Kateřina Frejlachová, Martin Špičák / FA ČVUT, ateliér Jana Jehlíka
Cílem je nalézt současný charakter venkova. Předboj je stejně jako většina obcí sužován katalogovou výstavbou bez vlastní identity.

*

Projekt získal 2. cenu v soutěži Bydlení IQ.

Hodnocení poroty: Jaký je současný charakter venkova? Obec Předboj je Kateřinou Frejlachovou a Martinem Špičákem charakterizovaná jako „slepenec vzájemně nekomunikativních subcelků“. Tuto roztříštěnost autoři vyvažují akupunkturními, chytře zvolenými zásahy různých měřítek, které vkládají do „zbytkových prostor“ obce. Zároveň zpřesňují hranice oblastí, hierarchizují prostory a vytvářejí nové orientační body, které rozvíjejí venkovské archetypy, aniž by pateticky kopírovali z historie. V práci porota oceňuje urbanismus zástavby blíže představené Horní návsi, povahu cest i způsob jejich vzniku. V případě novodobé usedlosti je sympatická snaha o vytváření odstupňovaných, vzájemně provázaných prostor. Výtky má porota vůči typologii u obou domů, vzhledem k rozsahu práce se však dají odpustit.

*

Naším cílem je nalézt současný charakter venkova. Předboj je stejně jako většina obcí, především těch v dosahu velkých měst, sužován rozsáhlou „katalogovou“ výstavbou bez respektování lokálních podmínek, bez vlastní identity. Transformace venkova ve  20. století vyvrhla člověka do cizího abstraktního prostředí. Venkov je dnes utvářen tupým vytyčováním ulic
a parcel, na nichž jsou posléze zbudovány laciné (ne však levné) pseudovily.

Problém Předboje vidíme v roztříštěnosti a fragmentaci území. Obec definujeme jako slepenec vzájemně nekomunikujících subcelků, které se liší jak dobou vzniku, tak vlastní uzavřeností a atmosférou. Na rozhraní těchto subcelků se nachází „zbytkový prostor“. Často jsou však tyto meziprostory dosud neobjeveným nebo zanedbaným významným komunikačním uzlem, nebo místem se specifickou atmosférou, která má vliv na širší okolí. Vzniká zde příležitost, jak pomocí zásahů – vklíněním nové alternativní zástavby – rozbít monotónnost sídelní kaše. Stmelit obec, ale zároveň jasně definovat
a zpřesnit jednotlivé části. Vytvořit místa – charakteristické prostory, orientační a vztažné body.
Snažíme se také nalézt společné atributy vesnickosti a nároků dnešní společnosti, jež umožňují žít moderně, aniž by venkov vypadal jako okraj velkoměsta. Navrhujeme nové funkce, nové možnosti využití tradičních vesnických prostor a používáme podvědomě známé jevy a archetypální tvary
v nových souvislostech.
Dalším cílem je obnovit ztracený kontakt mezi člověkem a okolní krajinou. Chceme zprostupnit a zabydlit bezprostřední, kolektivizací „zdevastovanou“ krajinu, a umožnit tak místním snadnější vytvoření citových vazeb ke svému okolí – tzv. zapuštění kořenů.

V Předboji jsme tedy vytipovali celkem 9 lokalit, kam naše jednotlivé zásahy umisťujeme.
Doplňujeme – vkládáme novou strukturu zástavby (U rybníčku, Horní náves) nebo objekty do krajiny – cíle procházek (rozhledna). Oživujeme místa v obci, která mají specifického genia loci (vyhlídka, alej, Horňátecká cesta) nebo doplňujeme venkovskou vybavenost, a zároveň tak vytváříme jasné orientační body a dominanty (Stodola, plovárna, hřiště, sad).
Podrobná urbanistická studie Horní návsi ukazuje náš názor na tvorbu nového prostředí v podobně komplikovaných vesnicích a obcích. Přístup spočívá
v návrhu obytných celků  formou konkrétních studií a zastavovacích plánů, které se zabývají konkrétním místem v kontextu obce od celku k detailu.

Představa současného venkova
- zachován zemitý, „špinavý“ charakter
- jedinečnost forem, jednoduchá orientace
- bohatost, zaplněnost, psychologické zahuštění
- venkovský veřejný prostor: tráva, asfalt, stromy, štěrk, písek
- venkovská vybavenost: komunitní prostor pro kulturní akce, oslavy, dětská herna, dětské hřiště, cesty do okolní přírody (zabydlenost bezprostřední krajiny), lesní gril, plovárna…

Představa „nového“ venkovana – pro koho je určen náš návrh bydlení
- při suburbanizaci dochází k přesunu městského obyvatelstva na venkov
- z měst se stěhují lidé navyklí na městský způsob života a najednou se ocitají na vesnici
- městský způsob života představuje určitou intimitu, anonymitu, bohatost vjemů, vyžití, krátké rychlé přesuny
- vesnice představuje komunitní způsob života, ztrátu soukromí, zvětšení vzdáleností, sžití s přírodou
- „nová vesnice“ představuje kompromis – sloučení atributů venkova s nároky dnešního, tedy městského člověka

Předpokládáme, že lidé se na vesnici stěhují hlavně z těchto důvodů:
- větší kontakt s přírodou, možnost sportování, rekreace na čerstvém vzduchu, zdravější prostředí pro děti
- klid, čistší vzduch, bezpečí
- možnost levnějšího pořízení rodinného bydlení – RD znamená pocit samostatnosti, zaopatřenosti = klidu = hodnota – tzv. „postavit dům“

Obecné principy nového současného venkovského bydlení
- výhodou bydlení na venkově v rodinném domě je vlastnictví soukromého venkovního prostoru
- dům s pozemkem koncipován jako jeden celek – pozemek je součástí obytného
- propojení domu a pozemku – vizuální i dispoziční
- důležité je co nejefektivnější a nejpříjemnější využití pozemku s eliminací zbytkových ploch – domy jsou proto umisťovány na hranu pozemku
- venkovský dům má zahradu s ovocnými stromy, kde se dá pěstovat zelenina, případně chovat drobná domácí zvěř
- má dvůr, vjezd – bránu, branku, vrata a šikmou střechu.
-má jasný, kompaktní, ale nepravidelný tvar vygenerovaný konkrétními lokálními podmínkami.
- venkovský dům obecně oplývá dostatkem úložného prostoru (pro auto, náčiní, harampádí i potraviny)

Kritéria moderního bydlení:
- funkční, čistá, praktická dispozice s minimálními nároky na údržbu a provoz
- dostatek světla, tepla, prostoru

Vybrali jsme pro ilustraci naší představy o současném bydlení na venkově dva konkrétní pozemky Horní návsi s navrženými domy. Prvním z nich je jednoduchý venkovský dům. Levnější, skromnější varianta s menší zahradou. Druhým příkladem je velkorysejší reprezentativní rodinný dům s veškerým potřebným zázemím – tzv. novodobá usedlost.

1. Venkovský dům
Dispozice domu vychází z plánu tradičního trojdílného venkovského domu, jehož uspořádání zůstalo po staletí základním stavebním kamenem venkovských usedlostí. Modifikací je vytvoření druhého patra pro obytné místnosti. Důležitým aspektem je efektivní využití celého prostoru domu, tedy
i podstřeší – na rozdíl od velkorysejšího konceptu usedlosti. Zahrada je menší, přesto postačující všem aktivitám, které se zde mohou odehrávat. Dům je umístěn na hranici pozemku a zefektivňuje tak využívání zahrady. Půdorysná plocha domu je 85 m², plocha pozemku je 390 m². Obytné prostory a zahrada jsou orientovány na jih. Pozemek je obehnán zdí, která poskytuje i přes poměrně exponovanou polohu parcely do návsi dostatek soukromí.

2. Novodobá usedlost
Dům – prostorový koncept
Chceme co největší propojení s venkovními součástmi usedlosti – nejen fyzické ale i pocitové, vizuální, proto zde nestavíme druhé patro – podkroví, kde se člověk izoluje a právě ztrácí kontakt s vnějškem, se zahradou
a dvorem. Chceme upřednostnit horizontální pohyb po domě v jedné úrovni před vertikálním pohybem po schodištích.
Čisté a intimní prostory bytu (ložnice, dětský pokoj, koupelna – tzn. ty které by jinak byly automaticky přesměrovány do podkroví) jsou vyvýšeny 0,9 m nad zemí. Na této úrovni lze zachovat čistý provoz. Jinak předpokládáme, že člověk může plynule přecházet z exteriéru do interiéru. Vyvýšenina rovněž umožňuje kompaktní zabudování některých zařízení, nábytku, vybavení. Dochází tak
k efektivní optimalizaci prostoru. V obývací části například do platformy umisťujeme krb jako ekvivalent peci. Pec bývala vždy výraznou součástí obytné světnice původních venkovských domů. Na naší vyvýšenině vyhřívané krbovým tělesem se dá spočinout a relaxovat. Stejně tak sezení a police jsou součástí platformy.

Dvůr
V další, nevytápěné užitkové budově usedlosti je dílna, prostor pro venkovní posezení s grilem a kolna – skladiště zahradního nábytku, náčiní, dětských hraček a dalších potřeb pro život na venkově. Dílna je nejblíže domu a garáži. V centrální části se nachází velkorysý otevřený prostor s grilem a dřevníkem, kolna je logicky nejblíže zahradě.

Zahrada
není využita jen čistě pro okrasu. Ovocné stromy jednak dodávají stín
a venkovský ráz, navíc umožňují sklizeň ovoce. Stejně tak ovocné keře jsou
v létě obsypány plody. Takto veliký pozemek umožňuje svým obyvatelům využívat část zahrady i pro pěstování zeleniny a kuchyňských bylin. Tzv. BIO plodiny jsou dnes žádané a samozásobitelství potravinami vždy patřilo
k venkovskému životu. Věříme, že klasické záhonky opět velmi brzy nahradí nepatřičné exotické dřeviny. Solitérní stromy se objevují i na dvoře, kde opět přinášejí stín. Navíc jsou nositeli příjemného mikroklimatu a pomáhají odvést vlhkost směrem od domu.

Autorská zpráva

*

Webové stránky autorů: kachni-zobak.cz