Galerie Buňka v Ústí nad Labem

06.08.2013 Architektura

Zuzana Sagitariová, Bára Drahotová, Lenka Juchelková, Vojtěch Malina, Kristián Holan, Marek Hudáč / FUA TU Liberec, vedoucí práce Lenka Křemenová a David Maštálka / a1architects

*

Architektura setkání
„Nejlepší školou pro architekty je přímá zkušenost. A to jak s lidmi, pro které pracují, tak s materiálem, ze kterého staví.“
Studenti liberecké školy architektury iniciovali a sami realizovali v rámci letního semestru 2013 pod vedením a1architects drobnou architekturu na návsi
a v městském parku. Vlastním zásahem tak docílili zkvalitnění veřejně užívaných míst, která si záměrně vybrali pro jejich neutěšený stav a v dialogu s místními obyvateli.
Architektura umí vytvářet jedinečná místa, která jsou pozadím našeho života. Dokáže nabídnout nové možnosti a iniciovat komunikaci mezi lidmi, má úžasnou schopnost ovlivňovat kvalitu prostředí. Na druhou stranu má mnohdy i opačné účinky, vytváří nechtěné bariéry, uzavírá, nebo rozděluje společnost a může vyvolávat nepochopení…
Dva týmy, každý o šesti studentech, se celý letní semestr zabývaly fenoménem setkávání lidí a prostředí, které k němu vybízí, či naopak. Součástí debat byla
i konkrétní místa a dialog s jejich obyvateli a v neposlední řadě též jednání se státní správou. Závěr semestru byl věnován workshopům, které proběhly
v Ústí n. Labem v části Střekov a na návsi v jihočeské obci Manešovice. Každá lokalita vyžadovala svébytný přístup s ohledem na kontext života ve městě
a na vesnici a s ním spojená témata. První z nich představujeme dnes, druhou si můžete prohlédnout zítra.

*

Ve spolupráci s místními aktivními občanskými sdruženími a občany vznikl projekt tzv. window gallery, která navazuje na stávající provoz galerie Buňka v již dosluhujícím objektu „unimobuňky“, podle níž se také nazývá. Cílem ústecké window gallery je propojení výstav a umělců přímo s veřejným prostorem uprostřed městského parku před krajským soudem na Střekově. Právě i díky své dlouho hledané poloze se stala Buňka nakonec součástí fotografických záběrů zpráv z nedávných povodní, které zasáhly právě Střekov. Vernisáž první výstavy byla plánována na 3. 6. 2013, v období největších obav a evakuace obyvatel Střekova. Autoři ve spolupráci
s výtvarným umělcem Richardem Loskotem pohotově reagovali a první instalací v galerii jsou příznačné pytle s pískem zatěžující zároveň Buňku před stoupající hladinou Labe. Rozvodněná řeka naštěstí nakonec novou galerii ušetřila a zastavila se pouhých pár centimetrů od ní.
Dřevěný objekt galerie postavili studenti během 14 dní. Černý hranol opláštěný opálenými smrkovými prkny, která mají krásný černý lesk chránící stavbu proti nepřízni počasí, se otevírá velkoformátovým zasklením do čistě bílé galerie. Denní rozptýlené světlo, prostupující skrz střešní světlík zajišťuje provoz galerie bez nutnosti napojení na elektřinu. Průhled do galerie je orientován směrem k parkové cestě vedoucí od zastávky trolejbusu směrem
k Činohernímu studiu. Na hraně cesty začíná galerie sedacím „závětřím “, které funguje jako lavička, střecha a malé podium, boční stěny slouží zároveň jako stínění skla proti odrazům slunečních paprsků, které by mohly zhoršovat průhlednost. Při vernisážích anebo jen při dlouhém čekání na MHD je možné se na kraji Buňky těsně vedle aktuálního umění příjemně posadit…
Obyvatelé Ústí a místní umělecká scéna se tak mohou těšit z nové (sladkovodní) černé perly ve veřejném prostoru.

Text Lenka Křemenová
Foto David Maštálka
Spolupráce Vojtěch Bilišič (workshop Manešovice), Petr Rezek a Allan Gintel (konzultace)

Více na facebooku