Aktuality

22.05.2013
Pavilon Expo 2015

Kancelář generálního komisaře české účasti na výstavě v Itálii vypsala soutěž na pavilon na světové výstavě na Expo 2015 v Miláně. Vítěz by měl navrhnout komplexní řešení české účasti: vytvoření pavilonu a řešení jeho okolí, architektonická koncepce, zpracování projektové dokumentace a nezbytných povolení pro realizaci pavilonu, řešení expozice, multimediálního prostoru v pavilonu, provoz a údržbu. Expozice by měla být ukázkou toho nejlepšího, co česká věda může světu nabídnout k tématu „Potraviny pro planetu, energie pro život“.

20.05.2013
Soutěžní workshop

Mezinárodní soutěžní workshop pro architekty, umělce, inženýry, inovátory, vědce a odborníky ze souvisejících oborů bude hledáním budoucího mobilního pavilonu pro festival reSITE. Workshop bude vyvrcholením druhého ročníku reSITE festivalu, uzávěrka pro přihlášení je 30. května. Více informací: workshop.resite.cz.

17.05.2013
Finalisty soutěže Bydlení IQ

vybere porota při svém společném zasedání
v pondělí 20. května, následující den jejich jména zveřejníme také na našich webových stránkách.

16.05.2013
Povětroň v Ukradené galerii

12. díl cyklu o mladé české architektuře, který probíhá
v rámci UKRADENÉ GALERIE, představí tvorbu ateliéru POVĚTROŇ. Výstava proběhne dnes od 21.00 u bývalého konzumu Jaro
v Modřanech. Ateliér Povětroň založili Michal Rouha, Jana Fischerová a Martin Chlanda.

15.05.2013
Sympozium

v rámci výstavy „Bienále experimentální architektury“ (Galerie Jaroslava Fragnera) se uskuteční v kině Světozor ve středu 22. května od 11.00 do 22.00 hodin. Vstupenky můžete zakoupit v pokladně kina za 180,- Kč, studenti za 120,- Kč.

14.05.2013
TRANS FORMATION

Výstava velkoformátových fotografií Ivana Němce
o revitalizaci areálu DOV (Dolní oblasti Vítkovic) doplněná multimediální prezentací a modelem byla otevřena v Galerii tzb Českého centra v Berlíně (Wilhelmstraße 44, vstup
z Mohrenstraße). Výstava bude otevřena do 6. června (po-čt, 15.00-20.00),
7. června bude zakončena tematickým večerem
v kinosále České ambasády (Wilhelmstraße 44). Dokumentární film Jany Chytilové Po jantarové stezce a beseda
s architektem Josefem Pleskotem a investorem Janem Světlíkem přiblíží proměnu starého průmyslového areálu na vzdělávací, kulturní a společenské centrum.

13.05.2013
Benefiční aukce designu

Tým A1 architects zve na benefiční aukci designu ve prospěch připravovaného projektu kultivace interiéru čekáren a chodeb pro Neurologickou kliniku UK 2. lékařské fakulty a Fakultní nemocnice Motol. V rámci dobročinných aktivit občanského sdružení Design Help o.s. Za nemocnice vlídnější navrhli A1 architects úpravu interiéru čekárny hlavní ambulance Neurologické kliniky. Aukce se koná v kině Aero 22. května od 20.30, katalog dražených kousků, které věnovali nebo pro Design Help navrhli čeští designéři, najdete na www.designhelp.cz.

10.05.2013
Cyklus COOPLANNING

pokračuje v úterý 14.5.
v 19.00 přednáškou Petra Hrůši „INVENTORY OF CITY PLANNING – A WAY OF COHESIVE CONCEPT“
v prostorách ARCHIP (Františka Křížka 1, Praha 7). Na přednášku
v angličtině je vstup zdarma.

09.05.2013
Městské zásahy Jablonec

V pátek 7.6. bude otevřena velká venkovní výstava na Horním náměstí v Jablonci, která je vyvrcholením více než ročního projektu Městské zásahy Jablonec nad Nisou 2013. Celkem 25 architektonických týmů
z celé republiky na ní vystaví 50 malých návrhů na zlepšení veřejného prostoru města.

07.05.2013
Konference Zdravé domy

se bude konat 9. a 10. 5.
od 9.00 do 17.00 v budově Fakulty architektury VUT (Poříčí 5, Brno). Letošní konference bude zaměřená na užití přírodních stavebních materiálů
v nových energeticky úsporných stavbách, na proces stavění založený na principech udržitelného rozvoje, tvorbu a hodnocení optimálního vnitřního prostředí staveb.

Na okraj

„Dnes je módní předpokládat, že určité znaky dobrého života – školy, parky, hygienické bydlení – vytvářejí dobrá města. Jak by byl život snadný, kdyby tomu tak bylo. Jak krásné by pak bylo ŘÍDIT složitou a nepoddajnou společnost.
*
Nahlédneme-li do poměrně ustálené oblasti velkého města, objevíme tolik malých organizací, až se nám zatočí hlava. Rostou jako houby po dešti a svým způsobem jsou podivuhodným důkazem vytrvalosti a houževnatosti života.
*
Pro fungující město jsou důležité vztahy lidí, kteří rozšiřují svůj společenský život za hranice vlastních ulic.
Vztahy „na přeskáčku“. Jakmile ve městě začne fungovat dobrá a pevná síť těchto spojení, může se poměrně rychle rozšiřovat
a vytvářet všelijaké nové pružné vazby.
*
V Greenwich Village tyto organizace mívají dlouhá jména, v nichž je řečeno vše: Spojený akční výbor pro uzavření parku na Washingtonově náměstí pro veškerou dopravu; Akční výbor nájemníků, kteří bydlí ve sklepích; Občanský výbor pro opravu hodin na věži Jefferson Market Courthouse; Spojený výbor občanů Village pro zamítnutí návrhu West Village a vypracování vlastního návrhu.“
***
Zajímalo by mně, jestli tohle někdy četl profesor Klaus. Tolik opěvovaná svobodná anglosaská společnost je životaschopná právě díky skutečným energickým lidem, kteří věnují léta života vztahům s jinými jedinečnými lidmi. Nejsou to žádné zaměnitelné statistické jednotky obyvatelstva.
*
Celé minulé století, celá moderní doba vychází ze sociálních utopií avantgardy. Je příznačné, že MODERNA povstala
z úvah o konci velkých slohů, z odmítnutí historických stylů a z kritiky měšťanské společnosti.
Z vize budování nové, lepší společnosti. Jako by se společnost dala plánovat.
K naplnění společenských změn užívala rejstřík různě zdiskreditovaných ideologií a – architekturu. Je významné, že největším excesům Moderny dokázala nejlíp odolávat právě životaschopná měšťanská společnost a solidní historické městské struktury. A dokázaly to po celé století.
*
Když mluvím o excesech Moderny, myslím tím hlavně velké, celoměstské měřítko. Protože to, co
z funkcionalismu nejhůř nefunguje, je funkcionalistický urbanismus. Město zónované do funkčních ploch, navrhované jako totální stavba. Opojné plánování bez měřítka, dovedené ad absurdum
v plánování státního hospodářství. Jednotlivé „moderní“ stavby město
v lepším případě obohacují,
v horším na jeho struktuře parazitují a v některých případech jej poškozují. Naprosto fatální ale bývají velké modernistické zásahy do městské struktury.
*
Modernistické myšlení
a jeho důsledky jsou dnes předmětem bádání a revizí. Velké úsilí se věnuje třeba zkoumání historie totality. Porozumět vlastním dějinám je důležité, naše společnost ale zápasí s mnohem těžším hendikepem:
Modernistická architektura je neuvěřitelně přizpůsobivá v ideologické služebnosti. Redukuje tvorbu prostředí na funkčnost, estetiku až
k vlastní karikatuře „krásy funkčnosti panelových sídlišť“, vhodných zejména k přehlednému organizování anonymního obyvatelstva a k roztrhání společenských vazeb.
Kvalita architektury je vnímána ve splnění neustále rostoucí množiny podmínek a požadavků
a někdy ještě v zábavném designu. Funkce a povrch. Prostor se stal místem
k naplnění funkcí. Místem
k vytěžení.
*
Nejžádanější nemovitosti jsou dodnes v zavržených strukturách historických ulic a městských bloků.
V zoufale nemoderních jádrech měst. Obyčejné ulice jsou stále naplněné různorodým životem a dvorky nabízejí proměnlivé zázemí bezpočtu malých firem. Ale postavit dnes obdobu Vihohrad nebo Letné?
Nelze. Legislativa zakazuje. Klienti neexistují. Architekti se předhánějí v hledání „něčeho nového“. Jako by šlo vymyslet něco jiného než břeh řeky.
*
Dům a ulice, voda a břeh. Rozhraní. Nemůžu vymyslet něco jiného než rozhraní. Břeh můžu strukturovat, měnit jeho polohu
a poměry. Měnit jeho ARCHITEKTURU.
Nebo ho můžu rozmazávat, až zmizí. Obehnat zdí, strčit do trubky. Podle předpisů. Přizpůsobit řeku funkci. Jen už to jaksi nebude řeka.
*
Zatímco týmy historiků bádají nad rozdílem mezi totalitními a autoritářskými režimy 20. století, vztah
k prostředí, které vytváříme
a ve kterém žijeme, nás netrápí. Přitom jej formují úplně stejné vize a ideologie minulého století.
A skrze prostředí pořád formují naše životy. Ve světě se tahle debata vede už padesát let, u nás se probouzející občanská společnost teprve rozkoukává.
Stále je módní předpokládat, že určité znaky dobrého života – klimatizované kanceláře, parky, hygienické bydlení – vytvářejí dobrá města. Jak je život krásný, když tomu věříme. Jak snadné je řídit českou společnost.

Martin Kloda
Úvodní citát z knihy Jane Jacobs – Smrt a život amerických velkoměst, New York 1961.
Text vznikl jako příprava na koferenci „Město pod pokličkou“, 30.5.2013
v Brně.