Kuchyňská pracoviště

24.04.2009 Interiéry

Jak sestavit kuchyňský nábytek, aby vaření bylo pohodlné a jednotlivá pracoviště na sebe správně navazovala?

*

Současnému životnímu stylu většinou vyhovuje kuchyň přímo začleněná do obývacího pokoje: rodina tráví čas společně, a přitom v důstojném prostoru.

Kuchyňská sestava se obvykle staví při užší stěně pokoje, v návaznosti na instalace. Sestava bývá seřazena do písmene L či dvou protilehlých linek (někdy propojených, takže vytvářejí sestavu do U), aby matka při vaření měla vše po ruce a nemusela dělat zbytečné množství kroků. V poslední době se častěji využívá linka při čelní stěně a proti ní „ostrůvek“ s varnou částí, na který směrem do pokoje navazuje stolování. Oddělení od obytného prostoru bývá pouze optické bez jakékoliv příčky.

Ze strany pokoje je možné k zalomené sestavě (do písmene U) přistavit stoličky pro rychlé jídlo, například snídani ve dvou. Protože pracovní deska kuchyně je asi o 15 cm vyšší než jídelní stůl, běžná židle se k ní nedá přistavit, musí být zvýšená. Pro výšku 90 cm mají být stoličky vysoké 63-65 cm. Neměly by však nikdy nahrazovat jídelní stůl s běžně vysokými židlemi.

Tento způsob příležitostného stolování vyvolal oblibu nepříliš vhodného barového pultu. Lidé sem začali kupovat sériově vyráběné barové židličky, ty jsou ale vysoké příliš. Deska se tedy posunula nahoru, kde ztratila svou správnou funkci pro přípravu jídla, nedá se v kuchyni využít žádným rozumným způsobem.

Na vysoké barové stoličky dávejte pozor: špatně se na ně vylézá, zato se z nich snadno padá. Hlavně malým dětem hrozí nebezpečné úrazy. Dnes už se přitom prodávají nastavitelné barové židle, které můžete výškově přizpůsobit svým potřebám.

Mytí nádobí muže bolí

Správná návaznost jednotlivých kuchyňských pracovišť vychází z obvyklého procesu vaření. Ze spižní skříně či chladničky vyjmuté potraviny potřebujete očistit, poté je připravit pro tepelné zpracování. Optimální sestava tedy vychází (zleva pro praváky a zprava pro leváky) od skříně na potraviny a chladničky přes první pracovní plochu k dřezu, za dřezem následuje další, nejlépe větší pracovní plocha a celou sestavu ukončuje sporák. Vedle něj by měla být ještě odkládací plocha na horké nádoby. Dnešní moderní kuchyně mívají navíc celé bloky dalších zabudovaných spotřebičů – horkovzdušnou pečicí troubu (v takové výšce, abychom se k ní nemuseli ohýbat), parní troubu, mikrovlnnou troubu, kávovar, myčku nádobí či jiné technické vymoženosti. Jejich poloha by měla vyhovovat tomu, v jakých souvislostech je používáte. Myčka bude poblíž dřezu, trouba zase v návaznosti na sporák, mixéry a kuchyňské roboty potřebujete mít k ruce v místech, kde potraviny zpracováváte.

Výška pracovní plochy se pohybuje od 85 do 95 cm podle vzrůstu vařící osoby, pro některá pracoviště je ale optimální výška trochu odlišná. Například dřez by měl být ve vyšší poloze, abyste pohodlně dosáhli na dno dřezu. Jinak se u nádobí musíte nepřirozeně ohýbat a zvláště vyšší osoby mohou mít potíže. Stěžování mužů, že je při mytí nádobí bolí záda, nemusí být jen výmluva. Naopak varná deska je zase vhodná v nižší poloze, protože při vaření máte ruku „prodlouženou“ o vařečku.

Zdravě jíst, zdravě dýchat

Už samotný člověk produkuje značné množství látek, které škodí jemu i budově: oxid uhličitý, odéry (pachy) a vodní páru. Škodlivého oxidu uhličitého CO2 vydýchá kolem 15 litrů za hodinu, při práci až 23 litrů. Pokud ho nenahradíte čerstvým vzduchem, začnete být malátní, potíte se, je vám na omdlení, v noci se budíte.

V kuchyni vzniká ještě více škodlivin než v pokojích, zvláště plynový sporák by se neměl obejít bez účinné digestoře (oxid dusíku má karcinogenní účinky). Digestoř s filtrem, ale bez odtahu do komína, odstraní sice „pachy kuchyně“, ty však nejsou tak nebezpečné. Zato ponechá v místnosti velké množství vodní páry, která se v nevětraném prostoru sráží na stěnách. Může být příčinou plísní a následných zdravotních potíží i poruch budovy.

Věra Konečná
Ilustrační foto Jaroslav Hejzlar