Půdní vestavba Řeporyje
05.01.2021 Půdní bytyMichal Sborwitz, Marie Sborwitzová, Karel Prášil / Propojením horního podlaží starší vily s půdou vznikl velkorysý mezonetový byt s otevřeným obytným prostorem a terasou.
Markéta Cajthamlová / Rodinný domek, využívaný prozatím víkendově, je příkladem kultivovaného, plně funkčního, a přitom neokázalého bydlení.
Mjölk architekti / Hlavní inspirací se stalo prostředí. Předsunutý strop akcentuje venkovní prostředí a zvětšuje kontrast mezi venkovními obrazy a interiérem.
Ateliér DRNH, zahradní a krajinný návrh Klára Stachová / Půdorysná hvězdicovitá forma podlaží vytváří ve svém kontaktu se svahem tři terénní laguny s různými funkcemi.
Adam Rujbr / Adam Rujbr Architects Dům na velmi úzké parcele se proskleným čelem obrací do zahrady, svým vzhledem reaguje na funkcionalistické stavby v okolí.
Michal Sborwitz, Marie Sborwitzová, Karel Prášil / Propojením horního podlaží starší vily s půdou vznikl velkorysý mezonetový byt s otevřeným obytným prostorem a terasou.
RG Architects / Obytné místnosti jsou orientovány k jihu a výhledům na blízký skalní hrad Sloup; přízemí je propojeno se zastřešenou terasou.
Malý byt o rozloze 34 m2 se stal prvním samostatným domovem jednadvacetileté dívky, která při zaměstnání také studuje.
Lucie Mlýnková / Atelier Spectrum / Kompletní rekonstrukce bytu o ploše 37 m2 řešila nejen technické vybavení, ale především problémy malých prostorů.
Vladimír Balda, interiér Lucie Baldová / Terasa při jižní fasádě je zastřešena plochou střechou, která chrání pobyt na terase a brání přehřívání místností.
V posledním období jsme svědky prudkých výkyvů počasí. A tak mnohé napadne, jak si s extrémními teplotami poradí moderní dřevostavby.
Jana Šimánková, Pavel Zezula / MIO architects / Konceptem přestavby je zachování původní atmosféry se stávajícími podlahami, dveřmi nebo okny a doplnění o moderní kusy nábytku.
Jan Mach, Jan Vondrák, Lukáš Holub / Mjölk architekti / Moderní dům severního stylu, který byl postaven na sklepech původního stavení, si uchoval kousek historické duše svého předchůdce.
Martin Daněk / Archanti / Kompletní demolice bytového jádra a probourání otvorů do příčných stěn umožnily novou dispozici, která odpovídá dnešním potřebám rodiny.
Radovan Schaufler, Jakub Roskovec / Schaufler-Roskovec / Všechny obytné místnosti domu jsou orientovány směrem na jih s výhledem do volné krajiny Českého středohoří.
Další ze série večerů Velké změny Prahy se bude ve středu 27. 1. od 19.00 zabývat historií, současností a budoucností Libeňského mostu a navazujícího území. Rekonstrukce architektonické památky se nebude týkat pouze mostu, ale také nových mostních konstrukcí dle původních Janákových skic a přístupových ramp na Rohanský ostrov, kde vznikne nový velký park. Stream můžete sledovat na campuj.online.
Malešicko-hostivařská oblast, kde se nachází velká část technického zázemí hlavního města, je se svými 650 ha největší průmyslovou lokalitou v Praze. V současnosti se v souvislosti s lokalitou hovoří o několika bytových projektech, které nejsou vzájemně koordinovány a jejichž vznik by mohl současné průmyslové provozy do budoucna nevhodně limitovat. Rada hl. města proto zadala Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) vypracování celkové analýzy potřeby průmyslových oblastí v Praze, která bude aplikována v detailu na modelovém příkladu Malešic. /Zdroj: IPR
Centrum architektury a městského plánování ve spolupráci s dalšími pěti centry zaměřenými na architekturu v Chicagu, Bostonu, New York City a Los Angeles společně přinášejí virtuální procházky po svých městech. Všechny procházky se uskuteční online přes Zoom a vstupenky lze zakoupit pouze jako balíček všech šesti měst. Vždy v sobotu od 23. ledna do 27. února od 18.00. /Zdroj: CAMP
Přehlídku diplomových prací každoročně pořádá Česká komora architektů se záměrem porovnávat úroveň kvality studia na vysokých školách architektury a příbuzných oborů. V letošním ročníku se o ocenění ucházelo 131 diplomantů. Vítězem se stal Jakub Wiesner s urbanisticko-architektonickou prací Praha 10 – Trash obhájenou na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze pod vedením Ivana Kroupy. Práce hodnotila odborná porota s předsedkyní Monikou Mitášovou. Dalšími členy byli architekti Tomáš Jiránek a Alena Mičeková, historik architektury Benjamin Fragner a publicista Petr Volf. /Zdroj: tisková zpráva
Na pražském hlavním nádraží přibyl na sedmém nástupišti výtah pro cestující. Od něj se lidé dostanou na Žižkov, nebudou tak už muset nebezpečně přecházet přes koleje, kterými si řada lidí zkracuje cestu. V současné době pokračuje rovněž výstavba podchodu a výtahu, který bude ústit v žižkovské Seifertově ulici. Dokončeny mají být letos v srpnu. /Zdroj: aktualne.cz
Skupina Crestyl představila nabídku městu Praha na umístění Slovanské epopeje Alfonse Muchy v projektu Savarin na předpokládanou dobu 25 let. Projekt vzniká v sousedství Václavského náměstí a ulice Na Příkopě. Savarin byl vybrán Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy jako jedno z nejvhodnějších míst, kam by plátna mohla být umístěna, aby se naplnilo přání Alfonse Muchy. Nadace Mucha, která se věnuje zachování a propagaci tvorby Alfonse Muchy, by navíc do expozice umístila výběr z rodinné sbírky celoživotního díla jednoho z nejslavnějších českých umělců. /Zdroj: tisková zpráva
Správa železnic vybrala vítězný architektonický návrh nového vysokorychlostního terminálu Praha východ. Do první architektonické a urbanistické soutěže na terminál vysokorychlostní železnice na území České republiky přišlo celkem 21 návrhů od českých i zahraničních architektonických kanceláří. Vítězem soutěže se stal návrh autorského dua Jiří Opočenský a Štěpán Valouch. /Zdroj: Správa železnic
Ředitelka Muzea romské kultury v Brně Jana Horváthová podepsala smlouvu s autory vítězného návrhu na podobu památníku romského holokaustu v Letech na Písecku. Nyní budou vypracovávat projektovou dokumentaci, s otevřením památníku se počítá v květnu 2023. Vítězem soutěže na podobu Památníku holokaustu Romů a Sintů v Čechách se stal návrh Atelieru Terra Florida a Atelieru Světlík. /Zdroj: archiweb.cz
Hovorčovice znají novou podobu úřadu, na kterou obec vypsala architektonickou soutěž.
1. cenu – získali architekti Jan Lebl a Jakub Adamec. Z hodnocení poroty: „Vysoká účast a řada kvalitních projektů je dokladem správné volby hledání architektonického řešení formou architektonické soutěže.“ /Zdroj: tisková zpráva
Vnímáme město všichni stejně? Navrhujeme je pro auta nebo kola? Pro ženy či muže? Vytváříme pro sebe přátelské nebo nepřátelské prostředí? A proč je potřeba plánovat města pro všechny? Těmto otázkám se věnuje kanadská urbánní geografka a rovněž profesorka a spisovatelka Leslie Kern. Akce probíhá online ve čtvrtek 14. 1. od 19.00 na campuj.online. /Zdroj: CAMP
Ochrana historického dědictví Prahy je nutná,
o tom nikdo nepochybuje
a bez pochyby v Praze funguje v dostatečné míře skrze památkovou péči. Staré Město a Malá Strana jsou zafixované struktury, ale není důvod, proč by se stejným způsobem mělo přistupovat k rozvoji mimo jádro města. Na obzoru vyrostou i v Praze výškové budovy stejně jako v každé jiné metropoli. Kam by šli lidé bydlet? V roce 2030 bude chybět v Praze už sto tisíc bytů a je přece lepší stavět do výšky uvnitř města, kde je dostupná dopravní infrastruktura, než zastavovat volnou krajinu.
Není možné zasahovat do živého města způsobem, že si odsouhlasíme, že optimální výška domů je plošně osm až deset pater. Pokud by se UNESCO rozhodlo Prahu kvůli pár projektům mimo centrum města vyloučit nebo dát na seznam ohrožených měst, bude to jeho ostuda, ne naše. Pak je třeba se zamyslet nad tím, jak moc by nás taková hrozba zasáhla. Drážďany byly
z UNESCO vyloučeny, protože si postavily most, který odsouhlasili lidé v referendu, a co se stalo? Nic. Možná mají o pár čínských a ruských turistů méně a to není něco, kvůli čemu bychom měli brečet.
Prof. Ing. arch. Zdeněk Fránek