Studie rozhleden pro Ružomberok

07.04.2010 Rekreace, relaxace

e-MRAK
Rozhledny umožní vyhlídky na výjimečnou scenérii okolí Ružomberka, kde se setkávají hned tři horské masivy.

Věž Barborka

Umístění: vrchol hory Sidorovo nad Ružomberkem
Základní materiál: dřevo – kmeny odkorněné (smrk, modřín), horský modřín (schody)
Doplňky: spoje, zavětrování – ocel žárově zinkovaná
Celková výška: 32 m
Výška vyhlídkové plošiny: 22 m
Průměr schodiště: ~ 2 m
Průměr plošiny: 4,5 m

Základní nosnou konstrukci tvoří rovnostranný trojboký hranol. Délka strany hranolu je 4,5 m. V rozích jsou svislé odkorněné kmeny o průměru 250 – 300 – 350 mm (modřín, smrk), příčky tvoří vodorovné rozporky  z odkorněných kmenů stejného průměru. Zavětrování je v hranolu tvořeno diagonálními tahy (průměr 20 – pozinkovaná ocel).

Základní stabilitu věže zajišťuje systém kovových vzpěr (sálingů) – ocelová pozinkovaná trubka o průměru 100 mm a lan. Spoje jsou z kovových svařenců (dle průmyslového vzoru e-MRAK). Založení v gabionových základech.

Schodiště je kruhové, válcové, s mezipodestami. Počet stupňů na patře je 15, celkový počet je 105. Vyhlídková plošina je kruhová, o průměru 4,5 m. Je opatřena hydroizolací a odvodněna.

Věž je opatřena kovovým stěžněm se stupačkami, s výztuhami, korouhví a kladkami pro vlajky. Na vrcholu může být osazeno výstražné návěstní svítidlo a věž může být slavnostně osvětlena.

Věž Božidara

Umístění: vrchol hory Čebrať nad Ružomberkem
Základní materiál: dřevo – prkna profilu 35 x 105 mm (smrk, modřín), horský modřín (schody)
Doplňky: spoje, zavětrování – ocel žárově zinkovaná
Celková výška: 32 m
Výška vyhlídkové plošiny: 22 m
Šířka schodiště: 0,7 m
Plocha plošiny: 8,2 m2

Základní nosnou konstrukci tvoří rovnostranný trojboký hranol tvořený dřevěnou konstrukcí z prken průměru 35 x 105 mm (modřín, smrk). Prkna jsou spojována v pravoúhlém pravidelném rastru a tvoří tak souvislý trojboký tubus. Délka strany hranolu je 5 m. Ztužení konstrukce je provedeno ocelovými pozinkovanými lany na ocelových trubkách ve vodorovném i svislém směru v rozestupu 1000 mm.

Základní stabilitu věže zajišťuje systém vzpěr (sálingů) provedených jako dřevěné rámy z profilu 35 x 200 mm. Založení v gabionových základech.

Podesty jsou v rozestupu 3 metry a jsou tvořeny prkny profilu 35 x 200 mm stejně jako konstrukce přímého schodiště zabírajícího jednu stranu hranolu. Počet stupňů na patře je 15, celkový počet je 105. Podesty, schodiště i vyhlídková plošina jsou pokryty rošty z latí profilu 20 x 40 mm. Vyhlídková plošina je trojúhelníková s délkou strany 5 m. Je opatřena hydroizolací a odvodněna.

Věž je opatřena kovovým stěžněm se stupačkami, s výztuhami, korouhví a kladkami pro vlajky. Na vrcholu může být osazeno výstražné návěstní svítidlo a věž může být slavnostně osvětlena.

Autorská zpráva
Obrazová dokumentace autoři

*

Okolí města Ružomberok

Název města pochází z německého Rosenberg (růžový vrch). Historické náměstí na vysunutém rameni Velké Fatry bylo podle pověsti zarostlé keři šípových růží. Údajně šlo o nevídanou věc a němečtí přistěhovalci podle této rarity pojmenovali místo, na kterém se usídlili.

Ružomberok je charakteristický nádhernou přírodní scenérií. Leží na soutoku Váhu a Revúcej, na střetu Liptovské kotliny s Chočskými vrchy na severu, Velkou Fatrou na západě a Nízkými Tatrami na jihu. Všechny tři masivy s horským až vysokohorským charakterem, kde sněhová pokrývka přetrvává až 160 dní, představují chráněné krajinné oblasti s unikátními geologickými útvary a rostlinnými i živočišnými druhy. Kromě kamzíka, sviště, orla skalního, vlka nebo ryse tu můžete narazit i na medvěda hnědého, který v zimě za potravou přichází až do ulic města. Nejčastěji se objevuje na sídlišti Kľačno, které se nachází jen několik metrů od lesů Velké Fatry.

Nad západní částí Ružomberka se tyčí vrch Čebrať, od něhož se směrem na sever rozprostírá masiv Chočských vrchů s dominantou Velkého Choče (1607,7 m n.m.). Vyšší je Zadný Čebrať (1045 m), z města je ale vidět Predný Čebrať (945 m). Proti němu se na jihu zvedá Velká Fatra s vrcholy Malinô Brdo (1209 m) a Sidorovo (1099 m). Dále na východ se nad městem vyjímá vrch Mních (696 m) s televizním vysílačem, osamoceně odsunutý od okolních pohoří. Nízké Tatry zasahují do města v jihovýchodní části územím národního parku NAPANT s rozlohou 81 095 ha. Hory s nejvyšším vrcholem Ďumbier (2034 m) zahrnují množství krasových dolin a jezer ledovcového původu (např. Vrbické pleso).

Místa pro rozhledny

Čebrať (945 m n. m.)

Přestože je v porovnání s blízkými vrcholky Nízkých Tater a Velké Fatry nepatrný, patří mezi nejlepší výhledové body celého severního Slovenska. Umožňuje to jeho poloha nejjižnějšího výběžku Chočských vrchů, uzavírá na západě Liptovskou kotlinu, takže ve výhledu nebrání žádná překážka. Vidíme tmavé kopce Chočských vrchů a za nimi mohutnou hradbu Západních Tater, na kterou zprava navazuje zubatý profil Vysokých Tater. Na jihu se táhne dlouhé pásmo Nízkých Tater s rovnou linií hlavního hřebene. Nádherný výhled se otevírá také na protější hřebeny Velké Fatry a těsně pod nohami leží město Ružomberok, za kterým se rozprostírá pestrá šachovnice polí, luk a okolních vesniček.

Sidorovo (1099 m n.m.)

Podobně jako Čebrať poskytuje neobyčejné výhledy také masiv Velké Fatry těsně nad Ružomberkem. Sidorovo je nejvyšším vrcholem hřebene Velká skála na jeho jižním konci. Z turistického hlediska jsou významné početné lesní chodníčky vedoucí podél celého hřebene. V blízkosti Sidorova se nachází lyžařské středisko s lanovou dráhou na Malinô Brdo a osada Vlkolínec (část města Ružomberok), která je památkovou rezervací lidové architektury a je zařazená do Světového dědictví UNESCO.

Zdroj: Wikipedie a turistické webové stránky