Kritika projektu Southgate v Modřanech

12.06.2012 Architektura

Plánované obchodní centrum upoutalo pozornost architektů z MIO architects. Protože ve čtvrtek 14. června se bude konat veřejné projednávání projektu, chtějí upozornit na jeho závady.

*

Nevadí nám stavět, ale jak!!!

Obvykle se držíme zásady vyjadřovat se k věcem, které považujeme za pozitivní, a ty negativní ignorovat. Když nás ale vyzval náš kamarád, modřanský výtvarník Denis Anfilov, abychom se objektivně vyjádřili k plánovanému projektu Southgate obchodního a výstavního centra v Modřanech, rozhodli jsme se udělat výjimku. Tento projekt nás natolik „zaujal“ svým egocentrickým postojem zaměřeným pouze na sebe a naprosto ignorujícím své okolí, že jsme přehodnotili náš postoj.

*

Samotné historické Modřany prošly během posledních dvou století zásadní proměnou, která nabyla na razantnosti především v druhé půlce minulého století, kdy značná část historického centra byla „obětována“ výškovým panelovým domům a dopravní infrastruktuře. Nepochybně se tak změnil dosavadně převládající „maloměšťácký“ charakter, který byl typický svou maximálně třípatrovou zástavbou se zahradami do dvorů. Na druhou stranu se pár těchto fragmentů ve starých Modřanech dochovalo dodnes a bylo by velice zajímavé na ně urbanisticky zareagovat. Bohužel projekt Southgate dělá pravý opak.

Dále nás zaujalo, že při bližším pohledu na tento projekt se samotná diskuze koncentruje pouze na rovinu dokazování, jaký bude mít stavba vliv na životní prostředí, na městskou zeleň a dopravu. Ale neměli bychom především diskutovat, co tato stavba přinese Modřanům? Jak urbanisticky zkvalitní stávající městskou strukturu? Je to kvalitní současná architektura? Má schopnost generovat kvalitní veřejný prostor kolem sebe? Měli bychom si uvědomit, že žijeme ve městě, které je složené z PROSTORŮ, meziprostorů a staveb, kde kvalita je dána schopností generovat „městský“ život kolem sebe.

Máme pochybnosti o samotné funkční náplni. Zdá se nám, že investor ztratil soudnost a rozhodl se z daného území vytěžit maximum. Když pomineme samotnou finanční náročnost projektu v době ekonomické krize, přijde nám idea obchodního a výstavního centra právě zde naprosto mylná. Oporu našeho názoru nacházíme i v platném územním plánu, který zájmové území funkčně vymezuje jako všeobecně obytné (OV), kde je projekt Southgate
s navrhovanou funkční náplní pouze VÝJIMEČNĚ PŘÍPUSTNÝM. Je třeba si také představit, co by případná realizace tohoto projektu způsobila ve svém okolí. Staré Modřany jsou sympatické drobnou občanskou vybaveností, která je adekvátní svému měřítku, a skutečně funguje. V Praze nenajdete moc čtvrtí, kde je v takové blízkosti od sebe knihovna, kino, hospody, truhlářství, kadeřnictví atd. Přijde nám proto naprosto logické a přirozené v případě dalších staveb navázat na měřítko již stávající občanské vybavenosti, přizpůsobit se jí, rozvíjet ji. Tento projekt má ale spíše opačné ambice. Realizace by měla za následek, že řada menších obchodů a služeb by zanikla a naprosto by se změnil „příjemný“ charakter starých Modřan. Je důležité položit si otázku. A chceme to?

Vedle rozporuplné funkční náplně se nám jeví diskutabilní i měřítko této stavby a členění její hmoty. Modřany už jsou poznamenané nevhodnými zásahy do urbánní krajiny. Máme v tom však pokračovat? Nebylo by lepší v měřítku a v proporcích nové stavby navázat spíše na stávající strukturu? Zdá se, že stavba centra Southgate své okolí příliš zatíží, zastíní a zadusí.

Aby bylo jasno, nejsme zastánci opakování historických forem jako jediného způsobu stavění ve městě. Naopak, město chápeme jako rozvíjející se žijící organismus, kde je přirozené a potřebné bourat, stavět, zahušťovat. Je přímo naší povinností, jako součastné generace, nebát se a obohatit naše město
o další novou „aktuální“ vrstvu, která by ale měla mít své jednoznačné kvality
v budoucnosti. Město je námi vymezený prostor, ve kterém by se mělo stavět, vždy je ale nutné srozumitelně REAGOVAT NA KONTEXT, což u projektu Southgate zcela postrádáme.

Když už přistoupíme na hru investora vybudovat zde obchodní centrum, je třeba poukázat na přílišnou formálnost tohoto návrhu. V projektu je naprostá absence obchodního parteru v přízemí, který je zde nahrazen paradoxně parkováním. Ano, v projektu se sice popisují vitríny v západní a východní (?) části přízemí, ale faktem je, že pouhá vitrína zdaleka NENAHRAZUJE fungující městský parter, který se projevuje především životem, pohybem, změnou, jak to vidíme právě v přilehlé části Komořanské ulice. Existuje mnoho příkladů, které nám dokazují, že parter, který je tvořen pouze výkladcem bez návaznosti na obchod či restauraci, je parterem hluchým. Za všechny jmenujme parter OD Kotva přímo v srdci Prahy podél Rybné. Negativním následkem těchto excesů je naprostá ztrátu interakce stavby s okolím. Tento fakt je až „neuvěřitelně“ podpořen tím, že hlavní vstup do obchodního centra je situován do jihozápadního rohu směrem na dopravní tepnu Generála Šišky. Neměl by být náhodou u obchodního centra hlavní vstup situován směrem do města, kde má ideální pozici „nasát“ lidi? Bohužel u projektu Southgate je to právě naopak.

Vítáme začínající trend transformace Komořanské ulice na obytnou, přijde nám to jako zcela přirozený vývoj adekvátní charakteru okolní zástavby. Ulice by zde měla sloužit především lidem, a ne autům, měla by svým „městských ruchem“ rozvíjet drobnou občanskou vybavenost. Výstavba centra Southgate a jeho dopravní napojení jde však naprosto proti této filozofii a ohrozí stávající fungující veřejný prostor. Obecně je dopravní napojení zájmového území problematické a svým způsobem je jakýmsi přirozeným filtrem pro volbu funkčního využití zájmové plochy. Stačí si všimnout…

Každou stavbu ve městě je třeba posuzovat jak z hlediska architektury, tak
i urbanismu. Když je jedna stránka věci zanedbaná, kvalitní „městotvorný“ prvek nikdy nevznikne. Projekt Southgate kulhá na obě nohy. Nejenže svým měřítkem a formou nebere ohled na své okolí, ale především samotné architektonické ztvárnění poukazuje na absenci dobrého architekta. Mysleli jsme si, že bouřlivá 90. léta minulého století, kdy jsme byli svědky nekontrolovaného stavění, kdy stavitelé nabyli mylného dojmu, že kvalitní architektura vzniká „jakoby“ automaticky při stavění, jsou již dávno za námi. Jako příklad mluvící za vše uvádíme obchodní centrum Plaza Novodvorská, které by mělo být odstrašujícím případem, jak každopádně NE.

Zajímavý poznatek přinášejí zkušenosti ze západu, kde architektonickým návrhům obvykle předchází intenzivní komunikace investora/developera s místními obyvateli a snaha najít kompromis v duchu hesla „něco za něco“. Investor třeba zařídí opravu školy, obnovu parku, nebo přizpůsobí návrh tak, aby přinesl užitek i místním. Přístup investora v tomto případě se však jeví zcela opačným a šokujícím. V občanské společnosti, v níž chceme snad všichni žít, není možné pouze brát a nic nepřinášet.

*

Na závěr bychom chtěli zdůraznit, že jsme přeci jen nalezli jednu pozitivní věc na projektu Southgate, a sice poukázání na toto území a nutnost jej řešit. Určitě by zde měla stát stavba, která bude mít ambice dané území urbanisticky uzavřít a generovat kvalitní veřejný prostor s velkou přidanou hodnotou pro místní obyvatele směrem do ulice Komořanské. Také si neodpustíme ještě jedno rýpnutí do investora. Přijde nám naprosto fatální myslet si dvacet let po revoluci, že stavět lze bez kvalitního architekta. Určitě by tím předešel vzniklým komplikacím, které, doufáme, povedou k zásadnímu přepracování projektu. Přitom by stačilo, kdyby na začátku svého investičního záměru oslovil pár dobrých architektonických kanceláří, nechat si vypracovat architektonické návrhy a vybrat si. Rozhodně by se mu to vyplatilo, a to myslíme i finančně. Škoda!!!

Jana Fischerová, fischerova.jana {at} gmail(.)com
Martin Chlanda,
martin.chlanda {at} gmail(.)com
Foto maps.google.cz