Kestřany – obraz vesnice

03.07.2012 Architektura

Radek Novotný / FA ČVUT Praha, vedoucí práce Miroslav Cikán
Cílem návrhu bylo vytvořit obraz fungování vesnice. Návrh hledá
a následně vyplňuje rezervy ve vnitřní struktuře obce.

*

Zorientovat se v běžných urbanistických plánech a představit si řešený prostor není snadné ani pro odborníky, laická veřejnost z nich bývá většinou zcela rozpačitá. Záplavy čar a barev lidem nic neříkají, i kdyby měli trpělivost a chuť je pečlivě studovat podle vysvětlivek v legendě. Práce studentů ale bývají zcela jiné: srozumitelná procházka po řešeném území doprovázená jednoduchými koncepčními skicami a vizualizacemi. Překvapivě vyspělé řešení, pečlivá analýza území, citlivý přístup k danému místu, svěží myšlenky. Člověk má chuť se v takovém světě okamžitě zabydlet.
Radek Novotný se zúčastnil prvního ročníku naší soutěže Bydlení IQ a porota ho vybrala mezi finalisty. Jeho další projekty potvrzují, že to nebyla náhoda.
Projekt Kestřany
obraz vesnice zvítězil v soutěži o Cenu Břetislava Šrorma, kterou pořádá Ústav památkové péče FA ČVUT. 

*

Práce je obrazem vesnice, která tu není, ale mohla by být. Kestřany jsou historicky výjimečnou vesnici, trpí však všemi problémy, které přineslo především minulé století – všudypřítomným rozpadem vztahu mezi sídlem
a krajinou, narušováním charakteru obce necitlivou zástavbou a všeobecně vypěstovanou lidskou apatií k veřejnému. Musíme se ptát „proč“ a pátrat po příčinách. Odpověď nebude příjemná. Práce se zabývá jednou konkrétní vesnicí, ale problém je obecný…

Ani Kestřany neušly dopadům druhé pozemkové reformy a následného vývoje v oblasti hospodaření se zemědělskou půdou, které výrazně narušilo dlouhodobě ustalovanou strukturu krajiny a sídel, jejich měřítko, detaily
a cesty. Zapříčinilo ztrátu významných míst ve veřejném prostoru vytvářejících důležitou identifikaci člověka s místem a krajinou.

Cílem návrhu bylo vytvořit obraz fungování vesnice, ve kterém by mohlo docházet k postupnému navracení tradičních dějů do obce, a tak obnovení jejího přirozeného chodu relativně ekonomicky soběstačné správní jednotky. Řešením však nesmí být nostalgická snaha o navrácení obrazu vesnice např. konce 19. století, nýbrž racionální a reálná reakce na hrozby a výzvy, se kterými české vesnice bojují v současnosti.

Návrh hledá a následně vyplňuje rezervy ve vnitřní struktuře obce tak, aby docházelo k provázání s vyčleněnými navazujícími hospodářskými plochami. Navržené hmoty respektují typologii tradiční jihočeské zástavby. V návaznosti na doplněnou zástavbu pak jednotlivé využití ploch, které reaguje na původní pozemkové členění, představuje možnou mozaiku míšení funkcí v podobě alejí ovocných stromů, pastvin a ploch pro pěstování vybraných plodin. Nově navržené veřejné funkce, jako je škola, nákupní haly, hostinec, jsou minimem pro zajištění občansky fungující obce. Cesty jako jeden z veřejných prostorů obce a jejich propojení s krajinou pevněji vymezují sídlo a měly by podpořit jeho silnější sebedefinici a ukotvení. Hřbitov, jedno z hlavních míst definitivního splynutí člověka s místem krajinou, je doplněno hřbitovní kaplí.

Úkolem však není primárně doplňovat chybějící formu, ale pokusit se pomocí vhodné formy znovu nastavit relevantní kulturní proces, který by formoval
a kultivoval sám od sebe a stal se skutečným obrazem vesnice a krajiny. Architekt to sám nezvládne, ale může na to poukázat…

Autorská zpráva

*

Kompletní portfolio
www.rn-a.cz