Obytný prostor s kuchyní

02.06.2017 Interiéry

Většina lidí dnes řeší kuchyň a obývací pokoj jako společný obytný
prostor, oddělená kuchyň je spíše výjimkou. Propojení lépe odpovídá běžnému dennímu provozu, zvláště u rodin s menšími dětmi.

*

 

Při zařizování bytu se pozornost většiny lidí zaměřuje hlavně na obývací pokoj, přestože právě bez této části bytu by se bydlení v minimálním prostoru obešlo. Nemůžete vypustit spaní, mytí, vaření ani stolování, pro malou rodinu (jeden až dva lidé) však lze nahradit obývací pokoj třeba malým koutkem na čtení nebo pracovním stolem s počítačem.
Ve větší rodině je obývací pokoj místem setkávání, měl by tedy vyhovovat všem členům rodiny. Jejich potřeby se ale budou v průběhu času měnit. Maličké děti vyžadují neustálý kontakt s matkou, a to také při vaření, optimální je tedy výhled od sporáku na děti, kterým poskytnete v obývacím pokoji volnou plochu na hraní. Nedělejte si iluze, že zůstanou s hračkami v dětském pokoji. Jakmile děti začínají chodit do školy, rodina se doma schází až
v odpoledních hodinách. To už je čas na přípravu večeře, ale současně i na úkoly. Menší školáci potřebují dohled, poradit se, usadí se raději u jídelního stolu než ve svém pokoji. Také si chtějí s rodiči povídat, sdělit jim své zážitky.
V oddělené kuchyni by matka chystající jídlo byla vyloučena ze společnosti ostatních. Praxe pak bývá spíš taková, že se celá rodina tísní v malé kuchyni, zato velký obývací pokoj zůstává v době společně tráveného času prázdný
a nevyužitý.

Stůl nejen ke stolování
V minulosti naši předkové obývací pokoje vůbec neznali, ani nepotřebovali. Vše, co rodinu spojovalo, se dělo u jídelního stolu, který stával uprostřed obytné kuchyně. Tady se psalo, četlo, pracovalo, drhlo peří, řešily se společné problémy. Stůl rodinu stmeloval.
Kolem stolu se scházeli také příbuzní a hosté; sezení v podobě pohovky
a křesel se do běžných (skromnějších) obydlí dostávalo až s napodobováním honosnějšího stylu života. Na venkově se ještě před pár desítkami let zřizoval jen „parádní“ obývací pokoj, kam rodina běžně neměla přístup, ukazoval se jen návštěvám. Teprve s vynálezem televize dostal obývací pokoj novou funkci a začal se více využívat.
Pohovka a křesla jsou pro své rozměry vhodnější spíše k relaxaci než povídání s přáteli. Kolem jídelního stolu mají lidé k sobě mnohem blíž, také občerstvení se u stolu podstatně lépe servíruje a konzumuje. Jídelní stůl by měl mít v bytě důstojnou polohu, neměl by se tísnit někde v temném koutě. Vhodné umístění je v centru místnosti, v přímé návaznosti na kuchyň, a pokud možno také
s dobrým denním světlem.
Abychom si při jídle vzájemně nepřekáželi, potřebuje každá osoba plochu na stole alespoň 60 cm širokou a 40 cm hlubokou. Z těchto údajů se odvozují rozměry jídelních stolů: například stůl pro 4 osoby bude minimálně 120 cm dlouhý a 80 cm široký. Pohodlnější samozřejmě bude, když 10 centimetrů na každém rozměru přidáme, aby na stole zůstalo místo také na servírovací nádoby.
Máme-li k dispozici prostor na jídelnu podlouhlého tvaru, lidé mají tendenci postavit stůl delší stranou rovnoběžně s délkou prostoru. Málokdo si uvědomí, že stůl se židlemi – jak ukazují kresby – zabere svojí šířkou mnohem více místa než délkou. Například pro 6 osob je délka stolu 180 cm, ale k šířce stolu (cca 90 cm) musíme připočítat na každé straně ještě prostor pro židli a její odsunutí při vstávání od stolu. Ten je minimálně 70 cm, doporučuje se raději 100 cm. Šířka celé sestavy je tedy téměř tři metry.
V panelákových bytech byla dříve oblíbená rohová lavice, která zabrala méně plochy než židle podél stolu. Nebylo to však praktické řešení: když chtěl od stolu odejít člověk sedící v rohu, museli vstát a odstoupit také sousedící.
Někdo dává přednost stolu kruhovému, ke kterému se při menších rozměrech vejde více osob. Výhodný je však jen v případech, kdy máme samostatnou jídelnu zhruba čtvercového půdorysu. Jakmile stůl volně navazuje na obývací pokoj, úspornější na celkovou plochu je obdélníkový. Kruhový stůl pro 6 osob má průměr 120 cm a společně se židlemi vyžaduje prostor cca 3 x 3 m, zatímco obdélníkový jenom 1,8 x 3 m. Kulaté stoly se doporučují nejvýše pro 8 osob (průměr 150 cm), u většího stolu už bychom nedosáhli do jeho středu.

Pohovka s křesly
Dnešní kuchyň se všemi moderními spotřebiči má náročné požadavky na prostor, ani stolování nemůžeme na velikosti plochy ošidit. Naopak vybavení obývacího pokoje se mnohem snadněji přizpůsobí prostorovým možnostem bytu. Se zařizováním otevřeného obytného prostoru bychom tedy měli začínat od kuchyně a jídelny. Až podle toho, kolik místa zůstane na část obývacího pokoje, můžeme zvolit buď rozměrnou sedací soupravu, anebo skromné sezení na čtení či sledování televize. Než začnete vybírat sedací soupravy
a nábytkové sestavy, zkuste minimalizovat své nároky na věci, které opravdu potřebujete. Zapomeňte na trendy, nesnažte se o efekt, ale o praktické využívání prostoru. (Znám rodinu, která má namísto sezení pingpongový stůl, protože synové se věnují stolnímu tenisu závodně, a tak celá rodina hraje po večerech turnaje.)
Uspořádání sezení by mělo vyhovovat činnosti, kterou chcete provozovat. Pro setkávání si lidé musí vidět vzájemně do obličeje, pro četbu by měli mít po ruce knihovnu, pro sledování filmů a televize musí být pohovka proti obrazovce. Pokud bydlíte v rodinném domě nebo v bytě s krásným výhledem, pak nejlepším obrazem je pohled do zeleně, a právě na ni by mělo být od sezení dobře vidět.
Na kresbě většího obytného prostoru jsou vyznačeny provozní vztahy kuchyně, jídelny a obývacího pokoje, a také uspořádání sezení s ohledem na nejčastější funkce.
Posledním doporučením je rozvaha, jak velký televizor si pořídit. Dnešní obrovské obrazovky vyžadují velký prostor i značný odstup. Z pohovky vzdálené metr a půl si velké domácí kino moc neužijete. Kromě bolesti očí
a hlavy, na které upozorňují lékaři, nebudete ani schopni vnímat obraz jako celek. Na optimální vzdálenost se názory trochu liší, ale vynásobte úhlopříčku obrazovky třemi a dostanete vhodnou vzdálenost. Při výškovém umístění dbejte na to, aby střed obrazovky byl ve výšce očí sedícího člověka.
Obývací pokoj někdy chápeme jako reprezentaci, ale měl by sloužit právě vašim zájmům, ať už jsou jakékoliv. Návštěva přijde jednou za čas a jestliže je opravdu přátelská, pak dokáže tolerovat, že namísto „sedačky“ a „stěny“ máte třeba ponk, když je vaším koníčkem kutilství, anebo ribstol místo knihovny, když nečtete, ale posilujete.

-věk
Foto Iveta Kopicová, Ester Havlová, Jaroslav Hejzlar a David Maštálka