Rodinný dům Kroměříž-Vážany
09.07.2009 Ekologie, Individuální bydlení, Rodinné domyARCHTEAM
Původní majitelé pozemek prodali s tím, že na něm dům postavit nelze. Domek se přesto realizoval, navíc byl oceněn Čestným uznáním v Grand Prix Obce architektů 2001.
Malý dřevěný domek (náklady 1,4 mil. v cenové relaci roku 2000) byl postaven v příměstské zahradní čtvrti na parcele se vzrostlými ovocnými stromy, na pozemku sice dostatečně dlouhém, ale velmi úzkém. Koncept domu se tvaru parcely dokázal přizpůsobit. Stavba zasazená uprostřed zahrady dává svým majitelům pocit bezpečí, soukromí, a přitom volného života v přírodě. Přestože je maličká, přináší plnohodnotné bydlení a díky celodřevěné konstrukci dosahuje také příznivých tepelně technických vlastností. I přes velmi úsporné řešení a minimální plochy získala stavba velkorysost, kterou mnohdy postrádají i nadměrně rozlehlé vily.
Bydlení „v korunách stromů“
Koncept domku sledoval tři základní myšlenky: vytvořit otevřené dispoziční řešení pro manželský pár po odchodu dospělých dětí, přizpůsobit se vnějšímu prostoru (reagovat na protáhlou parcelu) a propojit vnitřní a vnější prostory, aby umožnily vizuální komunikaci, kontakt mezi lidmi navzájem i mezi lidmi a přírodou.
Vzhledem k úzkému pozemku je tedy domek v podélné ose téměř uzavřený, a do prostoru zahrady se otevírá především prosklenými čelními stěnami. Jak v interiéru, tak i mezi vnitřním prostorem a zahradou jako by zmizela jakákoliv hranice. Dům poskytuje průhledy na koruny stromů, bydlení bez jediné příčky (až na prosklenou stěnu koupelny) zůstává otevřeno od podlahy přízemí ke stropu horního patra. Jednoduché dispoziční řešení člení obytný prostor do dvou podlaží, která se však vzájemně prolínají. Z otevřeného obývacího pokoje s kuchyní vnímáme přímo i ložnici v patře a přes prosklené stěny také sousední lodžii. Do každého místa interiéru, dokonce i do koupelny, prostupuje zahrada jako přirozená součást bydlení.
Výjimečnost řešení ocenila nejenom odborná porota, ale především majitelé domku, kteří samotnou výstavbu sledovali spíše s pochybnostmi. Jejich slova, zveřejněná v časopise Stavba, to vystihují nejlépe:
„Obrátili jsme se na architekty a sdělili jim naše požadavky. Jejich návrh byl pro nás šokem. Byl naprosto odlišný od našich představ o tom, co je rodinný dům a jak má vypadat: sedlová střecha, omítka, plastová okna s oblouky, upravená zahrada se zámkovou dlažbou, zkrátka dům, jaký vídáme v časopisech a jaké se všude staví.
Po mnoha pochybnostech jsme nakonec architektům dali důvěru a zcela se jejich záměru podřídili. S obavami jsme pak sledovali, jak v zahradě mezi stromy zvláštním a překvapivým způsobem roste dřevěná kostra něčeho, co mělo být našim domem. Zvědavci, kteří přicházeli, zůstávali rozpačitě stát a mnozí nás zahrnovali nesouhlasem a výsměchem. Obavy a pochybnosti v nás zůstávaly.
Vše se ale naprosto změnilo v den, kdy jsme se opravdu nastěhovali a v novém domě strávili první noc. Byli jsme omámeni prostorovými obrazy, které nám dům dával. Které se měnily stmíváním, svítáním, plynoucími mraky, větrem, pohybujícím větvemi stromů. Laskavé pohledy na dobrou noc i dobré ráno. Koupel ve vaně s pocitem, že jsme obklopeni korunou košaté jabloně. Uvnitř, a přitom venku. Živý vnitřní obytný prostor uvnitř živého venkovního prostoru zahrady. Prostor v prostoru a my v něm – s pocitem bezpečí, soukromí, intimity, a přesto volně a svobodně v přírodě. Pod střechou domu, pod korunami stromů.
Obdivujeme architekty za jejich umění. Za odvahu vytvořit dům, který se vymyká obecným představám a názorům. Dům, který je živý, naplňuje nás každý den krásou a energií.“
Úsporný a přívětivý
Přes jednoduchý geometrický tvar položeného kvádru působí domek přívětivě a teple, vyzařuje vlastní, téměř poetickou krásu, založenou na volbě materiálů a barev, na přirozeném usazení maličké stavby do přírodního prostředí. Jak sami autoři vysvětlují – jednoduchý objekt minimálních rozměrů, tvarů a materiálů, položený jako kus nábytku na travnatém koberci zahrady.
Skeletová konstrukce z dřevěných hranolů umožnila vyplnit téměř celou hmotu obvodových stěn tepelnou izolací, takže ve spojení s izolačním zasklením oken je interiér velmi dobře zabezpečený před tepelnými ztrátami, na jeho vytápění je zapotřebí jen velmi málo energie. Zvenčí i uvnitř byla tato nosná konstrukce stěn obalena velkoformátovými dřevěnými biodeskami.
V bohatě prosklených čelech domku jsou desky nalakovány červenou barvou, která příjemně kontrastuje s přírodním dřevem ostatních desek, a současně vytváří v zeleni zahrady výrazný výtvarný prvek – svěží, dynamický a velmi přátelský.
-věk
Foto Ester Havlová












