Využití území – pata Vítkova – Pernerka

27.07.2012 Bytové domy, Soutěže

Jan Alinče / FA ČVUT Praha, ateliér Kuzemenský&Synek
Konceptem pro zástavbu parcely je redefinice paty Vítkova a zakrytí stávající trati do pevného tubusu.

*

Promyšlené zadání, inspirativní vedení, podrobná analýza Karlínské čtvrti, to vše řadilo projekty z ateliéru Kuzemenský-Synek k tomu nejlepšímu v soutěži. Do fimále postoupily z tohoto ateliéru čtyři projekty.

Hodnocení poroty: Návrh, který zpracoval Jan Alinče, zaujal porotu jasnou snahou hledání maximální možné míry zastavění při ul. Pernerova a za ZŠ Lyčkovo náměstí.
Stejně jako je Karlínská čtvrť výsledkem utilitárního rozvrhu, tak i autor odolal romantickým svodům, které na sebe bloková zástavba nabaluje. Zástavba při ulici Pernerova pak nabývá až monumentálního výrazu. Z tohoto pohledu na území je srozumitelný i výrazný zásah do paty Vítkova (překrytí části železniční trati). Naopak rozdrobení navržené zástavby za ZŠ Lyčkovo náměstí působí rozpačitě. Sympatická je práce s cestami, které jsou vedeny územím. Logické je rozvržení funkčních náplní.

*

Vltavou na severu a vrchem Vítkovem na jihu je vymezena pražská čtvrť Karlín. Jedná se o úzký pás roviny s přírodě blízkým okolím, výrazně kontrastujícím
s tradiční hustou zástavbou města. Zpřístupnění přilehlého lesního svahu Vítkova a břehu Vltavy pro veřejnost by se přirozeně mělo stát ve styčných liniích součástí vlastního zadání staveb.

Urbanismus Karlína byl založen v 19. století jako přísný rastr rozměrných bloků, které dosahovaly tak daleko ke zmíněným terénním zlomům, jak to jen bylo v zájmu hospodárnosti výstavby té doby možné. Původní urbanismus čtvrti zůstal nezměněn dodnes, v rámci pevné uliční sítě docházelo k proměně funkcí v průběhu času: zemědělství – průmysl – bydlení – administrativa. Karlínské megabloky jsou provzdušněny a prosvětleny řadou cest, ulic, dvorů, prostranství a flexibilita, s jakou přijímaly nové funkce, je příznačná. Zadání využít území paty kopce Vítkova vymezené ulicemi Thámova, Pernerova
a Korybutova k bydlení v sobě obsahuje odpovědnost vůči Karlínu jako celku. Poslední volná parcela pod kopcem – to je výchozí situace k návrhu.

Problematickou, a zároveň podnětnou rezistencí parcely u paty Vítkova na karlínské straně je funkční železniční trať příměstských linek S procházející územím ve výšce 10 metrů nad úrovní ulic. Zadaným stavebním programem je bydlení všech čtyř základních kategorií – prodejné, pronajímatelné, startovní
a sociální – v předem nedefinovaných poměrech doplněné o související funkce parteru. Součástí návrhu je i nová železniční zastávka linek S: Praha-Karlín.

Konceptem pro zástavbu parcely je redefinice paty Vítkova a zakrytí stávající trati do pevného tubusu. Nově navrhovaná struktura podle karlínské tradice komplexně zastavuje parcelu a jasně definuje její hranice. Takto vzniklá větší hustota zástavby dovoluje vytvořit systém střešních zahrad a cest v přímé výškové návaznosti na zalesněný svah, do nichž ústí domovní schodiště
a výtahy umožňující výstup obyvatel domů do zahrad i dále na Vítkov. Zároveň dosažená hustota snižuje riziko nedostatečné sociální kontroly. Navržené bytové domy utvářejí síť atrií různého měřítka, náplně, stupňů otevřenosti
a soukromí.

Pohyb venku se odehrává na dvou hlavních úrovních. Ta první – městský parter – je v kontaktu s dopravou, jsou zde vstupy do domů a vjezdy do garáží. Struktura je protkána cestami (na noc uzavíratelnými) vedoucími do jednotlivých dvorů a jednou zcela veřejnou ulicí. Ta druhá – střecha na úrovni 7. NP – zakrývá stávající železniční trať a volně přechází na Vítkov. Je zcela bez dopravy, je z části sdílená obyvateli domů, z části soukromá v podobě zahrad u bytů na 7. NP, popřípadě mezonetových bytů v trojpodlažních solitérech – viladomech. Pás překrývající kolejiště je veřejný a prochází jím vítkovská cyklostezka doplňující již fungující úsek na jižní žižkovské straně.

Cílem projektu je také zpřístupnění krajiny Vítkova veřejnosti a její propojení
s Karlínem. Veřejné cesty na mýtinu před lesním svahem Vítkova jsou trojí. Hlavní je nástup spojený s přístupem k zastávce linek S navazujícím na obchodní ulici Šaldovu. Průsek v obytné struktuře dokončuje průběh ulice až na opěrný systém svahu, známý motiv z karlínské regulace. Druhá cesta je ve svém charakteru intimnější, nástup je umístěný z klidného plácku na styku ulic Březinovy a Pernerovy v protažení diagonální ulice vedoucí od školy z Lyčkova náměstí. Postupně stoupá po rampách a schodech mezi trojpodlažními domy, mění svůj směr a nabízí diagonální výhledy na zelený svah. Třetí cesta, ta „zadní“, vede po přímém schodišti podél betonového tubusu kryté železnice. Není pod dohledem, je účelová.

Skladba funkcí odpovídá dosažitelným mírám oslunění v různých místech struktury: přechodné bydlení, sociální byty, studentské bydlení, plochy malých kanceláří, domácích kanceláří, ateliérů a nerušících dílen jsou umístěny do míst, kde nelze splnit normy oslunění pro trvalé bydlení.

Autorská zpráva