Dvoupokojový byt manželskému páru stačí, ale nejsou spokojeni s jeho dispozicí. Uvažují také o možnosti, že by se nad jejich bytem postavil půdní byt pro synovu rodinu.

Požadavky klienta

Bydlíme na malém městě v nejvyšším (druhém) patře činžovního domu z roku 1953. Po celé roky jsme nebyli spokojení s dispozicí, kde nikdo z nás neměl nikdy svoje soukromí, ale nemohli jsme si dovolit přestavbu, protože byt patřil státu. Před časem jsme ho odkoupili do osobního vlastnictví, a protože jsme uspořili nějaké peníze, chtěli bychom si poslední část života zpříjemnit hezkým bydlením. Dům je v krásném prostředí, z obývacího pokoje a ložnice se na jih díváme do parku, z východní kuchyně vidíme na nedaleké zalesněné kopce. Jen kdyby se nám podařilo uspořádat byt tak, aby působil prostorněji. Někdy je nám z našeho domova až smutno, když vidíme krásně otevřené interiéry v časopisech. Zařízení staré několik desetiletí snadno vyměníme za nové, ale nevíme si rady s dispozicí bytu. V naší předsíňce se dva lidé současně neobují, koupelna je úzká nudle spojená se záchodem, nikde žádné úložné prostory, takže nám skříně zabírají místo v malých pokojích. Přitom se nám líbí moderní interiéry, kde je dostatek místa, skleněné stěny místo dveří, šatny na ukládání oblečení, v koupelně prosklené sprchové kouty. Teď už velké soukromí nepotřebujeme, když jsme tu zůstali sami dva, uvítali bychom i řešení zcela bez dveří (kromě záchodu). Nemusíme mít ani pracovnu, protože zůstáváme do večera v zaměstnání, doma chceme už jenom odpočívat a radovat se z pěkných knížek nebo filmů. Stačí nám maličká ložnice, ale toužíme po větším obývacím pokoji s kuchyňským koutem.

Ještě o jednom problému přemýšlíme. Nad námi je prázdná půda, ze které by mohl být hezký velký byt. Půda je ale z chodby přístupná jen po stahovacím žebříku, vstup by se musel vyřešit některým ze dvou horních bytů. Naši sousedé o půdu nemají zájem, tak nás napadlo, že by si podkrovní byt mohl postavit syn s rodinou. Je ale možné v našem (už tak malém) bytě ještě postavit schodiště, aby byla společná jen předsíňka, a jinak byly oba byty úplně oddělené? Chceme řešit návrh ve dvou variantách, protože není jisté, jestli se syn do půdy opravdu pustí. Pak bychom raději lépe vyřešili naše bydlení.

Stavební úpravy

Manželům jsme nejprve navrhli zásadní stavební úpravu: zvětšit otvor v nosné zdi nad dveřmi mezi kuchyní a obývacím pokojem, aby se celý obytný prostor propojil. Také jsme jim doporučili zvukově izolovat příčku mezi ložnicí a sousedním bytem (stačí 3 cm kamenné vlny překryté sádrokartonovou deskou). Stávající dutá příčka 15 cm netlumí ani hlasitější hovor sousedů.

Z původní koupelny jsme zachovali jen část příčky, kde jsou uloženy instalace, především stoupačka odpadu, na ni navazuje poloha WC. Ostatní příčky bychom vybourali, vzhledem k železobetonovým stropům tento zásah neohrozí statiku domu. Koupelnu jsme rozšířili na úkor kuchyně, která je zbytečně velká. Kuchyně už bude vlastně součástí otevřeného obytného prostoru a místo na vaření může být jen otevřeným kuchyňským koutem.

Překlad v nosné zdi nad stávající vestavěnou skříní předsíňky (málo hlubokou, pro oděvy se nehodí) je dalším místem, kde je možné otevřít prostor a vytvořit větší vstupní zónu se šatnou. Na tyto zásahy do konstrukcí ovšem bude zapotřebí projekt s výpočtem statika a stavební povolení.

První varianta

Vzhledem k přání manželů žít ve volném prostoru jsme celou dispozici otevřeli, dveřmi se uzavírá pouze koupelna se záchodem a posuvnými skleněnými stěnami zase ložnice, jak ze strany obývacího pokoje, tak i z nové šatny. Opticky se ložnice s celým bytem také propojí, přitom pískované nebo mléčné connexové sklo zaručí určitou míru intimity (posuvné dveře ale neizolují zvukově).

Zbytky nosné zdi se dají interiérovým vybavením potlačit. V obytném prostoru po nich zůstane viditelný jen překlad nad otvorem, výsledným dojmem bude jednotný prostor. Také vstupní část se stane jeho součástí, předsíňka neoddělená pevnou příčkou nepůsobí stísněně, nebude problémová při oblékání či obouvání více osob najednou. Na odkládání kabátů by mohla sloužit skleněná stěna s kovovými háčky, ale především navazující šatna, která tvoří předěl mezi předsíní a ložnicí. Průchod šatnou podstatně zkrátí cestu z koupelny do ložnice, nemusí se obcházet přes obývací pokoj.

Kuchyňská sestava zůstává dobře prosvětlená denním světlem, je vyřešena na daleko menší ploše než původní. Jídelní stůl už je umístěný v obývacím pokoji, tedy v důstojnějším prostředí. Nemá těsnou návaznost na kuchyni, ale pro dvoučlennou rodinu těch několik kroků navíc nevadí, přenáší se jen malé množství nádobí a pokrmů.

Velkou proměnou prošla také koupelna. V nové podobě bude kratší, ale dostatečně široká, umyvadlo je umístěno pod oknem (má dostatek světla), v samostatných „kójích“ je sprcha a WC. Posuvné dveře z neprůhledného skla podle potřeby překryjí sprchu, nebo záchod. Do koupelny se vejde i pračka s menší hloubkou.

Druhá varianta – propojení s půdou

Umístěním schodiště se dispozice bytu musí poněkud uskromnit, ale v zásadě je takové řešení možné. V místě šatny navržené v první variantě se schodiště naváže na vstupní předsíňku, tato poloha schodů (uprostřed dispozice) také zaručuje dostatečnou výšku krovu na půdě, odpovídá totiž hřebenu střechy. Předsíň bude v tomto případě oddělena pevnou příčkou s dveřmi, aby oba byty měly svoje soukromí, také dveře do koupelny (v první variantě vedou z předsíně) se musí umístit až za hranici společného vstupu.

Ložnice spodního bytu přijde o šatnu, ale může mít vestavěné šatní skříně (některé už výškově omezené horním ramenem schodiště), koupelna se musí vyřešit skromněji, WC nebude samostatnou kabinou. Jinak se celé řešení obytného prostoru s kuchyní oproti předchozí variantě nezmění. Pokud se manželé smíří se ztrátou šatny a se záchodem v rámci koupelny, mohou se stavbou půdního bytu počítat.

I tato horší varianta nové dispozice by byla pro život rodiny přínosnější než současný stav. Otevřený obytný prostor bude jejich představám lépe vyhovovat, určité „ústupky“ na komfortu by jim v budoucnu jistě bohatě vynahradila blízkost synovy rodiny, a především vnoučat.

Bydlení IQ

Foto Jaroslav Hejzlar a majitelé bytu