Kostelecká ves

02.07.2015 Soutěže

Vojtěch Stoklasa / FUA TUL, vedoucí práce Radek Suchánek, Petr Janoš
/ Racionální řád navržené zástavby je narušen akcentem v podobě cesty spojující bulvár s náměstím a umožňující průhled na věž.

*

Projekt se umístil mezi finalisty soutěže Bydlení IQ. Výstava prací finalistů je k vidění v showroomu Viabizzuno (Svornosti 12, Praha 5-Smíchov).

*

Hodnocení poroty:Při pohledu na plán zástavby části území v Červeném Kostelci není možné nevzpomenout si na Broadway v NYC – ortogonální, nemilosrdný rastr protnutý diagonálně „čímsi“. To „něco“ je stezka nasměrovaná na věž kostela – na co jiného, když jsme v Kostelci. Je překvapivé, jak takový banální koncept funguje. Evidentně není třeba mnoho. To, že průhled na věž není totální, jen zcivilňuje celou koncepci. Nejedná se
o chybu. Domy vyšší, s komerční náplní umístěné na okraji zástavby, umocňují důležitou cestu městem, kterou autor nazývá bulvárem. Kladem je i hustota
a semknutost (nikoli neprostupnost), jakou rodinné domy po vzoru historických městských struktur vytvářejí.

*

Analýza
Město Červený Kostelec je typické svou centralitou. Ve středu Kostelce je samostatně stojící kostelní věž se zvony. Ta je obklopena náměstím, z kterého se paprskovitě rozbíhají ulice. Při pohledu na kostelecké zóny je vidět, že náměstí je středem jak fyzickým, tak i funkčním.
Přes navrhovanou parcelu prochází spojnice mezi náměstím a bulvárem. Bulvár je široká ulice lemovaná rodinnými domky končící sportovišti a lesem na hranici města. Jeho začátek není nijak definován. Zvláštní je, že nesměřuje k věži, ani nespojuje ulice k věži směřující. Stává se tak mnohem významnější ulicí než všechny ostatní, neboť je tu sama za sebe. Jsou tu tedy dva urbanistické prvky. Věžové a bulvární. Navrhovaná parcela je spojuje.
Dalším potenciálem je zatrubněný potok vedoucí středem bulváru
a procházející navrhovaným územím. Jako by vysvětloval urbanistický smysl bulvárního porušení řádu.
V poslední řadě je navrhované území zvláštní svou velikostí a nezastavěností vzhledem k tomu, že se nachází přímo v centru osmitisícového města.

Návrh

Bulvár
V historii se na navrhovaném pozemku nacházel rybník. Ten by se měl podle mého názoru obnovit, a stát se tak začátkem bulváru. Stejně tak cítím disharmonii v porušení směřování cest na věž. Smyslem narušení je zatrubněné říční koryto. Jeho odkrytím by struktura města byla jasnější, přítomnost vody příjemnější a formální smysl ulice, jakožto tok člověka z jedné strany na druhou, přítomnější. Bulvár by začínal rybníkem a pokračoval podél potoku směrem ke sportovištím.

Ves
Domnívám se, že hlavní kvalitou současných pohraničních měst je zdravé prostředí, soukromí, klid, sousedské vztahy. S postupným nastolováním metaměsta je možné v těchto lokalitách bydlet bez ztráty makrocentra
a využívat periférní oblasti jako satelity. Toto je trend, který dle mého názoru bude postupně, a zároveň nevyhnutelně nastávat a cílem projektu je vytvořit strukturu, jež by jej reflektovala.
Prostor mezi bulvárem a náměstím se nachází v centru města. Měl by být tedy zastavěn co nejhustěji. Zpracovávaná lokalita je svým přístupem zcela odlišná od dosavadní struktury města. Proto se snažím vytyčit pevnou hranici mezi městem a navrženými hmotami. Ohraničit lokalitu omítkou a uvnitř stavět pouze ze dřeva. Soukromí je dosaženo definováním rozmístění oken (viz. výkresová část), proslunění důrazně racionálním východozápadním uspořádáním sedlových střech s předzahrádkami (viz. výkresová část). Řešení vytváří výraznou výtvarnou kvalitu jak na hranici lokality, tak uvnitř. Tento výtvarně racionální řád je narušen akcentem v podobě metr a půl široké cesty spojující bulvár s náměstím a umožňující průhled na věž z křižovatky na bulváru.
Logikou tohoto průřezu je podpoření centrálnosti obce (navázání na urbanistickou logiku města v plné doslovnosti), snadnější průchodnost městem a intenzivní výtvarná kvalita.

Autorská zpráva