Dům na domě, Mníšek pod Brdy

03.09.2019 Individuální bydlení, Rodinné domy

Ivan Boroš, Juraj Calaj, Vítězslav Danda / Edit!
/ Dvoupodlažní dům je situován k severní hraně pozemku, většina obytné plochy je umístěna ve spodním podlaží a má přímý kontakt se zahradou.

*

Parcela na ploše bývalého zahradnictví poskytuje optimální podmínky pro klidné rodinné bydlení. Jižní svah s výhledem do krajiny je při dolní hranici pozemku lemován vzrostlou zelení podél potoka, která poskytuje zahradě dostatek soukromí. Za potokem na louce se pasou ovce, po pár minutách chůze se člověk ocitne v zámeckém parku s rozlehlým rybníkem.
Severní hranici pozemku tvoří ulice s řadovou bytovkou na protější straně, mezi ulicí a vlastní parcelou je však značný výškový rozdíl, který nedovolil přirozenou návaznost. Místní regulativ navíc vyžadoval sedlovou střechu. Klasicky řešený dům s přízemím na úrovni ulice a obytným podkrovím by představoval odtržení bydlení od pozemku, ale právě těsný kontakt se zahradou si majitelé přáli ze všeho nejvíc – chtěli mít malý dům a velkou zahradu.

Chytrá řešení bývají často reakcí na komplikace; zdánlivě neřešitelné vztahy domu a okolí jsou pro architekty výzvou. Na výsledku se podepisuje také porozumění autorů a klientů. Vzájemná důvěra a naslouchání přinesla
v tomto případě nejenom kvalitní dům, ale i následné přátelství.
Konceptem návrhu se stal „dům na domě“. Většina obytné plochy je umístěna v podlaží na úrovni zahrady, vnořeném pod ulici a odděleném od ní kamennou zdí. Bydlení tím dostává další míru soukromí.
Přehledná dispozice spodního podlaží vyloučila chodby, které by zmenšily plochu pro bydlení. Schodištěm do vstupní haly v patře se vychází přímo
z obytného prostoru, z něho vedou vstupy také do dětského pokoje a dalších místností. Jen před ložnici a koupelnu je vložena malá předsíňka, ani ta však není uzavřená. Na obývací pokoj volně navazuje knihovna s vyšší podlahou, prostor tak dostává větší rozmanitost, aniž by ztratil otevřenost a velkorysost. Prostorná hlavní obytná místnost s kuchyní a jídelnou je prosklenou stěnou propojena s terasou a otevírá se výhledům na vlastní zahradu zakončenou zarostlým břehem potoka s mohutnou památnou lípou. Do zahrady se vystupuje z obývacího pokoje, okno jídelny dostalo pevné zasklení, které má subtilnější rám, a mohlo tak v interiéru vytvořit krásný obraz neustále se měnící přírody.

Terasu kryje přesah střechy; poskytuje v létě příjemný stín, a zároveň zastiňuje skla oken před vysokým jižním sluncem (v zimním období procházejí sluneční paprsky pod malým úhlem volně do interiéru). Přímý výstup na terasu má také sousední ložnice, naopak knihovna na východním nároží domu je se zahradou propojena čtvercovým oknem se širokým parapetem. Až bude dokončen nábytek pod oknem, parapet se ještě rozšíří a vytvoří jakousi lavici – koutek na čtení s výhledem do zeleně. Při východní fasádě se stejným čtvercovým oknem je umístěn dětský pokoj, k severní straně se řadí schodiště, technické zázemí domu a koupelna s oknem na západ.

Teprve horní podlaží výškově navazuje na ulici. Tvoří ho maličký domek na střeše vlastního obytného domu, s ulicí komunikuje povinnou sedlovou střechou. Protože jeho plocha je oproti spodnímu podlaží minimální, je tu dostatek místa na prostorné zápraží i na parkování, část střechy zůstává dokonce volná a může být porostlá zelení.
Domek obsahuje vstupní prostor se šatnou a samostatný pokoj doplněný hygienickým zázemím. Prozatím pokoj slouží návštěvám, jednou se může stát studentským „doupětem“, soukromou zónou odrostlého dítěte – s výhledem do společné rodinné zahrady, ale také s možností rychlého úniku za kamarády.
Na zápraží navazuje venkovní schodiště do zahrady, které se využívá jako letní vstup do domu. Do obytného prostoru se pak vstupuje přímo z terasy, kontakt bydlení s terénem zahrady je přes letní měsíce ještě intenzivnější.

Neobvyklým konceptem autoři vyřešili nevýhody parcely, přitom beze zbytku využili všechny její přednosti. Umístěním domu při severní hranici ponechali převážnou část zahrady volnou, splnili tak přání majitelů mít velkou zahradu pro pobyt rodiny i pěstování užitných rostlin. Stavbu časem doplní ještě skleník. Klienti k jeho umístění hledali vhodnou polohu doslova metodou pokusů a omylů: zakoupili lehký mobilní skleník a postupně ho několikrát přemístili.
Přívětivý malý dům poskytuje kvalitní bydlení s krásnými výhledy, přitom dostatečnou mírou soukromí, stal se dalším v řadě rodinných domů, které mohou být příkladem kultivované a neokázalé architektury.

Plocha 100 m2.
Materiály: bílá omítka, dřevěný obklad terasy, dřevohliníková okna, titanzinková krytina sedlové střechy.

Věra Konečná
Foto
Mark Prethero blankfoto.com