Dřevostavby ve východním Rakousku

02.03.2011 Architektura

Přednáška Patricie Taftové na Salonu dřevostaveb představila rakouské dřevěné domy v méně známé podobě při výstavbě vícepodlažních domů nebo při obnovách starší zástavby.

Patricie Taftová začala studovat architekturu na FA VUT v Brně, od roku 1992 ve studiu pokračovala na Technické universitě ve Vídni. V roce 1997 nastoupila do kanceláře architekta George W. Reinberga, která se dlouhodobě zabývá ekologickou architekturou. V současné době žije ve Vídni, kde pracuje jako samostatná architekta (projekty zaměřené na příjemné bydlení s využitím nízkoenergetických zásad a s těžištěm ve stavební biologii). S českou architekturou je ve stálém kontaktu nejenom formou přednášek na seminářích, ale spolupracuje také s brněnskými architekty Vandou Štěpánovou a Markem Štěpánem a na Moravě se právě staví podle jejího projektu pasivní dřevostavba rodinného domu.

Dřevo v současné výstavbě

V první části přednášky se Patricie Taftová věnovala vlastnostem dřeva jako stavebního materiálu a typům dřevěných konstrukcí. Vysvětlila rozdíly mezi rámovou a masivní konstrukcí, poukázala na výhody či nevýhody obou systémů a na trendy zvyšující kvalitu těchto konstrukcí. Upozornila také na postupný proces stárnutí dřeva, který může být v některé fázi nevyvážený (části fasády stárnou rychleji podle vystavení dešti a slunci). Projektant by měl investora předem informovat, aby nedošlo k rozčarování a zbytečné nedůvěře k dřevostavbám. Eliminovat pomíjivé „kosmetické“ vady dřeva je možné vhodným ošetřením, například lazurou s kovovými přísadami, které už předem dodají dřevu stříbrošedivou patinu.

Důvody, pro které se dřevo využívá v současné moderní výstavbě, se dají shrnout do několika základních bodů:

  • dřevo je obnovitelný materiál a vykazuje nejlepší ekologickou bilanci
  • má výborné stavebně fyzikální a statické vlastnosti
  • dřevostavba je rychlá, přesná a cenově dobře dostupná
  • dřevo vytváří příjemné prostředí pro uživatele i pro řemeslníky
  • roste u nás a máme ho přebytek
  • vyrobí při svém růstu více kyslíku a sváže více CO2, než je potřeba při jeho zpracování, dopravě i recyklaci
  • je lehké, je možné ho zpracovat v dílně a dobře dopravit na stavbu
  • poskytuje možnost recyklace, stavby v budoucnosti

Podmínky rakouských architektů pro navrhování dřevostaveb:

  • stoupající důvěra investorů k dřevostavbám i ve spolkových zemích s menší tradicí dřevostaveb (příklady dobré architektury)
  • vysoká kvalifikace řemeslníků a inženýrů
  • jasné stavební a požární předpisy
  • podpora ze strany soukromého hospodářství
  • podpora vědy a výzkumu – výsledky a zprávy projektů veřejně přístupné

Proč bychom se měli zajímat o ekologickou bilanci samotné stavby?

Dnešní energetická kvalita budov je dána pouze specifickou potřebou energie na vytápění objektu. Certifikační systémy jsou dnes bohužel ještě nevyspělé a komplikované.
Stavební biologie má v některých spolkových zemích Rakouska vliv zatím jen na výši podpory nebo image budovy. V roce 2012 ale bude v celé EU směrodatná primární energie pro provoz objektu.
Energetická spotřeba a emise stavebního procesu jsou měřitelné a měly by nás zajímat stejně jako energetická náročnost užívání budovy. Energie vložená do výroby a výstavby stavebně-biologicky neoptimalizovaného pasivního domu je stejná jako stoletá spotřeba na jeho vytápění.

Obytné stavby ze dřeva

Druhá část přednášky představila několik konkrétních projektů rakouské architektury. Protože na rodinných domech jsou dřevostavby dnes už obvyklé, zaměřila se Patricie Taftová na stavby jiné typologie. Dřevostavby nacházejí uplatnění jako bytové domy, domy pro seniory nebo mateřské školy, dřevěné konstrukce mají své místo také při obnovách starší obytné zástavby. Dřevostavby se využívají u staveb do výšky čtyř podlaží, vyšší dřevěné budovy jsou také možné, ale vyžadují speciální požární koncept.
Příkladem čtyřpodlažních bytových domů je projekt Mühlweg družstva BWG, který byl ve Vídni postaven v roce 2006 v rámci sociální výstavby. Autory první části (parcela A) s 84 nízkoenergetickými byty jsou architekti Hermann und Johannes Kaufmann, kteří na nosné stěny využili systém X-LAM, fasádu tvoří rámová konstrukce. Difúzně otevřený systém X-LAM tvoří monolitické celodřevěné panely lepené z 3–7 vrstev prken.
Druhou část souboru (parcela B) navrhli architekti Dietrich und Untertrifaller, nosný systém je opět X-LAM, fasáda z panelů X-LAM je opatřena dřevovláknitou izolací a omítkou. Stejnou konstrukci využila i třetí část výstavby (parcela C) architekta Huberta Riese.

Dřevostavba na vodě

Budova firmy Biotop v rakouském Weidingu autorů z kanceláře G. W. Reinberga využívá obnovitelných zdrojů energie pro zimní vytápění i letní chlazení. Objekt leží přímo u rybníka a velká vodní plocha (biotop) slouží nejenom ke zpříjemnění pracovního prostředí a ozvláštnění architektury, ale také k ekologickému provozu. Samotná budova má konstrukci ze dřeva a skla, doplňuje ji masivní akumulační stěna postavená proti jižním oknům, ta v zimě zadržuje sluneční energii pro chvíle, kdy už slunce nesvítí.

Minimální tepelné ztráty budovy v zimě umožňuje kombinace důsledného zateplení a promyšleného větrání. Předehřátý vzduch se přivádí podzemními registry vedenými pod vodní plochou, znehodnocený vzduch se odvádí přes rekuperační jednotku. Sluneční energie prochází do interiéru jižní prosklenou zimní zahradou a díky akumulační stěně zůstává v hmotě budovy. Teplou vodu zajišťují sluneční kolektory na fasádě.
Letní ochrana před přehříváním se řeší především kvalitní tepelnou izolací a venkovním zastíněním všech prosklených ploch. Nákladnou klimatizaci nahrazuje chlazení vzduchu už v podzemním registru pod vodou a další chlazení umožňuje studniční voda, která je vedena přes těžkou betonovou hmotu. Šetrně se budova chová ke svému okolí také hospodařením s vodou; dešťovou vodu odvádí trativody roubenými rostlinami a veškeré odpadní vody vrací do přírody ekologická kořenová čistička.

Podle přednášky připravila Věra Konečná
Foto Rupert Steiner a archiv Patricie Taftové