Klima uvnitř dřevostavby

04.03.2016 Nízkoenergetický provoz, Stavební konstrukce

V posledním období jsme svědky prudkých výkyvů počasí. A tak
mnohé napadne, jak si s extrémními teplotami poradí moderní
dřevostavby.

*

Zjistil jsem, že jsme právě díky těmto extrémům obdrželi nesporný důkaz
o další výhodě staveb ze dřeva. Jejich chování jak v extrémních vedrech, tak
i mrazech je velmi příjemné nejen pro jejich obyvatele, ale zároveň pro peněženky těch, kteří musí hradit jejich provoz.

Pokud porovnáme chování zděné, nebo ještě lépe monolitické stavby (například betonového stěnového systému) a domu z masivních dřevěných panelů (což jsou z mého pohledu principiálně porovnatelné technologie), tak dojdeme k tomu, že se dřevěná konstrukce chová mnohem lépe. Jak je to možné? Je to díky tolik diskutované malé akumulační schopnosti domů ze dřeva. Dům se jednoduše rychle vyhřeje, ale zároveň rychle vychladne. Této vlastnosti využíváme především v zimním období, kdy při pravidelném rytmu provozu domu dokážeme s moderní regulací ušetřit hodně energie. V současné chvíli se tato vlastnost jeví jako zásadní i v extrémních letních měsících. Nejen že kvalitní izolace domu je velkou výhodou v zimě, ale stejně zásadní roli má také v létě, kdy nás chrání před přehříváním interiéru.

Pověstnou Achillovou patou jsou pak okenní plochy, zvláště velkorozměrové, orientované na jih, nebo jihozápad. V zimě nám okna přinášejí tolik potřebné pasivní solární zisky, v létě jsou ale zdrojem nepříjemného přehřívání. Optimálním řešením je proto předokenní stínicí technika, nebo jiná stavební úprava, například přesah střechy nebo horního patra přes spodní.

Vraťme se ale k porovnání zděné a dřevěné stavby. Asi všichni dobře znáte, jak je nepříjemné, když vedra poleví, ale uvnitř vašeho domu nebo bytu je stále nepříjemné horko. A to i několik dní. Je to dáno tím, že masivní konstrukce domu je naakumulována energií, která se postupně uvolňuje.
Co s tím? Snad jen větrat a větrat, nebo si pořídit klimatizaci. A hlavně čekat, až se stěny opět zchladí. Bohužel není jiné možnosti, není úniku. Akumulaci nemůžete vypnout jako radiátor.

U dřevěných domů tento nepříjemný jev ale odpadá. Již po několika hodinách dochází k příjemnému zchlazení celé stavby, a tím i interiéru. Stejný efekt je možné pozorovat i v exteriéru. Zkoušeli jste si někdy sednout na terasu
u betonové, nebo kamenné zdi, která byla celý den vystavena slunečnímu žáru? Příliš tepelné pohody zde nenaleznete. Naopak terasa před dřevostavbou se stává ihned po západu slunce oázou s příjemným klimatem. Mluvím z vlastní zkušenosti a samotného mě tento bonus dřevostaveb překvapil. Tento efekt si můžete vyzkoušet například v našem Domesi Concept House v Pulečném.

Jak nejlépe dům chladit? Osobně jsem odpůrce jakýchkoliv složitých
a energeticky neefektivních řešení. V našich projektech vždy dbáme na to,
aby bylo možné dům přirozeně příčně provětrat. To samo o sobě udělá velký kus práce. Je třeba si uvědomit, že není nutné teplotu uvnitř stavby snižovat rapidně (například o deset a více stupňů), ale již například dva až tři stupně méně jsou citelným zvýšením komfortu. Nehledě na to, že drastické teplotní změny jsou vždy zdravotním rizikem. Dále je pak nutné dbát na správné zastínění prosklených ploch orientovaných na jih, případně jihozápad. A to buď nějakým stavebním prvkem, nebo předokenní stínicí technikou. Dalším stupněm může být instalace rekuperace se zemním výměníkem, kde využíváme sníženou teplotu země, která pomůže zchladit nasávaný vzduch do systému vzduchotechniky, a to za nulových provozních nákladů. Za krajní řešení pak považuji instalaci klimatizace.

O volbě technologie dnes rozhodují maličkosti, tak si jich všímejte. Výše popsané jevy jsou právě takovýmito maličkostmi, které vám dům ze dřeva přináší jako jakési bonusy.

Pavel Horák, architekt a spolumajitel společnosti Prodesi/Domesi
Foto Lina Németh