Rodinný dům v Jevanech

15.08.2018 Individuální bydlení, Rodinné domy

David Kraus / Studio Architektura
/  Dům na lesním pozemku je prosklený na jižní stranu směrem k rybníku, svou horizontalitou vyvažuje vertikální linie stromů.

+

Zděný přízemní dům svou horizontalitou vyvažuje vertikální linie stromů. Stavba je na lesním pozemku naproti rybníku v Jevanech, vodní hladina tvoří stále se měnící obraz. Dům je prosklený na jižní stranu směrem k rybníku, jeho zadní strana je zavřená, okna zde jsou směřována na východ a západ. Fasáda je z přírodního kamene, střecha a stropy jsou z pohledového betonu. K domu náleží trojgaráž za domem.

Půdorysně je dům členěn na tři výškové úrovně, terén klesá mírně v příčném i podélném směru parcely. Zadní trakt tvoří užitkové technické místnosti, přední trakt je tvořen obytnými místnostmi, které jsou všechny situovány k jihu, mají však vždy navíc i východní, nebo západní osvětlení. Dům je příčně rozdělen na zónu dospělou, zónu pro děti a společnou obývací. Kámen je použit i v obývacím pokoji, kde tvoří stěnu společně s krbem a kuchyní.

Topení je zajištěno tepelným čerpadlem, uvnitř je podlahové, koupelny jsou z litých bílých podlah, stěny jsou obloženy mramorem. Dům ve výsledku vyšel jako nízkoenergetický.
Užitná plocha 376 m².

Autorská zpráva
Foto Filip Šlapal

+

„Hledat náměty ve všech možných oborech, které nesouvisí s architekturou. Být pořád otevřený. Snažit se vidět pod povrch věcí a číst klienta. Myslím si, že bez určitého talentu to nevydřeš. Nemám moc cizích inspirací v tom smyslu, že bych je lovil v knížkách, nebo že bych viděl fotku lokomotivy, a byla to pro mě inspirace. Mé domy jsou hodně rozdílné. Ctím princip „všechno je možné“. Ačkoliv se v mé práci určitě dá nějaký rukopis vystopovat. Je těžké překročit svůj stín. Když mi klient řekne, že je trochu blázen a má rád žáby, tak to vnímám jako úlet, nevím, jak to vyřešit, ale přemýšlím o tom, a většinou se žáby do projektu dostanou. Myslím si, že to hodně závisí na našem architektském egu, na uklidnění. Neběžíme závod. Všechno se děje nějak z čista. Vždy se snažím zohlednit podmínky parcely. Odkud svítí sluníčko, kde rostou stromy, odkud teče řeka, kde je silnice, kde to je na parcele hezké a kde ošklivé. Nejdřív vznikne velký patvar. I třeba ošklivý. Z architektonického hlediska nepřijatelný. Tím vším se nese to, že se v rámci svých možností snažím myslet na budoucího uživatele.  Rozhodně nemám styl, který by se mi líbil. Líbí se mi strašně moc věcí. Poslouchám mnoho druhů hudby.“

Z rozhovoru Jiřího Schmidta s Davidem Krausem pro www.archiweb.cz

+

+

+

+

+

+

+

+

+

+

*

*

*

*

*