Byt pro dva seniory a tři kocoury

29.10.2020 Malé byty, Rekonstrukce

Jiřina Mikolášková, Blahoslav Mikolášek
/ Majitelé bytu měli dřívější zkušenosti s rekonstrukcí, kreativní přístup
i manuální schopnosti, aby rekonstrukci bytu zvládli sami.  

*

Malý byt s plochou necelých 45 m2 se nachází v přízemí pavlačového domu postaveného v roce 1938 podle projektu Antonína Černého. Byt zdědila po otci jeho dcera, nejprve ho pronajímala, když se ale odrostlé děti osamostatnily, s manželem se do něj přestěhovali z dosavadního nájmu.

Byt měl malou kuchyňku, navazující obývací pokoj taky nebyl zrovna velký, navíc průchozí, vstupovalo se z něj do kuchyně a ložnice, po otevření dveří na WC se v úzké předsíni nedaly otevřít dveře vstupní. Bylo zřejmé, že dispozice bytu potřebuje upravit pro bezkonfliktní provoz.

Zápory a klady

Na interiéru se podepsalo dlouholeté užívání za doby totalismu, kdy se veškeré změny a údržba řešily stylem „co zrovna bylo k sehnání“. Nevyhovující koupelna nesla všechny typické znaky socialistického bydlení, v pokoji a ložnici se sice zachovaly původní dřevěné vlysy v poměrně dobrém stavu, ale ostatní místnosti vyžadovaly nové krytiny. Nově se musely dělat také omítky či obklady. V obytných místnostech jsou stropní konstrukce překryty rákosovými podhledy s omítkou (světlá výška je 280 cm), ale v koupelně zůstaly betonové stropy bez podhledů, mnohem vyšší – malá místnost tak dělala dojem komínu. Strop nutně potřeboval snížit.

Přestože se muselo počítat s celkovou rekonstrukcí, byt měl své nesporné kvality. Klidné prostředí ve vzrostlé zeleni, přitom jen kousíček od stanice metra, dostupná veškerá obchodní vybavenost. K domu patří velká zahrada, do které se otevírají okna obývacího pokoje, pavlač do předzahrádky v ulici se mohla využívat jako soukromá terasa, protože je v koncové poloze a majitelé sousedních bytů přes ni nechodí. Výhodou byly také opravy, které družstvo zorganizovalo před cca 20 lety – výměna oken za nová dřevěná a zateplení pláště.

Úpravy dispozice a interiéru

Oba manželé už za sebou mají zkušenosti s rekonstrukcí a zařizováním nejen svého předchozího bytu, ale také s byty dětí. Oba jsou výjimečně kreativní
a zruční, zajímají se také o aktuální moderní bydlení, byli tedy (i přes seniorský věk) schopni zvládnout návrh úprav a téměř všechny řemeslné práce sami. Pro kuchyň i další vybavení využili především nábytek IKEA, některé kusy si vyrobili sami z dřevoštěpových desek OSB.

Vybouráním příčky mezi kuchyní a obývacím pokojem vznikla prostorná místnost s velkými okny, kousíček příčky zůstal pouze u dveří, kde překrývá ukončení kuchyňské linky. Repasovaly se tu vlysy, do části s kuchyní se položila velkoformátová dlažba.

Hlavní obytná místnost slouží dnes pro denní aktivity (vaření, stolování, práce na počítači), ale také pro spaní. Vzhledem k rozdílnému režimu práce a spánku manželského páru bylo vhodné zřídit druhou ložnici s pracovním stolem, která se stala „dámským budoárem“. Dveře z pokoje do ložnice se zazdily, aby se zajistilo větší soukromí, do ložnice se nyní vstupuje z předsíně.

Největší změny prodělala koupelna s toaletou. Spojily se do jedné místnosti probouráním příčky, aby se mohly zrušit překážející dveře z předsíně na WC. Ve snaze zachovat co nejvíce autentických prvků z 30. let, přitom provozně byt vylepšit, se tyto dveře šířky 60 cm osadily pro vstup do koupelny, kde původní 70cm (otvíravé dovnitř) ubíraly prostor malé koupelny. Při otevírání směrem do předsíně a umístění ve výklenku menší dveře vyhovují mnohem lépe. Naopak dveře do koupelny mohly nově posloužit jako vstup do ložnice z předsíně. Původní dveře mezi obývacím pokojem a ložnicí byly totiž ve špatném stavu
– na jejich prosklení se podepsaly pozdější necitlivé opravy – a nebylo možné je využít. Odstraněním staré vany vznikl prostor pro větší sprchu, koupelna dostala nové betonové stěrky na podlaze i na stěnách v místech, která se musí chránit před vodou a vlhkostí.

Dochovaných prvorepublikových prvků nebylo v bytě tolik, aby jim majitelé podřídili celkový styl interiéru. Zaměřili se proto raději na praktický provoz malého prostoru a vybavení přizpůsobili svým představám o pohodlném bydlení, kde kromě svých potřeb chtěli zajistit příjemné prostředí i pro své tři kocourky. S využitím dostupného moderního designu a současných technologií dosáhli výsledku, na kterém nevyčnívá snobská nákladnost, ale naopak osobitost pojetí, rozumná (finančně dostupná) investice s vlastními nápady.

-věk
Foto Jiřina Mikolášková