Matthias Prüger, Manuel Rauwolf, Ulrike Wetzel / Allergutendinge / Minimalistický dům nabízí malý obytný prostor pro pobyt v zahradě, studium, případně rozjímání a meditaci.
Roman Koucký, Šárka Malá, Iveta Chitovová / Pojetí přestavby zařadilo renesanční dům mezi nejvýznamnější díla současné architektury.
Markéta Součková, Krištof Hanzlík, Eliška Martínková, Vavřinec Veselý, Martin Gaberle / COLL COLL / Přestavba prádelny na básnický ateliér na půdě staroměstského činžáku.
Studio Formafatal / Burrito Loco je síť fastfoodů zaměřená na mexickou kuchyni, která má v Praze již několikaletou tradici.
Michal Kunc / Ateliér Kunc Architects, Alžběta Vrabcová / DMAE architects / Dům pracuje s archetypálním tvaroslovím rodinného domu se sedlovou střechou. Barevná kompozice vychází z inspirace Skandinávií.
KWK Promes / Aby se zachovala intimita zahrady, vyzvedl se dům se zahradou do patra. Příjezdová cesta tunelem se stává součástí domu.
Radek Sládeček / Přestavbou vznikl otevřený a prosvětlený byt, který ničím nepřipomíná původní „panelákové“ bydlení.
Roman Kučírek, Jan Komárek / 3K Architects /Pozemek nabízí úchvatný výhled. Vznikl tak dlouhý dům s výhledy jak z hlavního obytného prostoru, tak i z ložnic a koupelny.
Klára Valová, Eva Mohylová / SMLXL / Záměrem bylo částečně navrátit bytu původní charakter, dochované prvky kombinovat s industriálními a barevnými detaily.
Jana Šimánková / MIO architects / Hlavním motivem půdního prostoru se stal historický krov. Osazení střešních oken umožňuje přímý kontakt s okolní přírodou.
Tomáš Stránský, Martin Rezek, Vojtěch Geryk, Filip Landa / Sféra / Přestavba změnila starý byt na moderní bydlení; materiálové řešení vychází ze snahy zachovat něco z původní podoby.
Luděk Rýzner / OK PLAN ARCHITECTS / Majitelé se po 12 letech užívání rozhodli pro interiérové úpravy a zjemnění původní „surovosti“ v hlavním obytném podlaží.
Markéta Zdebská / BY architects / Novým členěním malého bytu se podařilo získat 15 čtverečních metrů volné podlahové plochy v pobytové místnosti i oddělené spaní.
Pavla Pannová / Dispozicí a orientací do jižní zahrady byla trafostanice příležitostí pro řešení bydlení, přitom si zachovala původní ráz industriální architektury.
Hlavní město zatím nezadalo tendr na plánovanou rekonstrukci dolní části Václavského náměstí. Radní v úterý schválili teprve záměr tendr za 250 milionů korun vyhlásit, rozhodnutí musí ještě příští týden potvrdit zastupitelé. Stavební povolení pro rekonstrukci magistrát získal koncem ledna. O opravě se mluví řadu let. Praha má od roku 2005 projekt od architektonické kanceláře Cigler Marani Architects. Po dokončení dolní části by měly následovat úpravy zbytku náměstí.
roku 2017 jsou renesanční Slavonice, známé unikátně dochovaným historickým centrem s měšťanskými domy zdobenými sgrafitovými fasádami. Do 24. ročníku soutěže se přihlásilo 33 měst. Slavonice, na jejichž území je 59 nemovitých kulturních památek, postoupily do finále jako vítěz v Jihočeském kraji. Díky zachovanému historickému jádru města se Slavonicím někdy přezdívá malá Telč nebo perla západomoravské renesance.
Centrum současného umění DOX otevře nový multifunkční prostor nazvaný DOX+. Sál s kapacitou až 700 lidí může být divadlem, tanečním prostorem, kinem i konferenčním sálem. Projekt DOX+ představuje komplex budov v provedení studia Petr Hájek architekti. Poslední částí projektu je zrekonstruovaný šestipatrový objekt v Poupětově ulici, který slouží jako provozní zázemí a ve třech patrech hostí soukromou vysokou školu architektury ARCHIP.
Pražský Institut plánování a rozvoje (IPR) předal magistrátu návrh Metropolitního plánu. Architekt Roman Koucký, který vedl tým připravující plán, řekl, že z vizionářské ambice se nakonec stal stabilizující plán. „Srovnal výškovou hladinu, přečetl možné plochy rozvoje a snažili jsme se najít potenciál uvnitř Prahy, a nikoliv na loukách a polích tohoto města,“ řekl Roman Koucký. Dokument bude možné od 27. června po 30 dní připomínkovat. Platit by měl začít od 1. ledna 2023. Nový plán je na stránkách města.
V Galerii VI PER (Vítkova 2, Praha 8) se koná dnes od 19.00 přednáška Simone Rowat z Forensic Architecture. Přednáška je součástí doprovodného programu výstavy Forensic Architecture: The Architecture of Conflict. V posledních letech provedla Forensic Architecture (FA), multidisciplinární výzkumná skupina sídlící na Goldsmiths, University of London, řadu mezinárodních šetření, týkajících se státních zločinů a porušování lidských práv, zahrnující incidenty ve válečných zónách, případy politicky a rasově motivovaného násilí a zabíjení mimo vojenský konflikty.
Dosud nejrozsáhlejší publikace o moderní architektuře v Hradci Králové s názvem „Struktura města v zeleni: Moderní architektura v Hradci Králové“ vychází v nakladatelství Pravý úhel. Autorem je historik umění Ladislav Zikmund-Lender. Nakladatelství vydává knihu ve spolupráci s Filozofickou fakultou Univerzity Hradec Králové. První křest knihy se uskuteční v Hradci Králové, v Knihovně města ve středu 9. května od 17.00, druhý křest v Praze v Knihkupectví Juditina věž v pondělí 14. května od 18.00. Na obou akcích bude kniha k dostání za zvýhodněnou cenu.
Studio Odile Decq na výstavě Obzory v ostravském Domě umění představuje devět projektů nepopisným, nechronologickým způsobem. Radikálně shrnuje jejich koncepce a transponuje je do vizuální cesty prostorovým prožitkem v různém rozsahu, od proměňující se krajiny muzea Národního geoparku Tchang-šan k prchavým plastickým tvarům Phantomu. Práce studia vyniká širokým spektrem činností a vyjadřuje inovativní vize každé události, projektu a místa.
Introspekce podle A1 architects
Na práci ateliéru A1 architects je dobře viditelné, že jejich zájmem je postihnout široké spektrum toho, co souvisí s potřebou člověka obývat prostor. Jejich přístup zahrnuje i jakousi terapeutickou roli, ve které svým klientům odkrývají danosti psychologie bydlení. A1 architect s tímto expertním nastavením zkoumá prostor Jurkovičovy vily, aby odhalili doposud nezdůrazněné skutečnosti, které přibližují lidský rozměr Dušana Jurkoviče a dokládají modernost jeho myšlení a práce. Tato introspekce je motivována také 150. výročím narození Dušana Jurkoviče. Výstava se koná 27.4.–28.10. v Jurkovičově vile (Jana Nečase 2, Brno), vernisáž bude 26.4. od 16.00.
Projekt Pražské židle & stolky proběhne letos v dubnu již potřetí. Kromě již klasických míst, jako je Malostranské náměstí nebo kampus Dejvice, se bude možné na černé židle posadit nově i v areálu Kasáren Karlín, na Štvanici, na sídlišti Lužiny nebo v Horních Počernicích v parku u Divadla. Zájem správců letos značně převýšil předchozí dvě sezóny a vyšplhal se až na 60 různých lokalit. Architekti z Institutu plánování a rozvoje Prahy (IPR) se pro projekt inspirovali v New Yorku, Kodani, Curychu či Stockholmu.
Národní technické muzeum otevírá výstavu Davida Vávry a Petra Volfa „Litomyšl – hlavní město současné české architektury“. Výstava představuje Litomyšl jako jedno z klíčových center soudobé české architektury a je rozdělena do tří částí: Veřejný prostor, Rekonstrukce a Novostavby. Vznikla ve spolupráci s městem Litomyšl a Regionálním muzeum v Litomyšli. Výstava se koná od 6. dubna do 21. října.
Měla by se Praha spíše zahustit, nebo rozšiřovat do polí? Institut plánování
a rozvoje hlavního města (IPR) jednoznačně prosazuje konec éry rozrůstání Prahy do krajiny a přesměrování rozvoje dovnitř města. Tzv. město krátkých vzdáleností je nejen výrazně levnější na správu a provoz, ale lépe se v něm také žije. Poslední čtyři roky se o změně paradigmatu – stavět nikoliv na okraji, ale uvnitř
a hustě – snaží IPR přesvědčit i veřejnost.
A zdá se, že úspěšně. K zahušťování města na brownfieldech se totiž přiklánějí i Pražené.
Podle výsledků průzkumu veřejného mínění, který zadalo Sdružení pro architekturu a rozvoj agentuře Ipsos, více než polovina z 500 dotázaných Pražanů dává přednost výstavbě na brownfieldech. Nevyužívané bývalé tovární areály v širším centru Prahy označilo za ideální místo k výstavbě 51 procent. Dalších 26,3 procenta by ale preferovalo rozšiřování města do krajiny a výstavbu na okrajích metropole. Celkem 12,6 procenta by nestavělo vůbec, naproti tomu osm procent by stavělo kdekoliv, je to možné.
„Praha by měla následovat příklady vyspělých měst, jako je Amsterdam se čtvrtí IJburgu či Borneo-Sporenburgu nebo Hamburk se svou čtvrtí HafenCity, kdy město kvalitně zastavělo bývalé doky. To je příklad schopnosti města samo sebe plánovat, na kterém je vidět aktivní role města, které kooperuje s developery,“uvedl architekt, urbanista a člen Sdružení pro architekturu a rozvoj Pavel Hnilička, autor známé knihy Sídelní kaše. Výstavba na okrajích podle něho městu škodí. Teoreticky vzato k ní ani není důvod. Na rozdíl od jiných evropských metropolí má Praha uvnitř města téměř tisíc hektarů nevyužívaných pozemků. Na tuto plochu by se vešlo tolik nových obyvatel, jako má Brno. I kvůli tomu bývá Praha přirovnávána k ementálu a ve srovnání se sousedními metropolemi je poměrně řídce osídleným městem. Zatímco Praha má hustotu zalidnění 25 obyvatel na hektar, ve Vídni je to 41, v Mnichově 44 a
v Berlíně 40 obyvatel na hektar.
Levné město krátkých vzdáleností
Do jaké míry mají tvůrci Prahy v rukou budoucí náklady, které město za nové zastavěné části ponese, pregnantně ilustruje studie Hustota
a ekonomika měst. Zveřejněna by měla být v následujících týdnech. Pavel Hnilička a další autoři z IPR a ČVUT v ní například vyčíslili, že roční náklad na údržbu a provoz veřejných prostranství v zástavbě rodinných domů činí 5900 korun na osobu za jeden rok a v blokové zástavbě typu Vinohrad 1283 korun na osobu za rok, tedy 4,6krát méně. „Kdybychom uvažovali, že by se mělo stavět nové město řekněme pro 20 tisíc obyvatel jako například SeestadtAspern ve Vídni, tak by se pak náklady u těchto dvou typů zástavby v ročním rozpočtu lišily o 92 milionů korun. Za deset let už je to téměř miliarda ve prospěch hustšího města. Za tyto peníze se dá místo pouhých ulic vystavět řada jiných staveb, jako jsou školy, školky, veřejné parky, koncertní sály, muzea, galerie, hřiště, bazény
a mnohé další,“ dodal Pavel Hnilička.
Studie také ukazuje, jak je hustota města úzce provázaná s dopravou. Hustota pod 30 obyvatel na hektar znamená závislost na automobilu jako jediném možném dopravním prostředku, pod hustotou 50 obyvatel na hektar bývají dotace z obecních rozpočtů už tak vysoké a spoje tak řídké, že veřejná doprava přestává být pro obyvatele atraktivní. Zásadní je nicméně údaj, že pěší vazby se začnou odehrávat v těch částech sídel, které mají hustotu alespoň sto obyvatel na hektar.
O tom, jak „hustá“, nebo naopak „řídká“ je budoucnost Prahy, rozhodne do značné míry nový Metropolitní plán, jehož definitivní verze bude zveřejněna v druhé polovině dubna. Hnilička se ale domnívá – a je to i jedna z tezí České komory architektů k novému stavebnímu zákonu – že by bylo navíc potřeba daňově zvýhodnit výstavbu na brownfieldech, a naopak znevýhodnit zástavbu na zelené louce, která přináší městu vysoké náklady na obsluhu nových obytných území.
Tisková zpráva
Sdružení pro architekturu
a rozvoj
