- Bydlení IQ - http://www.bydleni-iq.cz -

Straší vás sníh na střeše?

S jakým zatížením sněhu počítá naše norma? Hrozí vaší střeše nebezpečí? Jak vysokou vrstvu sněhu je zapotřebí ze střechy odklízet?

Z nadměrné sněhové nadílky mají radost děti, ale dospělým způsobuje nemalé starosti. Paradoxně je v současné době v nížinách stejně sněhu jako v horských oblastech, případně i více. Například v Peci pod Sněžkou (Krkonoše) je 40 cm, Kořenov (Jizerské hory) hlásí 35 cm, Železná Ruda (Šumava) 50 cm, Červenohorské sedlo (Jeseníky) 35 cm a Velké Karlovice (Beskydy) jen 30 cm. Jak to vypadá se sněhem v Praze, ukazují naše fotografie. A znovu padá…

S vysokou vrstvou sněhu na horách počítaly naše technické normy, střechy jsou na její zátěž dimenzované a většině budov nebezpečí nehrozí. Zato v nížinách se lidé mohou oprávněně obávat, jestli jejich domy – zvláště s plochou střechou – nejsou ohroženy.

Jak zjistit bezpečnost střechy

V zimě 2005/2006 se několik střech halových budov pod tíhou sněhu zřítilo. Z tohoto důvodu byla v roce 2006 změněna i technická norma ČSN 73 0035, zrušila se její kapitola „Zatížení sněhem“ a nahradila ji nově evropská norma ČSN EN 1991-1-3. Její součástí je také nová mapa sněhových oblastí ČR, která dělí republiku do osmi oblastí (dříve jich bylo pět). Norma stanovuje, na jaké zatížení musí být v každé oblasti navrženy nové budovy. Starší stavby byly ale dimenzovány podle normy dřívější, u nich tedy můžeme počítat s větším rizikem.

Zatížení sněhem se liší nejenom podle výšky sněhové vrstvy, ale také podle kvality sněhu. Čerstvý sníh napadaný v mrazivém počasí – lyžaři mu říkají prašan – je mnohem lehčí než sníh mokrý (při teplotách kolem nuly) nebo „ulehlý“ po několika dnech či týdnech. Krychlový metr prašanu váží kolem 100 kg, mokrý je až čtyřikrát těžší.

Pokud máte z velkého množství sněhu obavy, zjistěte nejprve, v kterém roce byla stavba postavena. Na příslušné mapě (do roku 2006, nebo nové) si najděte, do které oblasti spadá vaše obec. Tabulky (opět jsou dvě – před rokem 2006 a po něm) ukazují, na jaké zatížení byla budova s největší pravděpodobností navržena. Toto normové zatížení stanovuje řádek „hmotnost sněhu na střeše určená z normového zatížení“. Další řádky podle kvality sněhu napovídají, jaká vrstva sněhu je pro každou oblast ještě bezpečná.

Příklad: Bydlíte v Pardubicích a na ploché střeše domu postaveného v roce 1990 máte 50cm vrstvu sněhu – část je starší z minulého týdne, část napadala právě v těchto dnech. Pardubice spadají podle obou map do oblasti „I“ s nejnižší normovou hodnotou. Pro posouzení se podívejte do tabulky č. 1 platné před rokem 2006, kde norma stanovuje zatížení 60 kg/m3, to odpovídá vrstvě 60 cm čerstvého sněhu, 30 cm sněhu ulehlého, 20 cm staršího, případně 15 cm mokrého sněhu. Zvolte raději horší možnost, tedy sníh „ulehlý“. Sněhová pokrývka vaší střechy už tedy není bezpečná a měla by se odklízet. Odborníci doporučují odhazovat sníh symetricky, nejlépe současně z obou stran střechy najednou.

Stavíte dům na horách?

Podle tradic se na našich horách stavěly vždy jen šikmé střechy se spádem kolem 45°, které napadaná vrstva sněhu svojí váhou tolik nezatěžuje. Zdá se to logické a samozřejmé, ale jenom na první pohled. Například v Alpách, kde jsou klimatické podmínky ještě drsnější než v našich nejvyšších horách, měl tradiční dům naopak sklon střechy velmi mírný. Musel mít sice pevnější střešní konstrukci, zato vysoká pokrývka sněhu tvořila určitou tepelnou izolaci, chránila dům před extrémními mrazy a silným větrem, který by jinak mohl poškodit střešní krytinu. Navíc se předešlo dalšímu nebezpečí, které u prudkých střech hrozí při tání sněhu – padající masa těžkého mokrého sněhu může kolemjdoucí lidi vážně zranit.

Zkušenosti současných investorů, kteří postavili v horské oblasti více domů s odlišným typem střechy, ukázaly, že domy s plochou střechou překvapivě působí méně problémů než domy s tradiční střechou šikmou. Při bohaté sněhové nadílce „zlobí“ především střechy složitější, například na domech nepravidelného půdorysu, kde vznikají různá úžlabí při napojení dvou šikmých střech. Tady může vzniknout navátím mnohem vyšší vrstva sněhu než na zbytku střechy, tato místa jsou tedy daleko více zatížena. Choulostivější jsou také na špatné provedení a poruchy izolací, tedy na zatékání.

Zabydlené podkroví se střešními okny přináší při velkém sněhu ještě jednu nepříjemnost: střešní okna zapadnou stejně jako celá střecha a ráno máte v bytě úplné zatmění. Pokud je to možné, kombinujte při stavbě podkroví střešní okna se svislými, aby do místnosti přicházelo denní světlo alespoň jedním oknem.

Ledové krápníky

Vraťme se ale z hor k naší současné situaci v nížinách. Ze šikmých střech vysokých domů ve městech určitě sníh odklízet nebudete, ve zprávách už nás informovali o tragické nehodě člověka, který ze střechy uklouzl a z výšky pátého patra spadl dolů.

Nebezpečí pro chodce na ulici nezačne až při velké oblevě a sesuvu sněhu, ke zranění může dojít už v těchto dnech, kdykoliv se teplota přes den vyšplhá do kladných hodnot. Částečné odtávání sněhu vytvořilo v minulých dnech na okapech obrovské rampouchy vážící až několik kilogramů. Na pohled jsou určitě poetické, ale při pádu z vyšších pater může tvrdý a těžký led způsobit i smrtelné zranění. Pokud bydlíte v nejvyšším poschodí, tomuto nebezpečí předejdete srážením rampouchů v době, kdy na ulici nikdo není, samozřejmě ve spolupráci s dalším člověkem, který prázdný chodník pohlídá.

-věk
Foto archiv