Dva domy na Šumavě

Dva domy na Šumavě

23.05.2018 Individuální bydlení, Rekreace, relaxace

Peter Lacko, Filip Tittelbach, Tereza Schneiderová, Markéta Burešová / A.LT architekti / Oba domy vycházejí z objemového a tvarového uspořádání původní šumavské zástavby.

Interiér rodinného domu z 90. let

Interiér rodinného domu z 90. let

22.05.2018 Individuální bydlení, Rekonstrukce

Petr Venclovský, Anna Venclovská / VENCLOVSKY/ARCHITEKTI / Přestavba interiéru zabydluje společenskou zónu od vstupu a pokoje hosta po kuchyni s jídelnou a obývací pokoj.

Řadový rodinný dům, Praha 5-Jinonice

Řadový rodinný dům, Praha 5-Jinonice

21.05.2018 Individuální bydlení, Rodinné domy

Jan Roháč / Roháč Stratil architektonický ateliér / Hmota domu byla určena parametry sousedních staveb. Velikost oken vychází ze snahy maximalizovat prosklení obou průčelí.

Rodinný dům v Brně-Lesné

Rodinný dům v Brně-Lesné

18.05.2018 Individuální bydlení, Rodinné domy

Markéta Veselá / Maura / Umístění nového rodinného domu vyplynulo z maximálního využití tvaru pozemku. Přízemí je co nejvíce otevřený prostor pro všechny členy domu.

Dům pod hradem

Dům pod hradem

17.05.2018 Individuální bydlení, Rodinné domy

Pavel Mudřík / Uliční hmota venkovského domu je dvoupodlažní se sedlovou střechou, přízemní křídlo se otevírá velkými okny do zahrady.

Rekonstrukce bytu v domě ze 70. let

Rekonstrukce bytu v domě ze 70. let

16.05.2018 Individuální bydlení, Rekonstrukce

Barbora Weinzettlová, Jiří Weinzettl / ATELIER 111 architekti / Výrazným motivem bytu je nábytková stěna. Prochází všemi místnostmi a úložné prostory se uzpůsobují funkci prostorů.

Dům u řeky

Dům u řeky

15.05.2018 Ekologie

František Sedláček, Petr Stolín, Stanislav Staněk / Realizace ukazuje, jak lze změnit banální atmosféru průmyslových zón v novou kvalitu – pobyt v zeleni.

Rodinná vila pod Špičákem

Rodinná vila pod Špičákem

14.05.2018 Individuální bydlení, Rodinné domy

Radomír Grafek / RG Architects / Maximální propojení s přírodou je mottem návrhu. Výhled do okolní krajiny mají nejenom obytné místnosti, ale také venkovní prostory.

Střešní byt s třemi terasami

Střešní byt s třemi terasami

11.05.2018 Exkluzivní byty

Václav Derner, Silvie Juríková /DELICODE / Zařízení bytu v nejvyšším patře nového bytového domu si vyžádalo také dispoziční úpravy, aby splnilo očekávání majitelů.

Rodinný dům s výhledem na jezero

Rodinný dům s výhledem na jezero

10.05.2018 Ekologie, Individuální bydlení, Rodinné domy

Roland Wolff / Wolff Architekten / Projekt domu plní požadavek otevřených výhledů na jezero Plauer See, přitom je energeticky velmi úsporný.

Aktuality

23.05.2018
Penta u Masarykova nádraží

Pražská primátorka Adriana Krnáčová (ANO) přes odpor své náměstkyně Petry Kolínské (Zelení/Trojkoalice) prosadila změnu územního plánu, která umožňuje další zástavbu skupiny Penta u Masarykova nádraží. Kolínská řekla, že s firmou jednala o podmínkách požadujících například smíšenou zástavbu nebo zachování uliční sítě. Schválená změna, kterou předložila primátorka, však podle náměstkyně žádné podmínky nestanovuje.

22.05.2018
Přednáška / Martina Sedláková

Ve středu 23. května od 19.00 hodin se v Galerii Jaroslava Fragnera (Betlémské náměstí 5a, Praha 1) uskuteční přednáška Martiny Sedlákové na téma Architektura a architektonika prostoru. Cyklus pořádá spolek studentů estetiky Katharsis ve spolupráci s GJF v Praze.

21.05.2018
Přednáška / Andrew Kovacs

Dnes od 16.30 v hlavní aule AVU (U Akademie 4, Praha 7) vystoupí architekt Andrew Kovacs (University of California, Los Angeles), který promluví o své práci a o tom, jakou roli v ní hraje jeho platforma „Archive of Affinities“, ve které se věnuje takzvaným architektonickým B-sides, tedy odvráceným stranám architektury. Přednášku uvede Mária Topolčanská.

18.05.2018
Open House Praha

Festival Open House Praha každý rok otevírá v rámci jednoho květnového víkendu zdarma pro veřejnost jinak běžně nepřístupné budovy a prostory. 4. ročník festivalu se uskuteční od 19. do 20. května a zpřístupní více než 60 budov a prostorů. Celý program včetně adres objektů najdete na openhousepraha.cz.

17.05.2018
reSITE 2018

reSITE 2018 ACCOMMODATE chystá hvězdnou sestavu vystupujících. Japonský architekt Sou Fujimoto, Jeanne Gang z Chicaga, Mexičan Michel Rojkind či partner rotterdamského studia OMA Reinier de Graaf vystoupí na globálním fóru zaměřeném na rozvoj měst. Sedmý ročník se bude věnovat budoucnosti bydlení a bydlení budoucnosti. Ve dnech 14.–15. června vystoupí ve Foru Karlín (Pernerova 51, Praha 8) na 50 mezinárodních mluvčích z 30 zemí světa.

16.05.2018
Za záchranu Libeňského mostu

Historikové umění apelují na pražské zastupitele, aby hlasovali proti bourání Libeňského mostu. O rekonstrukci či zbourání mostu se už roky vedou spory. Vedení Ústavu dějin umění Akademie věd napsalo nyní zastupitelům otevřený dopis, aby se proti bourání postavili. Libeňský most je podle nich jedinečným dokladem české moderní architektury první poloviny 20. století. Ústav apeluje na zastupitele, aby nebrali v potaz pouze ekonomické aspekty spjaté s opravou mostu, ale především nevyčíslitelnou kulturní hodnotu, která tyto aspekty mnohonásobně převyšuje.

15.05.2018
Petr Stolín, Jan Stolín

Galerie Jaroslava Fragnera představí od 18. května do 22. června projekt bratrů Jana a Petra Stolínů. Výstava je zaměřena na rozšíření zkušenosti galerie jako svébytné architektury. Proto se soustředí na samotný zážitek prostoru galerie: mění se vstup, pohyb a smysl. Prostor galerie tu není prchavým světem architektonických idejí, naopak výstava směřuje k jeho konstantám. Proměňuje to, co existuje právě zde.

14.05.2018
Archiv Jana Rajlicha

Moravská galerie v Brně zpřístupní veřejnosti archiv grafického designéra Jana Rajlicha staršího a připravuje soubornou výstavu z jeho celoživotního díla. Otevře ji v roce 2020, kdy uplyne 100 let od Rajlichova narození. Jan Rajlich zemřel v roce 2016 ve věku 96 let. Při příležitosti zahájení Mezinárodního bienále grafického designu v Brně pořadatelé oznámili, že Rajlichovi in memoriam udělili cenu za přínos oboru.

11.05.2018
Ó HORY, Ó HORY, Ó HORY

Bratislavská design factory navazuje výstavou, která se koná od 10. května do 3. června, na spolupráci s Galerií Jaroslava Fragnera v Praze. Výstava a stejnojmenná publikace představují současnou architektonickou tvorbu v horské krajině v České republice a na Slovensku.  Průvodce obsahuje výběr 50 současných realizací (horské chaty a hotely, vyhlídky, odpočívadla, lávky, galerie, muzea a památníky; kromě veřejných staveb přibližuje i několik soukromých staveb), které jsou doplněny úvodními eseji o zásadních milnících horské architektury 20. století v obou zemích.

10.05.2018
Rampy na Václavském náměstí

Městský soud v Praze pravomocně zrušil rozhodnutí pražského magistrátu, které umožňovalo revitalizaci spodní části Václavského náměstí a jehož součástí byl záměr stavby nájezdových ramp do garáží soukromého investora. Kritici nájezdových ramp už dříve upozorňovali na to, že jejich výstavba je v rozporu se zájmy státní památkové péče a přivede do centra města další dopravu, hluk, prach a imise. Poukazovali také na to, že řešení vjezdu do podzemních garáží by bylo výhodné pouze pro obsluhu plánovaných komerčních staveb ve vnitrobloku, což není součástí veřejného zájmu.

Na okraj

Výstavba uvnitř města

Měla by se Praha spíše zahustit, nebo rozšiřovat do polí? Institut plánování
a rozvoje hlavního města (IPR) jednoznačně prosazuje konec éry rozrůstání Prahy do krajiny a přesměrování rozvoje dovnitř města. Tzv. město krátkých vzdáleností je nejen výrazně levnější na správu a provoz, ale lépe se v něm také žije. Poslední čtyři roky se o změně paradigmatu – stavět nikoliv na okraji, ale uvnitř
a hustě – snaží IPR přesvědčit i veřejnost.
A zdá se, že úspěšně. K zahušťování města na brownfieldech se totiž přiklánějí i Pražené.
Podle výsledků průzkumu veřejného mínění, který zadalo Sdružení pro architekturu a rozvoj agentuře Ipsos, více než polovina z 500 dotázaných Pražanů dává přednost výstavbě na brownfieldech. Nevyužívané bývalé tovární areály v širším centru Prahy označilo za ideální místo k výstavbě 51 procent. Dalších 26,3 procenta by ale preferovalo rozšiřování města do krajiny a výstavbu na okrajích metropole. Celkem 12,6 procenta by nestavělo vůbec, naproti tomu osm procent by stavělo kdekoliv, je to možné.

„Praha by měla následovat příklady vyspělých měst, jako je Amsterdam se čtvrtí IJburgu či Borneo-Sporenburgu nebo Hamburk se svou čtvrtí HafenCity, kdy město kvalitně zastavělo bývalé doky. To je příklad schopnosti města samo sebe plánovat, na kterém je vidět aktivní role města, které kooperuje s developery,“uvedl architekt, urbanista a člen Sdružení pro architekturu a rozvoj Pavel Hnilička, autor známé knihy Sídelní kaše. Výstavba na okrajích podle něho městu škodí. Teoreticky vzato k ní ani není důvod. Na rozdíl od jiných evropských metropolí má Praha uvnitř města téměř tisíc hektarů nevyužívaných pozemků. Na tuto plochu by se vešlo tolik nových obyvatel, jako má Brno. I kvůli tomu bývá Praha přirovnávána k ementálu a ve srovnání se sousedními metropolemi je poměrně řídce osídleným městem. Zatímco Praha má hustotu zalidnění 25 obyvatel na hektar, ve Vídni je to 41, v Mnichově 44 a
v Berlíně 40 obyvatel na hektar.

Levné město krátkých vzdáleností
Do jaké míry mají tvůrci Prahy v rukou budoucí náklady, které město za nové zastavěné části ponese, pregnantně ilustruje studie Hustota
a ekonomika měst. Zveřejněna by měla být v následujících týdnech. Pavel Hnilička a další autoři z IPR a ČVUT v ní například vyčíslili, že roční náklad na údržbu a provoz veřejných prostranství v zástavbě rodinných domů činí 5900 korun na osobu za jeden rok a v blokové zástavbě typu Vinohrad 1283 korun na osobu za rok, tedy 4,6krát méně. „Kdybychom uvažovali, že by se mělo stavět nové město řekněme pro 20 tisíc obyvatel jako například SeestadtAspern ve Vídni, tak by se pak náklady u těchto dvou typů zástavby v ročním rozpočtu lišily o 92 milionů korun. Za deset let už je to téměř miliarda ve prospěch hustšího města. Za tyto peníze se dá místo pouhých ulic vystavět řada jiných staveb, jako jsou školy, školky, veřejné parky, koncertní sály, muzea, galerie, hřiště, bazény
a mnohé další
,“
dodal Pavel Hnilička.
Studie také ukazuje, jak je hustota města úzce provázaná s dopravou. Hustota pod 30 obyvatel na hektar znamená závislost na automobilu jako jediném možném dopravním prostředku, pod hustotou 50 obyvatel na hektar bývají dotace z obecních rozpočtů už tak vysoké a spoje tak řídké, že veřejná doprava přestává být pro obyvatele atraktivní. Zásadní je nicméně údaj, že pěší vazby se začnou odehrávat v těch částech sídel, které mají hustotu alespoň sto obyvatel na hektar.
O tom, jak „hustá“, nebo naopak „řídká“ je budoucnost Prahy, rozhodne do značné míry nový Metropolitní plán, jehož definitivní verze bude zveřejněna v druhé polovině dubna. Hnilička se ale domnívá – a je to i jedna z tezí České komory architektů k novému stavebnímu zákonu – že by bylo navíc potřeba daňově zvýhodnit výstavbu na brownfieldech, a naopak znevýhodnit zástavbu na zelené louce, která přináší městu vysoké náklady na obsluhu nových obytných území.
Tisková zpráva
Sdružení pro architekturu
a rozvoj