Penzion Karlov v Benešově

04.07.2017 Rekreace, relaxace

Ladislav Lábus, Jiří Poláček, Václav Škarda
/ Význam Karlova spočívá v jeho specifické atmosféře dokládající původní charakter a drobné měřítko zástavby této lokality.

*

Historie místa

Staveniště se nachází v Benešově nedaleko náměstí T. G. Masaryka na okraji památkově chráněného území – lokality zvané Karlov. Zástavba Karlova byla založena na kopci nad náměstím Benešova, jehož nejvyšší bod zaujímá kostel sv. Mikuláše. Karlov byl osídlen již v 11. století. V polovině 13. století byl na západní straně ostrohu založen minoritský klášter. Na začátku 14. století  byla zahájena stavba nového klášterního kostela, který byl brzo nato spolu
s klášterem pobořen během husitských válek. Trosky kláštera byly
v následujících staletích postupně zpracovány jako stavební materiál pro okolní zástavbu. Z původního kláštera je zachováno jen kamenné ostění závěru presbytáře klášterního kostela, které spoluvytváří zvláštní atmosféru místa.

Dodnes je území zastavěno převážně drobnou strukturou staveb téměř venkovského charakteru. Viděno optikou pojmosloví městské urbanistické struktury má území Karlova periferní charakter. Až na výjimky jsou ulice vymezeny přízemními nebo patrovými domy se sedlovou střechou nebo zdmi. Domy na sebe většinou těsně navazují, dvory a zahrady za domem jsou potom přístupné průjezdem nebo branou při jedné straně domu. Zástavba tvoří poměrně pevnou urbánní strukturu, která je však drobena jak torzem kostela a dalších staveb uprostřed „návsi“, tak také vlastní různorodostí
z hlediska formy i měřítka staveb. Blízkému okolí dominuje budova školy, zbytky klášterního kostela a stará zvonice. Na nejvyšším bodě území Karlova stojí kostel sv. Mikuláše se hřbitovem, svým průčelím uzavírá hlavní, směrem do kopce trychtýřovitě se zužující ulici Na Karlově.

Drobné měřítko lokality výrazně narušila stavba školy z roku 1890 a zejména kulturní dům z 80. let 20. století, kterým končí zástavba Karlova na západní straně. Mezi těmito obrovskými stavbami je na zřetelně definovaném ostrohu se zbytky původní zástavby pozemek, jehož využití na provoz penzionu je předmětem projektu. Kromě zmíněných staveb velkého měřítka a staveb na vlastních pozemcích je různorodost prostředí staveniště zdůrazněna
a ovlivněna zástavbou v bezprostředním okolí.

Řešené území tvoří celek zcela uzavřený původní obvodovou zdí, přístupný
z frekventované pěší cesty spojující severní svah pod Karlovem s vlastním Karlovem a náměstím dřevěnými vraty na východní straně. Na severovýchodním rohu pozemku je dům čp. 97 ve tvaru L, na severozápadním rohu obdélníkový dům čp.1070. Na jižní straně je situován dům čp. 290. Pozemek se nachází na horní hraně  severního svahu kopce a je výškově členěný do dvou úrovní. Kamennou opěrnou zdí je rozdělen na dvě části, svažitou spodní část, na jejíž dolní hraně jsou osazeny stávající objekty, horní, vyrovnaná část sloužila jako zahrada, kterou na jižní straně uzavírá dům čp. 290. Na východě i západě je uzavřený charakter dvora a zahrady porušen odstraněním masivních obvodových zdí.

Autorská zpráva

Rekonverze tří původních domků a s ohledem na okolní prostředí řešená dostavba tří nových objektů s funkcí hotelu a provozně samostatné restaurace s vinárnou přispěly nejen k oživení stavby, ale i jejího okolí. Díky navržené drobné hmotové skladbě Hotelu Karlov, vytvářející výrazně členitou siluetu, získal střed města Benešova novou dominantu, která zapadá do kontextu lokality. Hotel vdechl místu nový život.

U stávajících domů jsme se snažili uchovat nenahraditelnou autenticitu původních staveb, která spoluvytváří hodnotu místa. V jižní části pozemku vznikly tři nové domy odpovídající svým objemem drobnému měřítku a charakteru okolní zástavby. Chtěli jsme, aby si nové a staré částí komplexu hotelu nekonkurovaly, ale přirozeně se navzájem doplňovaly. Hledali jsme nekonfliktní způsob odlišení rekonstruovaných a nových objektů. Novostavby převzaly pouze tradiční tvarosloví sedlových střech, jinak jsou řešeny současnými výrazovými prostředky. Rozdíly jsou zastřeny použitím jednotného přirozeného odstínu omítek. Začlenění novostaveb do okolního prostředí pomáhá i zachování stávajících vzrostlých stromů.

Dispozice i hmoty domů jsou vědomě tvarovány přirozeně a měkce, bez pravých úhlů, ale ne s cílem tvorby efektních tvarů, ale z ohledu na plynulý provoz a z respektu k okolní nahodilé zástavbě. Prostory hotelu se vyznačují komorním měřítkem a různorodostí, která napomáhá dobré orientaci v jinak členité formě staveb.

Všechny nové domy jsou orientovány štítem na sever směrem do údolí. Západně a východně orientované boční fasády dávají všem pokojům ideální podmínky osvětlení a oslunění i zajímavé výhledy při zachování dostatečné míry intimity. Část pokojů je orientována na jih s výhledy na blízkou zvonici nebo zbytky gotického kostela. Součástí pokojů na úrovni vnitřních dvorků jsou malé předzahrádky oddělené vegetací. Pokoje ve vyšších podlažích mají společné předzahrádky přístupné ze schodišť.

Návrhem stavby i interiérů jsme se snažili navodit pocit ztotožnění s místem, konkrétním obývaným domem i svým pokojem, pocit v hotelech obvykle postrádaný. K příznivé atmosféře přispívá rozdrobenost provozu do tří nových objektů a tří opravených původních domů navzájem propojených v přízemí
a v podzemí, která přináší komplexu určeného k přechodnému ubytování přívětivé a intimní prostředí.

Odlišit atmosféru původních staveb i novostaveb jsme se snažili jak ve stavebním řešení, tak při návrhu interiéru. Každý pokoj má specifický tvar
i charakter, ty v historických objektech jsou vybaveny repasovanými stylovými skříněmi a stoly, v nové části je navrženo atypické zařízení. Specifickým prvkem stavby je používání materiálů v přírodní povrchové úpravě, neopatřených nátěry a výmalbou zakrývajícími povrch. Možná právě díky tomu se nové části a prvky tak bezproblémově a samozřejmě prolínají a komunikují se starými. Zaměření na komunikaci stavby s jejím okolím i provozu hotelu
s jeho klientelou patří k základním prioritám autorského týmu projektu. Snažíme se dělat architekturu, která bude přijímána, pochopena a snadno vstřebávána. Hledání lidského rozměru v současné architektuře nás všechny zajímá jako životní téma a de facto tomu podřizujeme vše.

Ladislav Lábus, Jiří Poláček, Václav Škarda
Foto Tomáš Balej