Život vnitrobloku

24.06.2014 Soutěže

Martin Štrouf / FA ČVUT Praha, vedoucí práce Radek Kolařík
Projekt
vychází ze současného stavu území,nemá ambici vytvářet nové centrum, ale vhodně doplnit a podpořit místní atmosféru.

 

Zvláštní uznání v soutěži Bydlení IQ

 

Hodnocení poroty: Velmi pozitivně byl hodnocen systematický a analytický postup návrhu od měřítka čtvrti přes strukturu zástavby až k měřítku bloku. Abstrahované vztahy v území, trefně popsané v grafických a modelových schématech byly úspěšně přeneseny do návrhu. Řešení bloku, tradičního skladebného kamene městské struktury, je v návrhu nahlíženo novým, až experimentálním pohledem. Téma úlohy a jejího řešení se bytostně trefuje do tématu soutěže – chytrého bydlení.

*

Území
Projekt zkoumá možnosti řešení zástavby v rozvojovém území širšího centra Prahy. Konkrétně se nachází v Praze 8 na pomezí městských částí Karlína
a Libně. Území je vymezeno ulicemi Zenklova, Sokolovská, Rohánské nábřeží
a počátkem Libeňského mostu. Z místa je cítit jeho rušná průmyslová historie. Osamoceně stojící budova nádraží Dolní Libeň, spolu s morfologií drážní plochy tvoří memento let minulých. Dnes území leží ladem, je neprostupné, nevyužívané, a nebýt Sokolovské, Libeň by už nebyla částí centra města. Dvě místní epicentra, Invalidovna a Palmovka, spojené právě Sokolovskou, jejich posledním pojítkem, vytvářejí zvláštní napětí…

Urbánní koncept
Urbánní koncept vychází ze současného stavu území. Sleduje především přítomnost dvou hlavních center a jejich vzájemný vztah. Nemá ambici vytvářet nové centrum, ale vhodně doplnit a podpořit místní atmosféru. Ponechává dualitu dvou center a doplňuje tuto strukturu. Vytvořeny jsou dva celky (rohlíky), jeden Karlínský, druhý nakousnutý Libeňský. Rohlík jako symbol, tvar, i struktura. Zanecháno vše podstatné – nádraží Dolní Libeň, Rustonka, Švábky i geomorfologie místa. Severní část pod drážní plochou vyvolává svojí atmosférou židovskou čtvrť (maces).

Situace bloku
Navrhovaný blok se nachází na pomezí dvou navržených urbánních celků. Ukončuje strukturu prorůstající směrem ke Karlínu. Tento fakt se promítá do všech elementů návrhu.
Navrhuji poslední blok Karlínské části (rohlíku), poslední blok, než začne drážní plocha a terén stoupne. Pracuji s místní strukturou domů kolem Sokolovské, jejich energií – gradací. Blok vytváří kůru od Sokolovské a Libeňské části, naopak hranici potírá směrem ke Karlínu.

Hmota bloku
následuje princip kůry a řezu rohlíkem, tedy hutnosti a vzdušnosti, pevnosti
a měkkosti. Dole a u hraniční části je blok hutný a pevný, nahoře a u otevřené části je volný a vzdušný.

Náplň bloku
Ve vnitrobloku vzniká svět ateliérů a pracoven blíže nespecifikovaných, avšak s potřebným zázemím. Může zde působit kdokoli, kdo je schopen vnímat zvláštní atmosféru postindustriální čtvrti (malíři, sochaři, truhláři, kováři…). Na Sokolovské je showroom, ať jsou výsledky tvůrčí práce na očích, každý se musí umět prodat. V bočních ulicích jsou služby – sámoška, hospoda, prodejny…

Dispozice a fasády
Jasná dualita fasád je dána jejich pozicí z urbánního hlediska. Fasády tvořící pevnou hranici – kůru, jsou maximálně plošné a minimálně perforované, otvory odpovídají vnitřní potřebě prostorů. Fasády tvořící jemný přechod jsou maximálně transparentní a perforované. Dispozice u hraniční části jsou hutné, klasicky dělené, směrem do vnitrobloku se rozvolňují do obývacích místností. Dispozice u řezu rohlíkem jsou tvořeny jedním prostorem, ve kterém je umístěno pouze nutné zázemí. Kanceláře u Sokolovské jsou tvořeny jednoduchým hierarchizovaným způsobem prostorů.

Autorská zpráva