Interiér kanceláří softwarové firmy

30.01.2015 Architektura

Andrea Jašková
/ Rekonstrukcí půdních prostor, které dříve sloužily k bydlení, vznikl nový, vizuálně sjednocený prostor.

*

Štencův dům, v jehož podkroví se kanceláře nacházejí, byl postaven v letech 1909–1911 jako grafický závod a obytný dům Jana Štence (1871–1947), grafika a známého vydavatele uměleckohistorických a výtvarných publikací. Stavba, dílo architekta Otakara Novotného, patří k nejhodnotnějším výtvorům počátků české architektonické moderny. Prostor byl tedy pouze očištěn od nánosů „nových“ konstrukcí a funkčně propojen. Rekonstrukcí prostor, které dříve sloužily k bydlení, vznikl nový kancelářský prostor, který je vizuálně sjednocený. Firma tak dostala novou tvář s použitím minimálních finančních prostředků.

Nízkorozpočtové řešení přestavby kancelářských prostor v Praze je navrženo částečně i z recyklovaných prvků, jako jsou například europalety nebo plechové barely. V otevřeném prostoru s 12 pracovními místy je určité soukromí zajištěno velkým „květináčem“ mezi stoly. Květiny, které časem dorostou, tvoří příjemnou pohledovou bariéru i odpočinkovou zónu pro oči. Několik místností, které jsou zcela bez denního osvětlení, se podařilo rozzářit pomocí žluté a bílé barvy, z původních skladů a technických místností tak vznikl prostor pro setkávání.

Zadání investora
Z původní myšlenky přestavět koupelnové jádro na skypovací místnost se stal projekt reorganizace celé kanceláře. Z několika variant dispozičního řešení vybali sami pracovníci variantu otevřeného prostoru, avšak se zachováním určité intimity pomocí velkých květináčů. Poměrně složitá dispozice historicky mnohokrát přestavovaného podkrovního prostoru pak přímo vyzývala
k vytvoření mnoha zákoutí a „zašíváren“, kam se zaměstnanci mohou uchýlit ze společného „open space“. V současnosti hodně populární koncepce „open office“ jistě uspoří mnoho prostoru a je skvělým místem pro diskuzi, workshopy a celkově týmovou práci. Pro softwarovou firmu a její vývojáře bylo ale zapotřebí vytvořit také klidná a nerušená místa k přemýšlení. Součástí prostoru měla být také velká zasedačka pro časté workshopy a meetingy. Kuchyňka zase získala malou jídelnu s pohovkou pro neformální setkání.

Jak to probíhalo
Rekonstrukce spojená s přestavbou jádra a bouráním příček a dveřních otvorů musela proběhnout „za pochodu“. Pracovalo se tedy po etapách. Během víkendu se musely zvládnout všechny bourací práce a také hlučné a prašné procesy. Další fáze už pak probíhaly během pracovní doby. Načas se tedy kancelář stala „mobilní“ a pracovalo se zkrátka všude.

Co se realizovalo
Nové kancelářské prostory vznikly propojením původně dvou bytů. Bylo tedy zapotřebí zrušit koupelnová jádra, kuchyňku a technickou místnost. Otevřením a vyčištěním těchto prostor ale vzniklo několik malých místností pro práci nebo odpočinek. V některých místnostech byly provedeny nové štuky, podlahy
a elektro. Propojení dvou výškově rozdílných prostor vyžadovalo také několik schodů. Proběhla kompletní výmalba a také některé dveře dostaly nový nátěr. Vybavení prostoru bylo kvůli nízkému rozpočtu řešeno částečně pomocí europalet a matrací, nebo například starých barelů, které dostaly nový povrch a slouží jako odkládací stolky. V prostorech zůstalo také z části původní vybavení.

Autorská zpráva
Foto archiv autorky