Rodinné domy v Běstvině

07.07.2011 Individuální bydlení, Rodinné domy

Petr Pinkas, Jan Žalský / Pinkas Žalský architekti
Při umístění domů na parcely projekt hledal logickou polohu vzhledem
k velikosti parcel, orientaci ke světovým stranám a komunikaci.

+

Skupina čtyř rodinných domů a dvou malých doplňkových stavení je umístěna na hranu Železných hor, na severní okraj vesnice, na čtyři pozemky již rozparcelované louky. Na okraji rostlé struktury vesnice vznikl klasický městský satelit pro 16 domů s novostavbami dvoupodlažních rodinných domů, které jsou automaticky umístěny doprostřed parcel. Takový přístup k volným vesnickým pozemkům jsme se na čtyřech parcelách pokusili upravit.

Při umístění domů na parcely jsme hledali logický způsob polohy domů vzhledem k velikosti parcel, orientaci ke světovým stranám a vedení přilehlé komunikace.
Poloha a orientace domů a doplňkových objektů s garážemi a dílnami byla vytvořena po rozčlenění pozemků na jednotlivé funkční zóny tak, aby zastavěná a zpevněná plocha byla minimální a domy sloužily současným nárokům na bydlení, dopravu a styl života na vesnici. Veškeré odstupové vzdálenosti domů mezi sebou jsou na hraně obecných vyhlášek o výstavbě. Využívá se také plošných úspor vytvořených spojením dvou sousedních domů k sobě. Orientace obytných místností v domech je k východu a k západu. Domy mají původní vesnický charakter bydlení, tedy přízemní bydlení bez patra. Vzhledem k velikosti daných pozemků a také místním zvyklostem v staré části obce jsme se rozhodli pro orientaci domů podélně s přístupovou cestou. Obytné domy jsou doplněny malou stavbou garáže s dílenským a skladovým zázemím. Vždy dvě garáže jsou sdruženy do jedné stavby, rozměrově i formálně podobné vlastním domům. Vytváří se tak skupina šesti podobných staveb, které mezi sebou vytvářejí různé prostorové vztahy.

Vlastní dům je tvořen hlavní obytnou místností a dále sérií jednotlivých pokojů. Ze všech pobytových místností je možný přímý vstup do zahrad buď dveřmi, francouzským oknem nebo přes velmi nízký parapet v malých pokojích. Parapety těchto malých pokojů je možné použít i jako lavice. Krov nad půdorysem je využit v každém místě příčného řezu. V hlavní obytné místnosti a v ložnici rodičů je krov otevřený až k hřebeni a nad malými půdorysy vytváří převýšení. Nad místnostmi ve středu dispozice (hygienické, provozní a komunikační zázemí) je vytvořen úložný prostor přístupný sklápěcím žebříkem. Ve dvou pokojích pro děti je v krovu vytvořeno malé „patro“ či „kout“ na spaní, rovněž přístupné žebříkem.
Ve všech rozměrech domu jsme se snažili atakovat únosnou hranici malých rozměrů a  volit nejjednodušší konstrukce a levné materiály.
V půdorysné situaci celé vesnice je patrné vytvoření nového shluku šesti domů, který částečně splývá s rostlou strukturou vesnice původní.
Důležitým prvkem návrhu je plocha podél cesty před obytnými domy a garážemi. Tato plocha není nijak oplocena, ploty budou postaveny až za domy směrem k zahradám. Domy samotné tak jsou prvkem, který odděluje soukromé zahrady od veřejného prostoru.
Návrh byl zpracován bez komunikace s konečnými obyvateli domů. Domy jsou navrženy záměrně velmi stroze jako tabula rasa. Předpokládají se vlastní úpravy jednotlivých domů podle vůle obyvatel.

Zastavěná plocha jednoho domku 117 m2.
Spolupráce Irena Šebová.

Autorská zpráva
Foto Andrea Lhotáková,
http://andreal.net/

+

Zdánlivě obyčejné venkovské domky vzbudily u odborné veřejnosti značný zájem a uznání. Jasný urbanistický i architektonický koncept je srozumitelnou ukázkou, že na venkově se dá stavět rozumně, logicky a citlivě – zcela jinak, než to dosud předváděly developerské projekty v satelitech.
„Tahle sestava obydlí se chová úplně jinak než typická developerská výstavba rodinných domů. Na její celkové koncepci je totiž na první pohled vidět, že se na ní podílel architekt,“ píše Adam Gebrian v článku „Šedé domky, které čekají na zabydlení“ publikovaném na www.lidovky.cz. V diskuzích na facebooku a archiwebu reagují architekti na výstavbu domků velmi kladně, zatímco část laiků má výhrady k jednolité šedi, která jim připadá příliš strohá, studená, neozvláštněná. Ta je však pevným spojujícím řádem, podladem pro dotvoření skupiny dorůstající zelení i osobitým pojetím každého z příštích majitelů. Podobný názor sdílí například Ondřej Císler: Rozhodně neozvláštňovat! Ozvláštní se životem.“ Michal Kuzemenský dodává: „Souhlasím, ozvláštní se životem. Není třeba tlačit na pilu. Půdorysné trojdělení – průchod domem – je skvělé. Urbanistickému konceptu myslím chybí dva tři soliterní stromy ve veřejné části, stejně ´strohé a nahodilé´ jako rozvrh objektů… Uklidňuje mne, že tohle stojí.“
Aktuální fotografie ukazují, že majitelé uchopili domky a zahradu přesně podle předpokladů projektu, a tak šedivá barva vedle růžové lavičky nebo červené psí boudy dostává své opodstatnění. Možná by pro laiky bylo zajímavější ukázat realizaci až po několika letech, ve vzrostlých zahradách. Podstatné ale jsou – zřejmé už dnes – zásady výstavby: způsob umístění domů na parcelách, vytvoření veřejného prostoru mezi domky, jeho oddělení od soukromé zahrady.  Adam Gebrian svoji recenzi zakončuje slovy: „Projekt Petra Pinkase a Jana Žalského navazuje na dlouhodobé tradice výstavby na venkově, avšak bez zbytečného archaismu. Takto formované domy plně odpovídají požadavkům na bydlení v současnosti. V posledních letech je v českých městech pozorovatelný výrazný přesun pozornosti od jednotlivých domů ke společně utvářenému městskému prostředí. Snad čeká podobný vývoj i obce a vesnice.“

Celý text recenze: www.lidovky.cz