Venkov a krajina

17.07.2019 Architektura

Ida Čapounová / VŠUP Praha, vedoucí práce Petr Keil
Diplomová práce hledá a nachází zcela jiné řešení, než nabízí současná – velmi problematická – satelitní výstavba.

Je to už 9 let, kdy tehdejší studentka – dnes architektka Ida Chuchlíková – vypracovala projekt Venkov a krajina. Vzpomněla jsem na tuto diplomovou práci, protože se konečně začíná o krajině a jejích nemocech mluvit. Například hnutí STAN představilo projekt 1000 a 1 cesta pro krajinu, který má za cíl obnovit historické polní cesty rozdělující široké polní lány a zmírňující půdní erozi.
-věk

*

Sním o české vesnici – Měchnově. V mých představách je sídlo celkem sjednoceným svým vlastním obvodem – rozhraním, které podporuje vzájemné pochopení, důvěrný vztah mezi sídlem a jeho okolím. Sním o provázání paměti obyvatel s pamětí krajiny.

Navrhuji alternativu současné satelitní výstavby na blízkém venkově, strategii obnovy malých obcí při zachování zemědělské půdy. Místo projektu volím s ohledem k vývoji počtu nově přistěhovalých obyvatel na Benešovsku. Strategie je volená s ohledem na plánovanou výstavbu v daném okolí (Divišov). Mým potenciálním klientem jsou noví vesničané.

Definování hranice sídla
(naslouchání, prolnutí s pamětí, intuitivní cesta)

Spolupracuji s Janem Trejbalem (studentem AVU). Pod vlivem jeho způsobu vnímání krajiny vede projekt k intuitivnímu hledání rozhraní sídla a krajiny. Pomocí GPS záznamu Jan vytyčuje cestu, místo pro náhodná setkání zrcadlící
v sobě celou vesnici i odlišné charaktery krajiny. Cesta vede podél polí, starých sadů, březového háje, zarostlého lomu, luk a potoka. Je paralelou záhumení cesty, která pozbyla svého původního významu a do které se promítá nový vztah ke krajině jako k prostředníkovi mezi vnějším světem a naší vnitřní krajinou.

Návrh charakteru nové zástavby

V obnově vsi s krajinnými prvky dále pracuji jako se svébytnými fenomény. Navracím jim jejich význam, vytvářím kontext pro jejich působení. Důležitá místa sdružuji do sedmi celků – oblastí, které ovlivňují charaktery domů
a jejich prolínání s krajinou.

Skrze jednotlivé charaktery domů představuji místa plynulých přechodů
a ostrých hran rozmezí krajiny a sídla, které jsou vnímány ze dvou pohledů (zevnitř ven a zpátky zvenčí dovnitř sídla). Jednotlivé domy jsou významné pro vnímání obce jako celku. Vzniká koncepce domu, který vítá (vztahujícího se k výhledům do okolí), tvrdá hranice domů u pole, prolínání krajiny u kolonie domů u potoka a solitérních domů v sadu, nejasná hrana krajiny v domech
u louky
. Spolu s nových hájem a zachovanými pastvinami vytváří toto rozhraní přechodovou zónu mezi intravilánem obce a krajinou při podpoření původních dominant obce (kostel, sýpka na kopci, starý statek).

Při takovémto způsobu rozvoje zástavby dochází v první fázi k hledání skrytého potenciálu vlastního rozvoje celé oblasti a s tím spojeného primárního definování hranic jednotlivých částí. Nové hranice nejsou jen čarou v katastru, ale veřejným prostorem – cestou – rozhraním – linií, alternativou návsi – centra – bodu. Rozhraní je tak i prostředí umožňující snazší zakotvení a podporující vztah k „novému domovu“ jako k celku.

Autorská zpráva
Dnes iuch architektura
*

VŠUP Praha, ateliér Architektura III
Vedoucí diplomové práce: prof. akad. arch. Petr Keil (1.–5. ročník)
Vedoucí ateliéru: dipl. ing. Markus Bader, dipl. ing. Matthias Rick (6. ročník)
Konzultant práce: prof. PhDr. et PaeDr. Jindřich Vybíral
Oponent práce: Ing. arch. et Ing. Zuzana Pešková, Ph.D.

Celá dokumentace projektu: http://issuu.com/ida.siriel/docs/diplom
Práce Jana Trejbala: http://issuu.com/jan.trejbal/docs/jan_trejbal_zahumenost

 

*

Významné téma. Krom jiného oceňuji urbanismus částí, kde je hranice pozemku vymezena samotným domem (zde specielně „domy na kraji pole“). Dříve logická samozřejmost, dnes nemožné díky zákonům (na satelitních městečkách není nejhroznější forma, ale urbanismus: bobky uprostřed parcel…).
Buď jsem nepozorný, nebo je to po dlouhé době práce, kde se tohle téma objevilo opravdu čitelně.
Autorka má moji úctu.
Je to námět na veřejnou diskusi + tlak na konkrétní body legislativy, které znemožňují realizovat (selsky) rozumný urbanismus. Pracovní název diskuse by mohl být: „Jihneme nad krásou české Vesnice, avšak navrhnout podobnou je protizákonné“…
Michal Kuzemenský