuchyňka z březové překližky

10.07.2018 Kuchyně, Panelákové byty

Ondřej Lipenský Jednoduchá kuchyňka klade důraz na domáckost, prosvětlenost a obyčejnost. Hlavním materiálem se stala březová překližka.

Malý byt s výhledem na Karlův most a Hrad

Malý byt s výhledem na Karlův most a Hrad

09.07.2018 Malé byty, Půdní byty

Ivana Dombková / I. D. Architektura / Tradiční materiály podtrhují atmosféru půdy v historickém domě, kontrastem je čistě bílé moderní vybavení.

Rekonstrukce Tančírny v Račím údolí

Rekonstrukce Tančírny v Račím údolí

04.07.2018 Rekreace, relaxace

Michal Sborwitz, Marie Sborwitzová, Karel Prášil / Secesní stavba uprostřed lesního palouku byla opravena v původní profilaci, barevné a povrchové úpravě viditelných konstrukcí. 

Rodinný dům s ordinací

Rodinný dům s ordinací

03.07.2018 Individuální bydlení, Rodinné domy

Jiří Poláček, Václav Škarda / Atelier K2 / Terénní zlom pozemku umožnil umístit ordinaci do přízemí s přístupem z ulice a byt do horního podlaží v návaznosti na zahradu.

Aktuality

18.07.2018
Ořechovka a její vily

Ve čtvrtek 19. července od 17.00 se koná procházka po prvorepublikové vilové čtvrti Ořechovka. Sraz na tramvajové zastávce Vozovna Střešovice. Procházka upozorní na vily, kde bydleli a bydlí slavní lidé, ale zaměří svoji pozornost na prázdné a chátrající objekty. To vše v pohodlném prázdninovém tempu. Výdělek ze vstupného bude použit na opravy adoptovaného hrobu od Jana Kotěry. Vstupenky (100 Kč) je možné zakoupit v předprodeji přes portál GoOut.

17.07.2018
Seniorské centrum Šatovka

Praha 6 ve spolupráci s Českou komorou architektů vyhlásila architektonickou soutěž na podobu seniorského centra, které má vzniknout v usedlosti Šatovka v Šáreckém údolí. Chátrající usedlost je poslední roky nevyužívaná a vyžaduje rozsáhlou rekonstrukci. Účastníci mohou soutěžní návrhy odevzdávat do konce září, poté je vyhodnotí porota složená ze tří zástupců městské části a čtyř architektů. Výsledky soutěže by měly být známy v první polovině října.

16.07.2018
Všeobecný penzijní ústav

Odborové svazy prodaly Dům odborových svazů na pražském Žižkově, kde využívají jen 20 % kancelářské plochy. Funkcionalistický palác vznikl začátkem 30. let podle projektu Josefa Havlíčka a Karla Honzíka. Architekti, kterým ještě nebylo 30 let, navrhli pro Všeobecný penzijní ústav železobetonovou budovu s křížovým půdorysem, která bývá i díky výšce 52 metrů označována za první český mrakodrap. Novým vlastníkem jsou majitelé koupelnářské skupiny Siko, plánuje přestavět objekt na nájemní byty. Byty v nižších patrech budovy byly už ve 30. a 40. letech.

13.07.2018
Nádraží v Brně

Brno bude mít příští týden mimořádné jednání rady k výstavbě nového vlakového nádraží u řeky za desítky miliard. Ministerstvo dopravy totiž nepočítá se souběžnou výstavbou podzemní železnice podobné metru, která by měla zajistit přepravu cestujících v MHD. Takzvaný diametr byl přitom podmínkou města. Město chce apelovat na vládu, aby rozhodnutí ministerstva odmítla a diametr se stavěl s nádražím.

12.07.2018
8smička jako architektura

Komentovaná prohlídka 8smičkou s komentářem architekta se uskuteční 14. 07. od 15.00 (8smička, Kamarytova 97, Humpolec). Úkolem proměny bývalé tovární budovy na kulturní centrum, zónu pro umění, se zhostil Luděk Rýzner, jehož ateliér OK PLAN ARCHITECTS sídlí v těsném sousedství 8smičky. Díky tomu je se svojí stavbou v každodenní konfrontaci. Vstupné na prohlídku je stejně jako na výstavu „Pocta suknu: Textil v kontextu umění“ rovných 8 korun.

11.07.2018
ČCA / Olomoucký kraj

Česká komora architektů v lednu 2018 vyhlásila 3. ročník České ceny za architekturu (ČCA). Architekti do ní přihlásili 145 realizací. V nominacích poroty je zastoupeno 10 regionů České republiky a hlavní město Praha. Olomoucký kraj v soutěži reprezentují 3 realizace: Vault 42 od Studia Raketoplán, Kampus fakulty tělesné kultury UPOL od atelier-r a Kaple sv. Vendelína od Pelčák a partner architekti. Zda některá z realizací nacházejících se v Olomouckém kraji, osloví porotce natolik, že se zařadí mezi finalisty, bude jasné 19. listopadu 2018 na slavnostním galavečeru ve Foru Karlín v Praze.

10.07.2018
Sluneční náměstí

Radnice Prahy 13 zadala vypracování ověřovací studie, která by měla určit, co vznikne v budoucnu na Slunečním náměstí nedaleko budovy úřadu. O případné podobě výstavby a o tom, co zde vznikne, bude po podzimních volbách rozhodovat nově zvolené zastupitelstvo městské části. Postup radnice kritizují opoziční zastupitelé, podle kterých jej vedení městské části chystá bez vědomí obyvatel a zastupitelů. Případná zástavba se týká pozemků u stanice metra B Hůrka, na pozemku by mělo vzniknout multifunkční centrum.

09.07.2018
Libeňský most

Ministerstvo kultury otázku prohlášení pražského Libeňského mostu za kulturní památku znovu neotevře. Bývalý ministr Ilja Šmíd (za ANO) odložil podněty Národního památkového ústavu a sdružení Prázdné domy proti únorovému rozhodnutí ministerstva, podle kterého most památkou není. Ministerstvo podle Šmída v rozhodnutí dostatečně objasnilo důvody neprohlášení mostu za památku a zároveň netrpí vadami, pro které by mohlo být rozhodnutí zrušeno nebo změněno. Most podle ministerstva nedosahuje takové historické hodnoty jako třeba Negrelliho viadukt nebo Karlův most.

04.07.2018
Věž v Jablonci bude znovu otevřena

Po tříleté pauze bude od příštího týdne veřejnosti přístupný ochoz 51 metrů vysoké věže radnice v Jablonci. V minulosti v letní sezoně na věž vystoupalo až 800 turistů, kvůli opravě fasády ale byla vyhlídka naposledy otevřená v roce 2015. První výstup je naplánován na pondělí 9. července. Věž se nachází na radnici postavené v letech 1931 až 1933 podle návrhu architekta Karla Wintera. Památkově chráněná budova se řadí mezi významné stavby československé meziválečné architektury.

03.07.2018
Centrum UK

Filozofická fakulta Univerzity Karlovy vybuduje u pražského hlavního nádraží své nové centrum s výukovými a konferenčními prostorami. Vznikne přestavbou a dostavbou dvou domů v Opletalově ulici poblíž křižovatky s Bolzanovou. Objekty by měly částečně kompenzovat prostorový deficit FF UK. Budou využity pro výuku, vědeckou činnost, konferenční a reprezentativní účely, bude tam odborné veřejnosti přístupná Knihovna Jana Opletala a bufet. Autorem projektu je Atelier K2.

Na okraj

Výstavba uvnitř města

Měla by se Praha spíše zahustit, nebo rozšiřovat do polí? Institut plánování
a rozvoje hlavního města (IPR) jednoznačně prosazuje konec éry rozrůstání Prahy do krajiny a přesměrování rozvoje dovnitř města. Tzv. město krátkých vzdáleností je nejen výrazně levnější na správu a provoz, ale lépe se v něm také žije. Poslední čtyři roky se o změně paradigmatu – stavět nikoliv na okraji, ale uvnitř
a hustě – snaží IPR přesvědčit i veřejnost.
A zdá se, že úspěšně. K zahušťování města na brownfieldech se totiž přiklánějí i Pražené.
Podle výsledků průzkumu veřejného mínění, který zadalo Sdružení pro architekturu a rozvoj agentuře Ipsos, více než polovina z 500 dotázaných Pražanů dává přednost výstavbě na brownfieldech. Nevyužívané bývalé tovární areály v širším centru Prahy označilo za ideální místo k výstavbě 51 procent. Dalších 26,3 procenta by ale preferovalo rozšiřování města do krajiny a výstavbu na okrajích metropole. Celkem 12,6 procenta by nestavělo vůbec, naproti tomu osm procent by stavělo kdekoliv, je to možné.

„Praha by měla následovat příklady vyspělých měst, jako je Amsterdam se čtvrtí IJburgu či Borneo-Sporenburgu nebo Hamburk se svou čtvrtí HafenCity, kdy město kvalitně zastavělo bývalé doky. To je příklad schopnosti města samo sebe plánovat, na kterém je vidět aktivní role města, které kooperuje s developery,“uvedl architekt, urbanista a člen Sdružení pro architekturu a rozvoj Pavel Hnilička, autor známé knihy Sídelní kaše. Výstavba na okrajích podle něho městu škodí. Teoreticky vzato k ní ani není důvod. Na rozdíl od jiných evropských metropolí má Praha uvnitř města téměř tisíc hektarů nevyužívaných pozemků. Na tuto plochu by se vešlo tolik nových obyvatel, jako má Brno. I kvůli tomu bývá Praha přirovnávána k ementálu a ve srovnání se sousedními metropolemi je poměrně řídce osídleným městem. Zatímco Praha má hustotu zalidnění 25 obyvatel na hektar, ve Vídni je to 41, v Mnichově 44 a
v Berlíně 40 obyvatel na hektar.

Levné město krátkých vzdáleností
Do jaké míry mají tvůrci Prahy v rukou budoucí náklady, které město za nové zastavěné části ponese, pregnantně ilustruje studie Hustota
a ekonomika měst. Zveřejněna by měla být v následujících týdnech. Pavel Hnilička a další autoři z IPR a ČVUT v ní například vyčíslili, že roční náklad na údržbu a provoz veřejných prostranství v zástavbě rodinných domů činí 5900 korun na osobu za jeden rok a v blokové zástavbě typu Vinohrad 1283 korun na osobu za rok, tedy 4,6krát méně. „Kdybychom uvažovali, že by se mělo stavět nové město řekněme pro 20 tisíc obyvatel jako například SeestadtAspern ve Vídni, tak by se pak náklady u těchto dvou typů zástavby v ročním rozpočtu lišily o 92 milionů korun. Za deset let už je to téměř miliarda ve prospěch hustšího města. Za tyto peníze se dá místo pouhých ulic vystavět řada jiných staveb, jako jsou školy, školky, veřejné parky, koncertní sály, muzea, galerie, hřiště, bazény
a mnohé další
,“
dodal Pavel Hnilička.
Studie také ukazuje, jak je hustota města úzce provázaná s dopravou. Hustota pod 30 obyvatel na hektar znamená závislost na automobilu jako jediném možném dopravním prostředku, pod hustotou 50 obyvatel na hektar bývají dotace z obecních rozpočtů už tak vysoké a spoje tak řídké, že veřejná doprava přestává být pro obyvatele atraktivní. Zásadní je nicméně údaj, že pěší vazby se začnou odehrávat v těch částech sídel, které mají hustotu alespoň sto obyvatel na hektar.
O tom, jak „hustá“, nebo naopak „řídká“ je budoucnost Prahy, rozhodne do značné míry nový Metropolitní plán, jehož definitivní verze bude zveřejněna v druhé polovině dubna. Hnilička se ale domnívá – a je to i jedna z tezí České komory architektů k novému stavebnímu zákonu – že by bylo navíc potřeba daňově zvýhodnit výstavbu na brownfieldech, a naopak znevýhodnit zástavbu na zelené louce, která přináší městu vysoké náklady na obsluhu nových obytných území.
Tisková zpráva
Sdružení pro architekturu
a rozvoj