Ze dvou bytů jeden velký

Ze dvou bytů jeden velký

05.10.2018 Panelákové byty, Rekonstrukce

ATW architekti / Když děti dorůstají, rodina má náročnější požadavky na soukromí a hledá větší byt. Někdy se podaří ten původní propojit se sousedním.

Vila F v golfové krajině

Vila F v golfové krajině

04.10.2018 Individuální bydlení

Ateliér DRNH, zahradní a krajinný návrh Klára Stachová / Půdorysná hvězdicovitá forma podlaží vytváří ve svém kontaktu se svahem tři terénní laguny s různými funkcemi.

Rekonstrukce bytu Na Bitevní pláni, Praha 4

Rekonstrukce bytu Na Bitevní pláni, Praha 4

03.10.2018 Malé byty, Rekonstrukce

Lucie Mlýnková / Atelier Spectrum / Byt 1+1 získal vhodnější dispozici a dostatek úložných prostor. Bílé vybavení prostor opticky nezmenšuje, oživují ho menší barevné prvky.

Zarámovaný vikýř

Zarámovaný vikýř

02.10.2018 Individuální bydlení, Rekonstrukce

Jan Veisser, Jan Hora, Barbora Zmeková / ORA / Stávající dům příliš nevyužíval místa s krásnými výhledy. Nový vikýř z místnosti rámuje obraz Kyjského rybníka, z venku život v domě.

Lasagneria

Lasagneria

01.10.2018 Rekreace, relaxace

mar.s architects / Prostor restaurace je charakteristický velkými výlohami a prosvětleným interiérem. Dříve se tu nacházela prodejna potravin.

Dům jako pevný bod / Vila na Bílé Hoře

Dům jako pevný bod / Vila na Bílé Hoře

27.09.2018 Individuální bydlení, Rodinné domy

Ondřej Císler / AOC / Kompaktní hmota domu vyjadřuje solidnost a pevné zakotvení. Místo je určeno výhledem na Letohrádek Hvězda a do Divoké Šárky.

Přestavba funkcionalistického domu

Přestavba funkcionalistického domu

26.09.2018 Individuální bydlení, Rekonstrukce

Ivana Dombková / I. D. Architektura / Třípodlažní dům z počátku 30. let minulého století prošel celkovou rekonstrukcí pro potřeby současné rodiny.

Rodinný dům v Sóskút, Maďarsko

Rodinný dům v Sóskút, Maďarsko

25.09.2018 Individuální bydlení, Rodinné domy

Budapesti Műhely / Staré selské stavení se stalo výchozím archetypem pro návrh podmíněný regulacemi, přesto je dům zcela současný.

Ateliér nad řekou

Ateliér nad řekou

24.09.2018 Individuální bydlení

Martin Rajniš, Martin Kloda, David Kubík, Václav Horecký, Vojtěch Hybler, Jan Mach / E – M.R.A.K. / Lehká prosklená dřevostavba reaguje na počasí nebo nálady obyvatel.

Rekonstrukce půdního bytu

Rekonstrukce půdního bytu

21.09.2018 Půdní byty, Rekonstrukce

Martina Schultes / Stavební úpravou podkrovního bytu vznikl velký otevřený prostor, který splňuje potřeby současných majitelů.

Aktuality

19.10.2018
Koncertní hala pro Ostravu

Podobu nové koncertní haly v Ostravě bude v mezinárodní soutěži navrhovat šest zahraničních studií. Vítěz má být znám v červnu. Město soutěž vyhlásilo 22. srpna a přímo oslovilo tři světová studia – tým amerického architekta Stevena Holla, polské Konior Studio a dánský ateliér Henning Larsen Architects. Z dalších 31 zájemců odborná porota vybrala na základě referencí a zaslaných portfolií další tři studia, a to Architecture Studio z Francie, německé Nieto Sobejano Arquitectos a nizozemské Van Dongen – Koschuch Architects and Planners.

18.10.2018
Nový sál kina Světozor

Pražské kino Světozor otevřelo svůj třetí kinosál. Díky němu bude moci tradiční pražský biograf sídlící ve Vodičkově ulici uvádět přes čtyři stovky filmových projekcí měsíčně, rozšíří svou dramaturgii a také zprovozní samoobslužný bar. Nový sál pro padesátku diváků vznikl za finančního přispění Státního fondu kinematografie podle návrhu architektonického studia SKUpina a architektů Marcely Steinbachové ve spolupráci s Vítem Holým.

17.10.2018
Blob jinak?

Pražský magistrát nechá vytvořit tzv. studii proveditelnosti výstavby „blobu“ na Letné podle projektu Jana Kaplického. Rozhodli o tom odcházející pražští radní. Materiál mimo předem schválený program na jednání předložila končící primátorka Adriana Krnáčová. Pražskou zastupitelkou a předsedkyní výboru pro kulturu je Eliška Kaplicky (ANO), vdova po architektovi, členka pěti komisí Rady hl. m. Prahy.

16.10.2018
Soutěž pro studenty

Zadáním pro studenty architektury a příbuzných oborů je najít v Praze komplikované místo a navrhnou na něm unikátní novostavbu. Studenti mohou soutěžit o celkem o 175 tisíc korun a prestižní stáž u renomovaného architekta Josefa Pleskota. O vítězi rozhodne porota v průběhu února, výsledky budou vyhlášeny na konci března. Podmínky soutěže zde.

15.10.2018
Raul Pantaleo / Alexander Brodsky

Jak se staví ve válečných zónách a nejchudších zemích světa? Na listopadovou přednášku, kterou 1. 11. pořádá KRUH v rámci cyklu Jiná perspektiva, přijedou italský architekt Raul Pantaleo (TAMassociati) a ruský architekt Alexander Brodsky, vyučující na prestižní univerzitě ETH Curych.
„Vytvářet architekturu v uprchlickém táboře nebo v oblasti stižené válkou vyžaduje schopnost kombinovat funkčnost s tvůrčím rozletem, užitečnost s krásou, úspornost se znamenitostí.“

12.10.2018
Náměstí Míru ve Zlíně

Do architektonické soutěže na obnovu zlínského náměstí Míru a jeho okolí přišlo 24 návrhů. Šest jich postoupilo do další fáze soutěže. Soutěžící budou mít další dva měsíce, aby své návrhy dopracovali, poté se porota sejde ještě jednou a vybere konečné pořadí včetně vítěze. Náměstí Míru tvoří přirozené centrum města a bývá dějištěm nejvýznamnějších akcí. Dříve se jmenovalo Hlavní a Masarykovo. Poslední zásadní změna byla v roce 2001, kdy z náměstí byly odstraněny prodejní buňky.

11.10.2018
Přednáška Tima Bentona

V těchto dnech probíhá 4. ročník evropského přednáškového turné  „Iconic Houses European Lecture Tour“, v rámci kterého Tim Benton, emeritní profesor dějin umění na Open University, navštíví pět evropských měst – Oslo, Kolín, Rotterdam, Praha a Brno – s přednáškou o kultovní vile E-1027 nábytkové designérky Eileen Gray na francouzském Azurovém pobřeží. V pondělí 15. října od 17.00 hodin se uskuteční přednáška Tima Bentona ve Studijním a dokumentačním centru Norbertov (Nad Hradním vodojemem 53/13, Praha 6 – Střešovice), přednáška v brněnské vile Tugendhat se uskuteční v úterý 16. října od 18.00 hodin.

10.10.2018
The Practice of Architecture

Podzim a zima letošního roku proběhnou v českobudějovickém Domě umění ve znamení současné evropské architektury. První událostí je projekt „The Practice of Architecture“ studia Sergison Bates Architects – sídlícího v Londýně a Curychu, které v roce 1996 založili Jonathan Sergison (1964) a Stephen Bates (1964) a jejichž partnerem se v roce 2006 stal Mark Tuff. Projekty Sergison Bates Architects zasahují svým pracovním rozsahem do všech vrstev architektury i urbanismu. Přednáška v úterý 23. 10. od 17.00 (Studentský kostel sv. Rodiny, České Budějovice). Zahájení výstavy 23. 10. od 19.00 (Galerie současného umění a architektury České  Budějovice).

09.10.2018
Jak jsme chtěli bydlet

Výstavu o bytové politice v letech 1918 až 1938 chystá od 18. 10. Galerie Jaroslava Fragnera pod kurátorským vedením architektů Michala Kohouta a Davida Tichého. Výstava je pořádána u příležitosti 100. výročí založení republiky, představí budování společnosti skrze bytovou výstavbu v prvních dekádách existence Československa a dobové postoje a přístupy československé společnosti k tématice bydlení.

08.10.2018
Drazí architekti… / Etika architektury

Měla by být architektura vizionářská, udávat směr a překonávat negativní jevy ve společnosti? V období modernismu architekti, urbanisté a další odborníci zapojení do procesu plánování měst sdíleli přesvědčení, že jejich posláním a odpovědností je usilovat o lepší místa k životu. Postmoderní architektura přijala politickou ekonomiku pozdního kapitalismu a zřekla se souvislosti se společenskými problémy. Do jaké míry je architektura „obrazem doby/společnosti“ a do jaké míry by měla usilovat o společensky odpovědnější přístup? Zahájení výstavy „Drazí architekti…— Etika architektury“ proběhne ve středu 10. října od 19.00 v prostorách Lapidária Betlémské kaple v Praze.

Na okraj

Praze chybí v horku voda a zeleň

O několik stupňů dokážou zchladit fasádu domu rostliny, které se po ní pnou. I v Praze je podle architekta Petra Leška plno staveb, jejichž architektura není tolik cenná, že by ji nemohla zeleň zakrýt, ideální by takový přístup byl podle něj pro panelové domy. Praze chybí stromy v ulicích a vodní prvky, říká architekt, který se zlepšováním veřejného prostoru zabývá. Chyba je podle něj ve vedeních měst, která nedokážou přimět developery, aby stavěli budovy šetrnější k prostředí i obyvatelům.

„Praze chybí stromy, které udělají lepší mikroklima. Když se podíváte v Budapešti, Sofii, Bukurešti, tam jsou ulice plné stromů, v Praze ne,“ řekl Lešek v rozhovoru s ČTK. „Všichni říkají, že je těžké sázet v ulicích stromy, protože všude jsou sítě a nikdo s nimi nechce hýbat. Ale i když se třeba opravují rozvody, ulice se rozkope, vrátí se to zpátky a tečka. Situace by se ale dala jistě využít k výsadbě stromů, kdyby se činnosti zkoordinovaly a našla se vhodná doba,“ připomíná. „Funguje to stejně jako před 30 lety – každý udělá své a nic jiného ho nezajímá,“ dodal.
Tím, že výsadbu nových stromů komplikují sítě pod zemí, argumentují mnohé městské části. Přitom ale v samotném centru se za velké peníze budovaly podzemní kolektory, kde by měly být všechny sítě sdružené, a tedy by mělo být zřejmé, kde se nacházejí. Jak ale ČTK řekl jeden z developerů, který staví u Václavského náměstí, některé nově vznikající stavby dál pokládají své rozvody mimo ně a kolektory nevyužívají.
„Vyhazují se peníze na kropení ulic, ale to, co jde udělat za minimum peněz, se nestane. Praze chybí zamyšlení se nad tím, že když se něco (ve městě) dělá, má se to dělat s dlouhodobou vizí,“ říká Lešek. Nekritizuje developery, kteří by mohli stavět budovy s lepší energetickou bilancí, město by podle něj mělo být tím, kdo ví, co chce na svém území mít. „Někde jinde na západ od nás by nepochybně byl nějaký systém úlev: vy postavíte o něco víc, ale za to nám dáte třeba nějaký park, nebo část objektu poskytnete na sociální bydlení. To tady ale není,“ uvedl.
Drobné úpravy města, které v součtu mohou snižovat teplotu v něm o několik stupňů Celsia, lze dělat v centru, na periferiích i v příměstské krajině. V centru jsou kamenné domy, které se proti přehřívání do jisté míry umějí bránit. „Ale chybí tam kašny, na Staroměstském náměstí není jediná kašna. Ty přitom byly všude, zrušily se a teď se těžko vracejí,“ připomíná Lešek jeden důležitý městský prvek, byť dnes s jinou funkcí.
„V historických centrech je důležitý každý metr čtvereční a je třeba se o něj postarat,“ dodává. U městských částí se zástavbou z 19. či 20. století lze vodní plochy plánovat velkoryseji. „Na sídlištích mohou přidat kvalitu, stejně jako porostlé fasády, které sníží teplotu až o dva stupně. V Nizozemsku jsou hřiště, která při přívalovém dešti fungují jako nádrže. Deset dní se tam drží voda, pomalu odtéká a ochlazuje vzduch,“ říká.
Na území Prahy je množství vltavských přítoků, potoků a rybníků, i ty mohou zlepšovat horké městské prostředí o pár stupňů. „Ale Metropolitní plán na ně nepamatuje. Nic jiného než vodu a zeleň nemáme. I drahé klimatizace fungují na stejném principu,“ připomíná.
Nejdůležitější je podle Leška používat zdravý rozum a vědět, že když se postaví dům s prosklenou fasádou, musí se do něj v létě „rvát“ energie, aby se ochladil. Je proto třeba zvolit určitý poměr skla vůči pevné fasádě. „Ani vysoké náklady na chlazení ale developera od nešetrných staveb neodradí – vybere si je od nájemců kanceláří, kteří své zaměstnance chladí klimatizací,“ říká Lešek.
ČTK