Dílna jako společenská místnost

Dílna jako společenská místnost

16.11.2018 Rekreace, relaxace

Zdeněk Duroň, Radka Duroňová / NORDIC ZEN / Bývalá dílna nyní slouží jako pracovna, jídelna pro větší společnost, útočiště pro případ deště při venkovním grilování.

Městský dům na Vítězném náměstí

Městský dům na Vítězném náměstí

15.11.2018 Bytové domy, Soutěže

Jana Vichorcová / FA ČVUT, vedoucí práce Ondřej Císler Nový dům doplňuje blok směrem do náměstí a nabízí kromě bytů také parkování, obchody, kanceláře a taneční sál.

Městská vila Procházkova

Městská vila Procházkova

14.11.2018 Individuální bydlení, Rodinné domy

Josef Pleskot, Miloš Linhart, Martin Slavíček, Petr Sýkora, Jiří Trčka, Zdeněk Rudolf / AP atelier / Nový dům sice nemá šikmou střechu, ale hlásí se k urbanistickým a architektonickým kvalitám místa.

Městské zásahy

Městské zásahy

13.11.2018 Architektura

Matúš Vallo, jeden z autorů úspěšného projektu Městské zásahy, se stal primátorem Bratislavy. Při této příležitosti připomínáme koncept projektu a několik bratislavských návrhů z roku 2010.

Rodinný dům v Pardubicích

Rodinný dům v Pardubicích

12.11.2018 Individuální bydlení, Rodinné domy

Zdenek Balík / ZETTE / Dům v prostředí bez kontextu je otevřen sám do sebe, vytváří si vlastní soukromý prostor ve formě otevřeného atria.

Přestavba chaty v Dolní Lhotě

Přestavba chaty v Dolní Lhotě

09.11.2018 Rekonstrukce, Rekreace, relaxace

Pavel Mudřík / Výchozí kvalitou pro přestavbu, kde se muselo změnit téměř vše, bylo místo s výhledy a obklopené vzrostlou zelení.

Interiér panelákového bytu, Praha 4

Interiér panelákového bytu, Praha 4

08.11.2018 Panelákové byty

Eva Bradáčová / Volnou dispozici bytu propojuje jednolitá podlaha i nábytek stejného provedení, interiér opticky zvětšuje světlá barevnost.

Rodinný dům ve Zdibech

Rodinný dům ve Zdibech

07.11.2018 Ekologie, Individuální bydlení, Rodinné domy

Martin Čeněk / Nízkoenergetická dřevostavba se otevírá na jih do zahrady terasou, s níž je hlavní obytný prostor opticky spojen bezrámovým prosklením.

Byt pro hosta

Byt pro hosta

06.11.2018 Malé byty, Rekonstrukce

DDAANN a Mjölk architekti / Garsoniéra se stala bytem pro časté hosty. Mohou zůstat v kontaktu s rodinou hostitele, aniž by získali pocit, že jsou na obtíž.

Rodinný dům v Zámecké ulici

Rodinný dům v Zámecké ulici

05.11.2018 Individuální bydlení, Rodinné domy

Mimosa architekti, spolupráce Kateřina Fryzelková / Cílem návrhu je zajistit soukromí v turisticky rušném okolí, v těsné vazbě na historické centrum působit samozřejmě a nenápadně.

Aktuality

16.11.2018
Areál francouzských škol

Organizace Open House Praha otevře pro veřejnost v neděli 25. listopadu na celý den unikátní funkcionalistický areál tzv. francouzských škol v Dejvicích, kde dnes sídlí Základní škola a Mateřská škola Bílá. Teprve sedmadvacetiletému architektu Janu Gillarovi vynesla stavba areálu tzv. francouzských škol v Dejvicích již ve své době značný respekt české i zahraniční odborné veřejnosti. Areál je dodnes mezi odborníky považovaný za klenot meziválečného funkcionalismu.

15.11.2018
Vítězné náměstí / výsledky soutěže

Vítězné náměstí se otevře lidem, Praha má vítězný návrh. Dlouho očekávaná proměna Vítězného náměstí má jasnější obrysy. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) vyhlásil výsledky architektonické soutěže na jeho novou podobu. Návrh, který byl odbornou porotou oceněn jako nejlepší, odklání veškerou dopravu mimo střed náměstí. Kulaťák tak získá zcela novou tvář. Autoři návrhu jsou Pavel Hnilička, Eva Macáková a Josef Filip. Návrh se nyní dopracuje do finální podoby a realizovat by se mohl za 5 let.

14.11.2018
Koncertní sál pro Prahu

Praha potřebuje postavit velký koncertní sál, ve kterém by mohla účinkovat velká filharmonická tělesa. Je třeba vyvracet mýty, že Obecní dům a Rudolfinum Praze stačí. V rozhovoru s novináři to řekl člen Sdružení pro architekturu a rozvoj, architekt Josef Pleskot. Lokalitu u stanice metra Vltavská, kde chce město postavit novou koncertní halu, považuje za ideální. Jako příklad, kterým by se Praha mohla inspirovat, uvedl Labskou filharmonii v Hamburku. Její velký sál má kapacitu 2100 návštěvníků, zatímco největší sál Rudolfina asi 1200 míst.

13.11.2018
Městské zásahy ve vedení

Novým primátorem slovenské metropole Bratislavy bude příští čtyři roky architekt Matúš Vallo, který je společně s Oliverem Sadovským autorem projektu Městské zásahy.  Po úspěšných kolech v Bratislavě se projekt v následujících letech rozběhl také v Praze a dalších městech obou republik.
Také do nového pražského vedení se podepsáním koalice dostává významný architekt. Petr Hlaváček, pedagog na FA ČVUT a v letech 2015-2016 ředitel Institutu plánování a rozvoje Hl. města Prahy, se stal náměstkem primátora.

12.11.2018
November Talks 2018

Vize i realizace slovinské kanceláře Bevk Perovic Arhitekti představí dnes od 18.30 jeden ze zakladatelů, Vasa J. Perović. Jeho vystoupení se uskuteční v rámci cyklu November Talks 2018 – Visions. Přednáška pro studenty i veřejnost (v přednáškovém sále Gočár na FA ČVUT, Thákurova 9, Praha 6) bude v anglickém jazyce, vstup zdarma. Vasa J. Perović je v tomto akademickém roce hostujícím profesorem na FA ČVUT, jeho společník Matija Bevk byl členem mezinárodní odborné poroty České ceny za architekturu 2017.

09.11.2018
Památková ochrana

Ministerstvo kultury ročně zruší památkovou ochranu dvou až tří desítek nemovitostí. Byť se rušením ochrany zabývá méně často než jejím udílením novým objektům, ročně posoudí a ukončí až 80 žádostí o to, aby stát památkovou ochranu odňal. A asi ve třetině případů žádostem vyhoví. Mezi důvody figuruje i veřejný zájem, v extrémním případě to, že majitel památku zboural. Nyní MK posuzuje, zda zůstane chráněný železniční most v Praze pod Vyšehradem, který chce majitel kvůli špatnému stavu nahradit novým.

08.11.2018
Rohanský ostrov

Pražští radní schválili urbanistickou studii výstavby na Rohanském ostrově v Praze 8. Studie definuje základní podobu veřejných prostranství, stanovuje pravidla zástavby a navrhuje členit území do uličních bloků s maximální výškou domů. Materiál bude sloužit také jako podklad pro nutné změny územního plánu. Studii pro investora a město vypracovala společnost Pavel Hnilička Architekti. Stavět první budovy by se mohlo začít v příštím roce, celkově zabere zástavba oblasti desítky let.

07.11.2018
Dny pasivních domů

Obyvatelé více než 50 pasivních domů po celé ČR zvou zájemce na návštěvu k sobě domů. Poznejte je a zeptejte se jich, jak se jim bydlí v pasivních domech. Pokud jste postavili zelenou novostavbu, realizovali rekonstrukci v úsporném nebo pasivním standardu, můžete se přidat k akci otevření pasivních domů ve dnech 9.- 11. listopadu. Můžete objekt také přihlásit do soutěže o Pasivní dům 2018.

06.11.2018
Pavilon goril

Stavba nového pavilonu goril v pražské zoologické zahradě by mohla začít na jaře příštího roku. Důvodem pro přesunutí goril byly zkušenosti s povodněmi. Stávající pavilon z 90. let byl postaven na nejnižším místě zahrady a případný azyl měla zvířatům nabídnout protipovodňová věž. Při záplavách v roce 2002 ale byla zcela zatopena a gorily musely být evakuovány. Evakuace primátů je ale problematická, zvláště pokud jsou ve skupině mláďata, uspávání je rizikové.

05.11.2018
Salon dřevostaveb 2018

Od 5. do 28. 11. se koná v prostorách Fakulty architektury ČVUT v Praze (Thákurova 9, Praha 6) reinstalace 13. ročníku mezinárodní přehlídky moderní architektury ze dřeva Salon dřevostaveb 2018, a to společně s výstavou studentských návrhů pod názvem Dřevěné konstrukce a energeticky úsporné dřevostavby. Vernisáž 7. 11. Od 17.00 je spojena s komentovanou prohlídkou. Premiéra nového ročníku přehlídky Salon dřevostaveb 2019, který je aktuálně v přípravě, se uskuteční od 7. do 10. 2. 2019 na veletrhu Dřevostavby 2019 na výstavišti Praha-Holešovice.

 

Na okraj

Praze chybí v horku voda a zeleň

O několik stupňů dokážou zchladit fasádu domu rostliny, které se po ní pnou. I v Praze je podle architekta Petra Leška plno staveb, jejichž architektura není tolik cenná, že by ji nemohla zeleň zakrýt, ideální by takový přístup byl podle něj pro panelové domy. Praze chybí stromy v ulicích a vodní prvky, říká architekt, který se zlepšováním veřejného prostoru zabývá. Chyba je podle něj ve vedeních měst, která nedokážou přimět developery, aby stavěli budovy šetrnější k prostředí i obyvatelům.

„Praze chybí stromy, které udělají lepší mikroklima. Když se podíváte v Budapešti, Sofii, Bukurešti, tam jsou ulice plné stromů, v Praze ne,“ řekl Lešek v rozhovoru s ČTK. „Všichni říkají, že je těžké sázet v ulicích stromy, protože všude jsou sítě a nikdo s nimi nechce hýbat. Ale i když se třeba opravují rozvody, ulice se rozkope, vrátí se to zpátky a tečka. Situace by se ale dala jistě využít k výsadbě stromů, kdyby se činnosti zkoordinovaly a našla se vhodná doba,“ připomíná. „Funguje to stejně jako před 30 lety – každý udělá své a nic jiného ho nezajímá,“ dodal.
Tím, že výsadbu nových stromů komplikují sítě pod zemí, argumentují mnohé městské části. Přitom ale v samotném centru se za velké peníze budovaly podzemní kolektory, kde by měly být všechny sítě sdružené, a tedy by mělo být zřejmé, kde se nacházejí. Jak ale ČTK řekl jeden z developerů, který staví u Václavského náměstí, některé nově vznikající stavby dál pokládají své rozvody mimo ně a kolektory nevyužívají.
„Vyhazují se peníze na kropení ulic, ale to, co jde udělat za minimum peněz, se nestane. Praze chybí zamyšlení se nad tím, že když se něco (ve městě) dělá, má se to dělat s dlouhodobou vizí,“ říká Lešek. Nekritizuje developery, kteří by mohli stavět budovy s lepší energetickou bilancí, město by podle něj mělo být tím, kdo ví, co chce na svém území mít. „Někde jinde na západ od nás by nepochybně byl nějaký systém úlev: vy postavíte o něco víc, ale za to nám dáte třeba nějaký park, nebo část objektu poskytnete na sociální bydlení. To tady ale není,“ uvedl.
Drobné úpravy města, které v součtu mohou snižovat teplotu v něm o několik stupňů Celsia, lze dělat v centru, na periferiích i v příměstské krajině. V centru jsou kamenné domy, které se proti přehřívání do jisté míry umějí bránit. „Ale chybí tam kašny, na Staroměstském náměstí není jediná kašna. Ty přitom byly všude, zrušily se a teď se těžko vracejí,“ připomíná Lešek jeden důležitý městský prvek, byť dnes s jinou funkcí.
„V historických centrech je důležitý každý metr čtvereční a je třeba se o něj postarat,“ dodává. U městských částí se zástavbou z 19. či 20. století lze vodní plochy plánovat velkoryseji. „Na sídlištích mohou přidat kvalitu, stejně jako porostlé fasády, které sníží teplotu až o dva stupně. V Nizozemsku jsou hřiště, která při přívalovém dešti fungují jako nádrže. Deset dní se tam drží voda, pomalu odtéká a ochlazuje vzduch,“ říká.
Na území Prahy je množství vltavských přítoků, potoků a rybníků, i ty mohou zlepšovat horké městské prostředí o pár stupňů. „Ale Metropolitní plán na ně nepamatuje. Nic jiného než vodu a zeleň nemáme. I drahé klimatizace fungují na stejném principu,“ připomíná.
Nejdůležitější je podle Leška používat zdravý rozum a vědět, že když se postaví dům s prosklenou fasádou, musí se do něj v létě „rvát“ energie, aby se ochladil. Je proto třeba zvolit určitý poměr skla vůči pevné fasádě. „Ani vysoké náklady na chlazení ale developera od nešetrných staveb neodradí – vybere si je od nájemců kanceláří, kteří své zaměstnance chladí klimatizací,“ říká Lešek.
ČTK