Lehké příčky a posuvné stěny

15.04.2015 Interiéry, Materiály a technologie, Přestavby, Stavební konstrukce

Při rekonstrukci bytu si většinou majitelé chtějí dispozici přizpůsobit současným potřebám své rodiny. Stavba nových příček má ale určitá pravidla, která se nevyplácí porušit.

Rizika při bourání starých příček popisuje související článek. Ani stavba příček nových není bez nebezpečí narušení statiky domu. Zděné příčky jsou poměrně těžké i při tloušťce 10 cm. Při stavbě nového domu se zděné příčky navrhují ve vzájemné souvislosti se stropní konstrukcí, například u stropů montovaných stojí příčka přímo na nosníku, anebo v kolmém směru a její váha se rozloží na všechny nosníky. Při přestavbě starého bytu však málokdy do konstrukce stropu vidíte, a pak je téměř jisté, že se při stavbě příčky na správné místo nestrefíte. Ani při půdní vestavbě nebo rekonstrukci v panelovém domě není vhodné stávající konstrukce zatěžovat. Jediným bezpečným předělením prostoru je tedy příčka tak lehká, že nepřesáhne hmotnost běžného nábytku.

Možností je více
V současné době si při stavbě lehkých příček můžete vybrat z několika běžných technologií: pórobetonové tvárnice, sádrokartonové desky nebo stavební překližky, ve zvláštních případech i skleněné tabule (sklobetonové příčky z luxfer mezi lehké nepatří).
Tvárnice z pórobetonu se dají stavět jako stavebnice z Lega, snadno se opracovávají, mohou se do nich dodatečně vrtat otvory a dlabat žlábky pro instalace. Při kombinaci s jinou technologií, třeba starší stěnou, se ale mohou vlivem objemových změn odtrhnout od původních konstrukcí, případně na příčce popraská omítka. Drobným prasklinám se většinou dá předejít u stěn s obložením, pokud se pod obklady vloží pletivo.
Sádrokartonové nebo překližkové desky se šroubují z obou stran na tenké ocelové nebo dřevěné nosníky. Jsou nejčastěji využívanou současnou technologií pro stavbu lehkých příček do každého prostředí. Celý dům postavený ze sádrokartonu nemusí vzbuzovat příjemné pocity (při poklepu na stěny je zřejmý „papírový“ základ materiálu), ale jako doplněk původních konstrukcí má sádrokarton při adaptacích a modernizacích určitě svou nezastupitelnou roli. Příčka z něj nezatěžuje stropní konstrukci, dá se postavit v libovolně zalomeném i oblém tvaru, může stát třeba i na původních parketách. Následně ji opatříte malbou či obkladem bez dalších časových ztrát, protože při suchém procesu montování nemusíte čekat na vysušení konstrukcí.
Podobně příznivé vlastnosti mají desky z překližky, lepené z tenkých dřevěných vrstev. Jejich vzájemné kladení „po letech“ a „kolmo“ zaručují tvarovou stálost materiálu, kromě běžných povrchových úprav (malování, tapetování, obklady) může překližka zůstat v interiéru i jako stěna s přirozeným dřevěným vzhledem.
Oddělit místnosti je možné také lehkými posuvnými stěnami. Ponechávají prostor propojený, ale snadno se přizpůsobují momentální situaci a potřebám rodiny. Například kuchyň je při běžném provozu domácnosti propojena s obytným prostorem, ale můžete ji kdykoliv oddělit, uzavřít pracovní nepořádek při nečekané návštěvě, nebo když máte sami chuť vaření přerušit
a věnovat se jiným aktivitám v uklizeném prostředí. Posuvné příčky mohou být ze stejného materiálu jako pevné, z nejrůznějších materiálů pro výrobu nábytku, ale také z pískovaného nebo čirého skla, které prostory opticky více propojuje a propouští denní světlo. Záleží především na vlastnostech, které od příčky očekáváte.

Typy podle funkce
Nejčastějším požadavkem na vlastnosti příčky je pohledové a zvukové oddělení prostorů. Pohledové zajistí každý neprůhledný materiál, obtížněji se místnosti oddělují zvukově.
Neprůzvučnost stěn je přímo úměrná jejich hmotnosti, u lehkých příček by však zvyšování hmotnosti bylo nežádoucí. Znalost stavební fyziky umožnila odborníkům využít ještě jiných zákonitostí: šíření hluku zamezuje také tenká membrána, které zamezíme přenášet chvění do jiných pevných materiálů. Dvě tenké sádrokartonové (nebo překližkové) desky se chovají jako nezávislé membrány, pokud jsou odděleny vzduchovou mezerou, a k pevným nosníkům je přišroubujeme přes pružné podložky. Sádrokartonová příčka ze dvou desek je tedy lepším zvukovým izolantem než stejně silná příčka z pevné hmoty, zvláště když ji ještě vyplníte „tlumičem“ například z minerální vlny. Prozatím ale neexistuje způsob, jak zvukově dobře izolovat posuvnou stěnu. Je tedy vhodné použít ji v případech, kdy se provozy sousedních místností nebudou vzájemně zvukově ručit.
Zcela jiné vlastnosti zase požadujeme od příček ve vlhkém prostředí: odolnost vodě a tvarovou stálost. Sádrokartonové desky do koupelen (poznáte je podle zelené barvy) jsou tomu sice částečně přizpůsobeny, ale často se přeceňují vlastnosti keramických obkladů. Samotná keramika vodou nenasákne, stejnou schopnost však nemají spáry mezi jednotlivými dlaždičkami. Příčky vystavené přímému působení vody (například sprchové kouty) musí mít pod keramickým obkladem hydroizolaci, stejně jako dlažba na podlaze. Jedním z vhodných materiálů pro příčky do koupelen, je vodě mimořádně odolná deska aquapanel firmy Knauf, vyrobená z cementu a popele. Kromě využití na předsazené stěny u provětrávaných venkovních plášťů se osvědčila právě v koupelnách a dalších prostorech namáhaných vlhkem.

-věk
Foto Tomáš Balej, Jaroslav Hejzlar, Tomáš Souček, ATW architekti, Jana Labuťová
a Jiří Vaněk, dokumentace firem Xella a Knauf
Návrhy řešení Pavel Nasadil, Josef Pleskot, Luděk Obal, ATW architekti, Ivana Dombková, Věra Konečná