Kotelna Libčice nad Vltavou

16.04.2018 Architektura

Patrik Hoffman, Simona Benátská / Atelier Hoffman
/ Originální konverze objektu bývalé kotelny
na pronajímatelný multifunkční prostor pro kulturní, firemní a společenské akce.

*

Multifunkční prostor má ambici stát se srdcem budoucí umělecké a kulturní čtvrti v symbióze s tradiční řemeslnou výrobou a technologickými inovacemi, jedinečným způsobem zachovávající průmyslovou etapu rozvoje města, jež významně ovlivnila historický kontext daného místa. Jedná se o další důležitý projekt postupné regenerace kdysi rozsáhlého průmyslového areálu ŠROUBÁRNY v Libčicích nad Vltavou, nedaleko Prahy, který dal lidem práci
i místo k životu a stal se nositelem téměř 150letého řemeslného know-how výroby šroubů a drátů. Brownfieldu, který dnes funguje na pár procent svého původního výkonu, se tak vrací život v jiné podobě, s plánem uchovat
a rozvíjet řemeslnou a výrobní tradici. Kotelna společně s dnes již ikonickým industriálním klenotem Uhelným Mlýnem, je počátkem nového UM Valley
v meandru řeky Vltavy. Jedná se o precedens pro spousty jiných, dosud chátrajících areálů.

Brownfield – výrobní areál Drátovny a Šroubárny, n.p., který založil Pražský spolek železných hutí v roce 1872 při železniční trati Praha – Drážďany a řece Vltavě, což výrazně ovlivnilo rozvoj přilehlých obcí a zanechalo výraznou stopu při formování této lokality, vtisklo jí jedinečný charakter i atmosféru. Kdysi zde pracovalo a žilo více než 1600 lidí, nyní necelá stovka. Přitom je tu téměř vše: domy, železnice, silnice, technická infrastruktura, řeka, vzrostlé stromy, ale hlavně tu je „duch místa“.

Kotelna je v sousedství již opraveného Uhelného Mlýna, se kterým byla provozně propojena. Jedná se o další důležitý projekt postupné regenerace celého areálu. Budovy patří k nejstarším částem a spoluutváří „ducha místa“.
S tím souvisí naše rozhodnutí chovat se s rozvahou a pokorou, stavby zachovat a výrazně je neměnit, ačkoli dnes už není možné jim vrátit původní funkci. Cílem bylo najít nové využití, a přitom navázat nejen na kvality stávajícího architektonického a urbanistického řešení, ale i samotného faktu, že se nacházíme ve výrobním areálu s téměř 150letou tradicí.

Jedná se o dvě do sebe srostlé budovy. Výstavba starší severní části kotelny
s dřevěným krovem se datuje někdy kolem roku 1880. V důsledku rozvoje výroby byla rozšířena v roce 1921 o novější podsklepenou kotelnu se subtilní ocelovou konstrukcí krovu. Ve stejném roce byl na komín přistavěn dodnes funkční vodojem. Po roce 1991 se budovy využívaly jako sklad a garáže elektrických plošinových ještěrek. Od roku 2002 již jen chátraly.

Prostorové a urbanistické řešení stávajícího území jsme výrazně neměnili. Proběhly terénní úpravy, jejichž součástí jsou dnes nové zpevněné cesty, doplněné výsadbou stromů a založenými trávníky. Mezi Uhelným mlýnem
a Kotelnou vznikla pěší ulice, vedoucí od páteřní areálové komunikace směrem k řece. Naší snahou bylo objekt zachovat a očistit od nevhodných stavebních úprav z minulých let a vrátit mu jeho původní industriální podobu, aby i po rekonstrukci byla čitelná původní funkce objektu. Vhodnými zásahy zpřehlednit dispoziční řešení a vtisknout objektu i čitelnost nově vložené funkce. Základní tvar domu a tektonika stavby se výrazně nezměnily, objemové členění zůstalo téměř neporušené. Cihlové konstrukce obvodového pláště jsme rehabilitovali původními cihlami.

Architektonické, dispoziční a technické řešení vznikalo s ohledem na nutnou flexibilitu ve využití objektu a jeho dlouhodobou udržitelnost, ale i na fakt, že areál v roce 2002 zasáhly povodně. Od samého počátku jsme definovali budoucí využití jako multifunkční prezentační prostory pro kulturní, firemní
a společenské akce s ambicí stát se srdcem budoucí umělecké a kulturní čtvrti v symbióze s tradiční řemeslnou výrobou a technologickými inovacemi.

Multifunkční hala je umístěna v jižní části Kotelny. Severní část Kotelny je připravena stát se plnohodnotnou restaurací, ale zatím je převážně využívána pro catering k probíhajícím akcím. Suterén poskytuje další zázemí s možností nahlédnout do doposud nepřístupných kouřovodů, ale i do samotného komína. V další fázi plánujeme zapojit areálovou vlečku do dopravní obsluhy,
a také využít stávající energomost jako vyhlídkovou pěší trasu, spojující již opravené části s rozvojovou plochou v severním cípu brownfieldu. Počítáme
s nabíjecími stanicemi pro elektromobily a elektrokola.

Plocha stavebního pozemku 1696 m2
Zastavěna plocha 886 m2
Celková čistá podlahová plocha 1391,83 m2

Spolupráce Matyáš Švejdík, Rudolf Pastor, Tomáš Havlíček
Projekt zahrady Lucie Vogelová

Autorská zpráva
Foto BoysPlayNice www.boysplaynice.com