Okna s výhledem (nejen) na nebe

01.07.2009 Okna, dveře, vrata, zimní zahrady

Se zabydlováním půdních prostorů se začala používat střešní okna. Jaké vlastnosti máme požadovat po jejich výrobci, aby náš byt bezpečně ochránila?

Základní vlastnosti kvalitních střešních oken:

  • Okenní rámy ze dřeva chráněného hliníkovým krytem z vnější strany
  • Dvoustupňové těsnění
  • Izolační zasklení s koeficientem tepelného prostupu alespoň 1,1 W/m²K
  • Vnitřní sklo bezpečnostní lepené
  • Uzavíratelná větrací klapka
  • Důsledná ochrana před sluncem

Střešní okno plní stejné funkce jako běžná okna, ale umístěním v šikmé ploše je vystaveno většímu vlivu deště, sněhu i slunečního záření, na jeho tepelně technické vlastnosti jsou kladeny ještě náročnější požadavky. Stejně jako okno svislé musí mít konstrukci s dvoustupňovým těsněním, nejvhodnějším materiálem je dřevo z vnější strany chráněné hliníkovým krytem. V takovém provedení se vyrábí 90 % střešních oken. Zbývající část připadá na kombinaci vnějších hliníkových profilů a tvrdé polyuretanové pěny, velká ateliérová okna se vyrábějí z ocelových profilů s přerušením tepelných mostů.

Bezpečná skla

Pro střešní okna je velmi důležité kvalitní izolační zasklení. Podobně, jako jsou kladeny vyšší nároky na zateplení střechy oproti fasádě, také pro střešní okno bychom měli volit izolační zasklení s nejpříznivějším koeficientem tepelného prostupu – v hodnotě alespoň 1,1 W/m²K.

Zatímco u běžných oken jsou skla se speciálními vlastnostmi (tvrzené sklo jako ochrana proti nárazu, skla s ochranou proti slunečním účinkům, proti průhledu zvenčí apod.) spíše nadstandardem, pro střešní okna normy přímo předepisují bezpečnostní lepené sklo ze strany interiéru. Okno, které máme přímo nad hlavou, může při rozbití způsobit velmi vážné úrazy. Představte si velký kus skla s ostrou špičkou, který z výšky spadne na hlavu malému dítěti. Lepené bezpečnostní sklo při rozbití nevypadne, zůstane v rámu.

Při výběru střešních oken tedy požadujte vnitřní bezpečnostní lepené sklo jako jednu ze základních vlastností, každý výrobce ho dokáže zajistit.

Světlo a slunce

Střešní okno v našikmené poloze propouští do interiéru více světla než stejně velké okno svislé, prosvětluje lépe zejména místa ve větší hloubce místnosti. Na obrázku můžete porovnat rozdíly mezi osvětlením místnosti se svislým oknem a stejně hluboké místnosti s oknem střešním (podmínkou prosvětlení je správné osazení okna, horní ostění musí být vodorovné a spodní svislé).

Výhoda vhodnějšího prosvětlení se může v letních horkých měsících proměnit ve značnou nevýhodu. Zatímco v zimě jsou sluneční paprsky vítaně (nejenom prosvětlují, ale také prohřívají interiér), v létě způsobují nadměrné přehřívání obytného prostoru. Svislé okno orientované k jihu propustí přímé sluneční paprsky jen do okrajových částí poblíž okna, ale střešní okno stejně orientované prohřívá značnou část místnosti.

U střešních oken proto nezapomeňte na důslednou ochranu před přímým sluncem. Běžným vybavením střešních oken jsou vnitřní žaluzie nebo rolety a venkovní markýzy, musíte je však po prodejci sami vyžadovat. V článku o zastínění se dočtete více o účinnosti jednotlivých stínicích prvků.

Sníh, déšť a větrání

Velikost a umístění střešních oken vychází z plochy a hloubky místnosti, a také z její funkce. Šířka okna bývá většinou omezená vzdáleností krokví, při požadavku na širší okna je však možné jednu z krokví nahradit „výměnou“, její únosnost přenést pomocí vodorovných trámů (nad oknem a pod ním) na sousední krokve. Častěji se však střešní okna sdružují do sestav dvou, tří nebo více oken, kde krokev jako předěl mezi okny nevadí. Při velké hloubce místnosti je vhodné osadit střešní okna ve dvou výškových řadách, vyšší okno lépe prosvětlí zadní části místnosti.

Šikmé okno, jehož sklon je menší než 45° od vodorovné plochy, se rychleji špiní než svislé a v zimě se na něm drží napadlý sníh. Sklon okna však u půdní vestavby neovlivníme, je daný sklonem střechy (většinou od 30 do 45°). Tam, kde je to možné, raději kombinujeme v obytných prostorech střešní a svislá okna, aby i při sněhu procházelo do interiéru denní světlo. Svislé okenní plochy můžeme získat například terasou zapuštěnou do střechy, jinde střešními vikýři.

Způsob otevírání střešního okna závisí především na jeho typu, nejčastější je otevírání kyvné kolem vodorovné střední osy, případně kolem vodorovné horní osy (většinou s možností sklopení vnitřní části křídla pro potřebu mytí). Některá okna, zvláště velká, bývají také vodorovně posuvná, jejich nevýhodou však je nechráněný otvor při dešti. Pootevřené kyvné křídlo stačí při mírném dešti zabránit pronikání dešťové vody do místnosti.

Půdní vestavba se častěji než běžné byty řeší s klimatizací nebo jiným způsobem řízeného větrání, protože v létě je mnohem více zatížená přehříváním. Pokud je však větrání odkázáno pouze na střešní okna, nezapomeňte při jejich výběru požadovat uzavíratelnou větrací klapku. Zvláště při prudkém dešti je to jediný možný způsob větrání střešními okny, a za každého počasí se při pobytu v místnosti bez důsledného větrání neobejdete. Jedině tak předejdete zdravotním potížím.

-věk

Foto Jaroslav Hejzlar a Velux