Bytový dům na okraji Prahy

Bytový dům na okraji Prahy

17.08.2018 Bytové domy

Markéta Zdebská, Jan Dobeš, Jana Hajasová / BY architects / Patro tvoří poloprůsvitný opar, který zahaluje fasádu s pavlačí. Perforovaný materiál nabízí jemnou intimitu i příjemný polostín.

Rekreační domek Brnky

Rekreační domek Brnky

16.08.2018 Individuální bydlení, Rekreace, relaxace, Rodinné domy

Luděk Rýzner, Marcela Kostková / OK PLAN architects / Dům vykonzolovaný ze svahu se vznáší nad údolím a protější zalesněné kopce vstupují skleněnými stěnami do obytného prostoru.

Rodinný dům v Jevanech

Rodinný dům v Jevanech

15.08.2018 Individuální bydlení, Rodinné domy

David Kraus / Studio Architektura /  Dům na lesním pozemku je prosklený na jižní stranu směrem k rybníku, svou horizontalitou vyvažuje vertikální linie stromů.

Rekonstrukce bytu na Vinohradech

Rekonstrukce bytu na Vinohradech

14.08.2018 Rekonstrukce

Karel Prášil / Michal Sborwitz Cílem rekonstrukce bylo navrátit bytu přehlednost v dispozici a velkorysost odpovídající době výstavby domu.

Rodinný dům v České Bříze

Rodinný dům v České Bříze

13.08.2018 Individuální bydlení, Rodinné domy

Jiří Zábran / Pro návrh byla důležitá atmosféra místa. Dům je založen na soudobém vnímání interiéru a vzájemné propojenosti se starou zástavbou.

Zahradní domek v Šáreckém údolí

Zahradní domek v Šáreckém údolí

10.08.2018 Rekreace, relaxace

Jiří Žentel, Alena Žentelová, Zdeněk Lachout / A11 Atelier Žentel / Drobná dřevostavba byla vybrána do ročenky české architektury, která představuje nejzajímavější realizace z let 2010-2011.

Rodinný dům v Bohumilči

Rodinný dům v Bohumilči

09.08.2018 Individuální bydlení, Rodinné domy

Petr Moráček, Jana Zoubková, Pavel Matyska / Mimosa architekti / Obytný prostor je provázán se svým okolím a jezírkem, prolínání interiéru s exteriérem podporují dřevěné terasy vybíhající z domu.

Plovoucí plovárna na Vltavě

Plovoucí plovárna na Vltavě

08.08.2018 Architektura, Rekreace, relaxace

Andrea Jašková, Ondřej Lipenský, Michal Volf / Kruhová plovárna má potenciál stát se vyhledávaným místem obyvatel města, oázou klidu uvnitř hustě zastavěné metropole.

Byt v historickém centru

Byt v historickém centru

07.08.2018 Exkluzivní byty, Rekonstrukce

Theresa Kjellberg, Štěpán Matoušek / Small Smart Architecture / Rekonstrukce bytu ve starém činžovním domě podpořila kvality místa a prostoru, přitom byt doplnila o vybavení pro současný život.

Rezidence Nad rybníky

Rezidence Nad rybníky

06.08.2018 Individuální bydlení, Rodinné domy

Roman Kučírek, Jan Komárek / 3K Architects / Požadavky na provoz domu a svažitost parcely ovlivnily návrh domu: tři hlavní hmoty (křídla) jsou propojeny vstupní halou.

Aktuality

17.08.2018
Veřejný prostor CZ

Putovní exteriérová výstava prezentující výběr 60 zajímavých realizací v oblasti veřejného prostoru od jednotlivých náměstí či parků až po rozsáhlé koncepty ovlivňující podobu nejen center měst se koná od 5. září v Karlových Varech. Na projektu spolupracovaly Ústav dějin umění AV ČR, Galerie Jaroslava Fragnera a Galerie Architektury Brno. Výstavu doprovází česko-anglická publikace s texty Petra Kratochvíla, Pavly Melkové, Dana Merty a Michaely Hečkové.

16.08.2018
Nejlepší stavba Libereckého kraje

Nejlepší stavbu, jaká vznikla na území Libereckého kraje od roku 1918 do současnosti, mohou lidé vybírat v internetové anketě. Soutěž vyhlásil kraj v rámci oslav 100. výročí od vzniku Československa. V nominaci je 55 staveb. Kritériem pro nominaci byl celospolečenský význam a přínos stavby. Mezi vybranými objekty nechybí televizní věž a hotel Ještěd, který je národní kulturní památkou a lidé ho v republikové anketě zvolili českou stavbou 20. století. Hlasování potrvá do 21. září na webu ankety.

15.08.2018
Rekonstrukce Štefáničky

Horská chata generála M. R. Štefánika (nazývaná běžně jako „Štefánička“) byla postavena ve 20. letech minulého století na počest slovenského národního hrdiny. Jde o oblíbenou destinaci pro celoroční výlety na hřebeni Nízkých Tater. Chata v nadmořské výšce 1740 metrů pod nejvyšším vrchem Nízkých Tater Ďumbierem byla v havarijním stavu, část původní měděné krytiny odletěla působením větru. Rekonstrukce probíhala bez přerušení provozu chaty. V náročných klimatických podmínkách byl pro rekonstrukci vybrán na střeše, fasádě, a podhledu.

14.08.2018
Lávka v Hořicích

Nová lávka pro cyklisty a pěší v Hořicích na Jičínsku se otevře v září. Bezpečně propojí části Hořic, přemostí hlavní silniční tah Hradec Králové – Jičín. Lávka se začala stavět v květnu, většinu nákladů pokryje dotace. Lávka přes frekventovanou silnici u sjezdu z hlavní silnice do města bude sloužit i dálkovým cyklistům, je to klíčový bod na trase mezi přehradou Les Království u Dvora Králové nad Labem a Kladruby. Oba body leží na dálkové Labské cyklotrase, která vede od Hamburku podél Labe až k pramenům.

13.08.2018
Kunětická hora

Hrad Kunětická hora na Pardubicku čeká zásadní rekonstrukce, která zpřístupní dosud zavřená místa. Obnoví části památky, které navrhl ve 20. letech významný architekt Dušan Jurkovič. Nepřístupná je dosud šestá brána, kde architekt navrhl vyřezávaný nábytek, obložení, červený a zelený salonek. Místo poklady v přízemí nechá správa hradu obnovit dřevěnou verandu, jak vypadala za první republiky. Bude sloužit jako návštěvnické centrum. Součástí projektu je oprava Jurkovičova paláce, odborné firmy očistí objekt od nevhodných zásahů z 90. let, v křídle bude moderní vestavba a v ní expozice Jurkovičova díla.

10.08.2018
AGPS TRANSFORMATIONS

Výstava v Galerii Jaroslava Fragnera prozkoumává pojem času v urbanistických procesech prostřednictvím vybraných projektů, které vznikly ve studiích agps architecture v Curychu a Los Angeles. Zaměřuje se na vztahy různých časových horizontů proměn prostoru: horizont urbanistického rámce, výstavba domů reprezentující střední časový horizont a bezprostřední události všedního dne. Zahájení 6. září přednáškou.

09.08.2018
Demolice Transgas

Několik odborníků na architekturu a dějiny umění žádá v otevřeném dopise, aby se neboural soubor budov Transgas v Praze na Vinohradské třídě. Majitel o demolici objektů ze 70. let zažádal v červenci, pokud ji úřady povolí, mohla by začít po polovině srpna. Stát budovy odmítl prohlásit za kulturní památku. Vlastník budov chce na jejich místě stavět nové domy. Někteří odborníci se proti bourání Transgasu postavili již dříve. Signatáři otevřeného dopisu poukazují na to, že budovy mají výjimečné hodnoty a bylo by podle nich možné je třeba s dílčími úpravami zachovat.

08.08.2018
Mendlovo náměstí

Podoba Mendlova náměstí je Brňanům desítky let trnem v oku. To chce změnit Kancelář architekta města Brna (KAM) společně se zástupci města a městské části Brno-střed. V ideové soutěži proto vyzvali architekty, aby do konce prázdnin našli ztraceného ducha místa. Úkolem soutěžících je najít kvalitní urbanistické a architektonické řešení veřejného prostranství, které má význam pro celé Brno. „Posláním soutěže je najít ztraceného genia loci místa, které sice dnes označujeme jako náměstí, ale historicky tuto funkci ztratilo. Soutěž je ideová a úkolem soutěžících je navrhnout řešení, které by na náměstí vrátilo zpět život,“ vyzdvihl ředitel KAM Michal Sedláček.

07.08.2018
Letní škola architektury

Katedra architektury Fakulty stavební ČVUT v Praze ve spolupráci s Omnium a Památkovou komorou ČR potřetí pořádá letní školu architektury a stavitelství, letos na téma První republika. Letní škola je otevřena úplně všem: studentům středních a vysokých škol, pedagogům, úředníkům, odborníkům i laikům. Program je koncipován do pěti pracovních dní v termínu 27.–31. 8. v kombinaci teoretických poznatků a tvůrčího workshopu. Registrace zde.

06.08.2018
Komentovaná vycházka

Procházky s Josefem Vomáčkou jsou doprovodným programem Landscape festivalu Praha 2018. Vycházka na Štvanici se koná 8. 8. Publicista a kritik architektury představí smutný osud pronásledovaného místa – zmizelí svědkové někdejší slávy a přežívající zajímavé objekty na tomto stále devastovaném ostrově. Sraz před Fuchsovou kavárnou v 17.00 (boční vchod).

Na okraj

Praze chybí v horku voda a zeleň

O několik stupňů dokážou zchladit fasádu domu rostliny, které se po ní pnou. I v Praze je podle architekta Petra Leška plno staveb, jejichž architektura není tolik cenná, že by ji nemohla zeleň zakrýt, ideální by takový přístup byl podle něj pro panelové domy. Praze chybí stromy v ulicích a vodní prvky, říká architekt, který se zlepšováním veřejného prostoru zabývá. Chyba je podle něj ve vedeních měst, která nedokážou přimět developery, aby stavěli budovy šetrnější k prostředí i obyvatelům.

„Praze chybí stromy, které udělají lepší mikroklima. Když se podíváte v Budapešti, Sofii, Bukurešti, tam jsou ulice plné stromů, v Praze ne,“ řekl Lešek v rozhovoru s ČTK. „Všichni říkají, že je těžké sázet v ulicích stromy, protože všude jsou sítě a nikdo s nimi nechce hýbat. Ale i když se třeba opravují rozvody, ulice se rozkope, vrátí se to zpátky a tečka. Situace by se ale dala jistě využít k výsadbě stromů, kdyby se činnosti zkoordinovaly a našla se vhodná doba,“ připomíná. „Funguje to stejně jako před 30 lety – každý udělá své a nic jiného ho nezajímá,“ dodal.
Tím, že výsadbu nových stromů komplikují sítě pod zemí, argumentují mnohé městské části. Přitom ale v samotném centru se za velké peníze budovaly podzemní kolektory, kde by měly být všechny sítě sdružené, a tedy by mělo být zřejmé, kde se nacházejí. Jak ale ČTK řekl jeden z developerů, který staví u Václavského náměstí, některé nově vznikající stavby dál pokládají své rozvody mimo ně a kolektory nevyužívají.
„Vyhazují se peníze na kropení ulic, ale to, co jde udělat za minimum peněz, se nestane. Praze chybí zamyšlení se nad tím, že když se něco (ve městě) dělá, má se to dělat s dlouhodobou vizí,“ říká Lešek. Nekritizuje developery, kteří by mohli stavět budovy s lepší energetickou bilancí, město by podle něj mělo být tím, kdo ví, co chce na svém území mít. „Někde jinde na západ od nás by nepochybně byl nějaký systém úlev: vy postavíte o něco víc, ale za to nám dáte třeba nějaký park, nebo část objektu poskytnete na sociální bydlení. To tady ale není,“ uvedl.
Drobné úpravy města, které v součtu mohou snižovat teplotu v něm o několik stupňů Celsia, lze dělat v centru, na periferiích i v příměstské krajině. V centru jsou kamenné domy, které se proti přehřívání do jisté míry umějí bránit. „Ale chybí tam kašny, na Staroměstském náměstí není jediná kašna. Ty přitom byly všude, zrušily se a teď se těžko vracejí,“ připomíná Lešek jeden důležitý městský prvek, byť dnes s jinou funkcí.
„V historických centrech je důležitý každý metr čtvereční a je třeba se o něj postarat,“ dodává. U městských částí se zástavbou z 19. či 20. století lze vodní plochy plánovat velkoryseji. „Na sídlištích mohou přidat kvalitu, stejně jako porostlé fasády, které sníží teplotu až o dva stupně. V Nizozemsku jsou hřiště, která při přívalovém dešti fungují jako nádrže. Deset dní se tam drží voda, pomalu odtéká a ochlazuje vzduch,“ říká.
Na území Prahy je množství vltavských přítoků, potoků a rybníků, i ty mohou zlepšovat horké městské prostředí o pár stupňů. „Ale Metropolitní plán na ně nepamatuje. Nic jiného než vodu a zeleň nemáme. I drahé klimatizace fungují na stejném principu,“ připomíná.
Nejdůležitější je podle Leška používat zdravý rozum a vědět, že když se postaví dům s prosklenou fasádou, musí se do něj v létě „rvát“ energie, aby se ochladil. Je proto třeba zvolit určitý poměr skla vůči pevné fasádě. „Ani vysoké náklady na chlazení ale developera od nešetrných staveb neodradí – vybere si je od nájemců kanceláří, kteří své zaměstnance chladí klimatizací,“ říká Lešek.
ČTK