Městské zásahy Praha 2010

07.05.2010 Architektura

Architekti mohou pomoci vylepšit veřejný prostor sami. Tím, že pojmenují jeho problémy a předloží svá řešení těchto problémů.

Centrum současného umění DOX a občanské sdružení Městské zásahy zvou na výstavu MĚSTSKÉ ZÁSAHY PRAHA 2010.

Místo: Centrum současného umění DOX
Termín:
13. 5. 2010 – 2. 8. 2010

Živé prezentace budou probíhat vždy ve středu od 19.00. Na každém večeru osobně představí své projekty a jejich genezi vždy deset autorských týmů.
Termíny: 19. 5., 26. 5., 2. 6., 9. 6., 23. 6., 30. 6., vždy od 19.00 hodin.
Komentovaná prohlídka pro novináře s kurátorem výstavy Adamem Gebrianem se uskuteční 19. 5. od 18.00 hodin, na ni naváže první živá prezentační středa, na které své návrhy představí prvních devět autorských týmů.
K výstavě vyjde rovněž katalog.

*

Sdílený městský prostor je veřejným majetkem. Městské zásahy představují architektonické projekty, které si nikdo neobjednal. Všechny vznikly z vnitřní či profesní potřeby jejich autorů. Potřeby poukázat na to, co v městském prostoru nefunguje, i když existuje řešení, jak by fungovat mohlo; potřeby odhalit potenciál míst, přes která denně chodíme a která často ani nevnímáme.
Myšlenka projektu „městských zásahů“ vznikla v Bratislavě v roce 2007. Matúš Vallo a Oliver Sadovský (Vallo Sadovsky Architects) uvedli v život svůj nápad občansko-profesní iniciativy: rozhodli se nečekat na zadání z vnější strany a oslovili několik svých kolegů a architektonických ateliérů, aby si nejdříve vybrali a pak navrhli – bez nároku na honorář – řešení architektonicky problematického veřejného místa v širším centru hlavního města Bratislavy. Projekt se setkal s nebývalým ohlasem, a to nejen ze strany samotných autorů (v převážné většině architektů), kteří nadšeně zareagovali na výzvu, která jim umožnila nejen vyřešit si někdy dlouho v hlavě uvažované problémy veřejného prostředí, ale umožnila jim vylepšit pověst profese architekta coby sobeckého, autoritativního stavěče svého vlastního monumentálního pomníku. Výstava projektů se pak stala nejnavštěvovanější výstavou Slovenské národní galerie a byla silně reflektována ve slovenských celoplošných médiích. Ohlasy, které vyvolala, vedli k expanzi.

*

Kurátor Městských zásahů Praha 2010 – Adam Gebrian – mluví o vzniku myšlenky přenést projekt do dalšího města: „Již více než rok moderuji pořad Bourání na Radio Wave. Bourání je věnováno hodinovým rozhovorům s architekty a s lidmi, kteří s architekturou nějakým způsobem souvisejí. Hostem 33. dílu byl mladý slovenský architekt Matúš Vallo, spoluzakladatel bratislavské kanceláře Vallo Sadovsky Architects. Během rozhovoru mi popsal jejich realizovaný projekt s názvem Městské zásahy (Bratislava). Ve snaze napravit notně pošramocenou pověst architektů v očích široké veřejnosti vymysleli projekt s tímto názvem. Proč čekat na iniciativu města nebo soukromého investora? Architekti přeci mohou pomoci vylepšit veřejný prostor sami. Tím, že pojmenují jeho problémy a předloží svá řešení těchto problémů. Navíc naprosto nezištně, zdarma. Oslovili přes třicet architektů, především svých kamarádů, vrstevníků, ale i legend slovenské architektonické scény. Výsledkem bylo 40 návrhů, výstava ve SNG, katalog, ale především zvýšený zájem o veřejný prostor, o kvalitu života ve městě a jeho možnou budoucnost. Po vzájemné dohodě jsme se pokusili přenést stejnou aktivitu do Prahy, na jaře roku 2010.“

20. února 2010 bylo osloveno přes šedesát architektů, umělců a studentů architektury s výzvou k zúčastnění se Městských zásahů Praha 2010. Tedy k nalezení problematických míst Prahy a k vytvoření návrhů, které mají tato místa vylepšit. Vizualizace návrhu měla sledovat poměrně jednoduchý princip znázornění „před tím“ x „potom“.
Adam Gebrian k výběru oslovených ateliérů říká: „Jakým způsobem jsme postupovali při oslovení jednotlivých autorů, kanceláří? Stejně jako kdokoliv jiný, kdo by se ocitnul v podobné situaci. Obrátili jsme se na naše přátele, o nichž jsme byli přesvědčeni, že vezmou výzvu vážně a předloží kvalitní návrhy. Zároveň jsme se obrátili na zkušenější autory, kteří se veřejným prostorem dlouhodobě zabývají. K naší nesmírné radosti reagovali opět převážně pozitivně. A v neposlední řadě jsme ponechali výzvu otevřenou a nabídli komukoliv možnost zaslat svůj návrh a stát se tak součástí iniciativy Městské zásahy. Tuto možnost využilo 20 týmů. Každý, kdo poslal svůj návrh v požadovaném termínu, je zastoupen na výstavě. Role kurátora tak byla mimořádně snadná. Nemusel vybírat.“
Matúš Vallo (jeden z dvojice autorů konceptu městských zásahů) hodnotí ohlasy výzvy: „Reakce překonala naše očekávání. Během dvou měsíců nám bylo doručeno 90 projektů, z nichž naprostá většina vznikla speciálně kvůli Městským zásahům. Jen několik projektů bylo vytvořeno dříve, ale vzhledem k tomu, že se dotýkají stejné problematiky, nebyly široce publikovány a nejsou tak veřejnosti známy, rozhodli jsme se je na výstavu umístit.“
Témata jednotlivých zásahů nebyla nijak omezena. Vybírali si je sami navrhovatelé. Z osmdesáti návrhů se plných deset věnuje úpravám řeky, dalších deset upravuje dopravní stavby. Jsou to dvě nejvíce zastoupené tendence. Zřejmě to není náhoda a Vltava i způsob pohybu po Praze by si zasloužily větší pozornosti.
Oliver Sadovský (druhá autorská polovina) k podstatě projektu dodává: „Doufáme, že celá akce neskončí pouze výstavou, katalogem a živými prezentacemi. Záměrem je probudit a zvýšit zájem o problémy veřejného prostoru a nabídnout některá možná řešení. Neskrývanou, nijak nemaskovanou touhou je snaha některé zásahy realizovat. Vyzýváme kohokoliv, kdo by mohl přispět k realizaci některých návrhů, ať neváhá a autory kontaktuje. Rovněž si myslíme, že princip Městských zásahů je aplikovatelný i pro jiná města, nejen v Česku a na Slovensku.“
Součástí výstavy je také projekt Databáze dalších pražských míst, kterým autoři konceptu chtějí oslovit návštěvníky výstavy, aby se rozhlédli kolem sebe a zjistili, zda neznají více problematických míst, než mohli shlédnout na výstavě. V případě, že je nafotí a pošlou se stručnou charakteristikou dané lokality na adresu info {at} mestskezasahy(.)cz s předmětem „Databáze městských zásahů“, zařídí pořadatelé jejich vyvolání a vystavení na speciálním místě v expozici. Zároveň tato místa budou zařazena do databáze, která může v budoucnosti posloužit pro adresná zadání.

*

Seznam autorských týmů a jednotlivců zastoupených na výstavě:
FoRM Associates London, Pavel Hnilička Architekti, terra florida zahradní architekti a stempel & tesar architekti, Petr Janda / doomgroup, Petra Hlaváčková + Písek Seyček architekti, Pinkas Žalský architekti, MIXAGE, Markéta Němcová, Michal Krejčík, Karel Hausenblas + Jiří Koten, LINHARTS ARCHITECT, Roháč Stratil architektonický ateliér, Jakub Filip Novák, VHE a spol. – architektonická kancelář, Šafer Hájek architekti, Michaela Dlouhá a Tomáš Petermann, Atelier K2, Dominik Saitl, ov-a, AP atelier (Josef Pleskot), Roman Koucký architektonická kancelář, FAM Architekti, COLL COLL, BI – studenti FA STU, BAAR, Chmelař architekti, Markéta Burešová a Lukáš Brom, ROBUST & Cyril Říha, SKVADRA, Eliška Slámová / Šimon Brabec, BLACK BACK, Bára Šafářová, Tomáš Legner a Matěj Görner, indi, Jan Kazimour a Jana Hladíková, Ota Maloušek / Viktor Tonner, D a M

Projekt podpořili:
Penta Investments Limited, o.s., Nadace české architektury, Copy General s.r.o., Easytalk, s.r.o., Ferona Thyssen Plastics, s.r.o.

*

Ukázky čtyř prací

Živé stromy
COLL COLL www.collcoll.cc

Národní galerie má pověst nepřístupné zkostnatělé instituce – věříme, že za to částečně může i její sídlo. Veletržní palác se schovává za hradbou valů, příkopů a v Čechách všudypřítomných betonových květináčů.
Namísto otevřeného a žijícího domu je palác sídlem prodejen nejasného charakteru a osamělé Národní galerie, která i přes veškerou snahu stále není (a v současné podobě ani být nemůže) opravdovým centrem společenského dění.
Pomocí jednoduchého zásahu nahrazujeme nekonečné zásobovací rampy velkým nákladním výtahem a tvoříme bezbariérové náměstí sloužící návštěvníkům i galerii. Síť přípojek vetkaná v dlažbě umožňuje jeho variabilní využívání.
Náměstí navrhujeme jako volnou plochu, na které žijí stromy.
Instalace si hraje s návštěvníky. Každý Strom má ve vínku soubor vlastností, které z něj dělají osobnost a programují jeho chování – mám rád slunce, mám rád klid, baví mě pohyb, rád jsem s lidmi, a proto jim nabízím stín. Principy definující chování jednoduchých organismů stromy nutí k pohybu a jejich hemžení vtahuje obecenstvo do dění. Instalace vytváří neustále se měnící rej architektonického prostoru.
V době konání veřejných akcí a dočasných výstav se pohyb stromů omezí na určitou část plochy, aby svou přítomností vymezovaly dění.

Sacré Coeur – Mrázovka
sporadical www.sporadical.cz

Anděl na pražském Smíchově zažívá v posledních letech bouřlivý rozvoj.
Původně industriální zástavba byla nahrazena novou strukturou, která dokázala svojí životaschopnost a stala se jedním z významných center města. Nový život prosakuje do blokové zástavby z 19. století zejména směrem k Vltavskému nábřeží. Můžeme bezprostředně sledovat, jak ožívají původní ulice a jejich parter.
V kontrastu s tímto pozitivním trendem je přerušení hlavní tepny Plzeňské ulice. Mimoúrovňová křižovatka spojující vnitřní městský okruh s novým centrem nepřirozeně odděluje dynamicky se rozvíjející východní část a zároveň konzervuje neutišený stav v západní části s původní historickou zástavbou.
Naším návrhem upozorňujeme na potenciál městských parků Sacré Coeur a Mrázovky, které se bezprostředně dotýkají centra a zároveň jsou vlivem špatné přístupnosti ponechány mimo „dění“. Nacházejí se na protilehlých svazích podél Plzeňské ulice. Překrytím mimoúrovňové křižovatky deskou s parkem dojde k propojení nejen obou parků, ale i k plynulému navázání na systém historických parků a zahrad vedoucí až k Hradu. Nově vzniklá plocha přirozeně doplní pobytové prostory stávajících parků, které jsou vlivem svažitého terénu omezeny, a zároveň sníží hluk z dopravy.

Piknik Nové scény
Roháč Stratil architektonický atelier www.janrohac.cz

Piazzeta Národního divadla tvoří celodenně přístupný otevřený prostor pro veřejnost a umělce. Tento prostor se piknikem v podobě městského posezení na trávníku na piazzetě otevírá novým příležitostem, vzniká nová scéna pro lidské venkovní divadlo – happening. Prostor piazzety ožívá programem na trávníku: čtení, hraní, posezení, opalování, sportování, odpočívání, cirkus, hodování… Civilní program v městské krajině otevřený pro všechny. Piknik Nové scény se staví do kontrastu k budovám Národního divadla. Hra se během letních divadelních prázdnin přesouvá ven.
Technické řešení: Přírodní zatravněná plocha na zvýšeném pódiu 500 mm nad povrchem stávajíci dlažby. Nosnou konstrukci pódia tvoří hliníkový systém praktikáblů. Na zvýšenou vodorovnou plochu je osazena běžná skladba tzv. zelené střechy.

Visutý park nad ústím hotelu
Jiří Opočenský, Štěpán Valouch / ov-a www.ov-a.cz

Tunel Blanka, vedený spornou trasou, je typickou ukázkou zvůle dopravního stavění v Praze. Jeho nadzemní vyústění a mimoúrovňové křižovatky vznikají bez veřejné debaty či architektonické soutěže. Křižovatka Malovanka, která se dokončuje v místě spojení tunelu Blanka se Strahovským tunelem, svým charakterem připomíná mimopražskou periferii. Přitom se její rozsáhlá plocha, pokrytá svazky dopravních koridorů v různých výškových úrovních, rozlévá těsně za hradbami historické Prahy.
Křižovatka jako otevřená rána škodí městu. Přerušuje pás veřejných parků, který se táhne od hradeb přes Hládkov k zahradám usedlosti Malovanka a zámečku Kajetánka.
Návrh zaceluje ránu v městské struktuře stehy lávek napříč prostorem křižovatky a překrývá dopravu visutým parkem. Mezi lávkami je napnutá nerezová síť zarostlá břečťanem a psím vínem. Nad místy nezasaženými dopravním koridorem jsou parková „náměstí“ s jezírkem, a kavárnou. Pěší kráčí parkem přirozeně za svým cílem. Listy popínavých rostlin brání hluku a zároveň stíní řidičův výhled při průjezdu tunely. Auta se noří do zeleného světla, zážitek cestujících se podobá prehistorickým vzpomínkám na život v pralese.

www.mestskezasahy.cz