Rekonstrukce Karfíkova domu Propast

09.02.2018 Individuální bydlení, Rekonstrukce, Rodinné domy

Adam Rujbr, Michal Grošup / Adam Rujbr Architects
/ Rodinný dům byl postaven v roce 1938 předním funkcionalistickým architektem Vladimírem Karfíkem.

*

Rekonstrukce byla realizována pro klienta ve středních letech, který funkcionalistickou vilu objevil v nabídce realitní kanceláře. Dokázal ocenit kvality výjimečného objektu a jeho krásného okolí, a bez velkého rozmýšlení vilu zakoupil.
Hlavním záměrem bylo zrekonstruovat dům s respektem k původnímu architektonickému řešení, neboť to bylo ve své době nadčasové, i dnes je plně funkční a aktuální.
Velikost domu byla naprosto zachována včetně výklenku verandy a střešní terasy; jediným větším zásahem je použití větších formátů okenních otvorů pro velkorysé otevření domu do zahrady. Většina oken je francouzského typu s minimální výškou parapetu. Některé dělicí příčky menších pokojů byly vybourány, aby došlo k odlehčení a zvětšení prostoru. Barevně je vila pojata jako čistě bílá kostka posazená na stávajícím kamenném soklu, vše je řešeno s ohledem na původní funkcionalistický styl.

Původní stav
Rodinný dům byl postaven ve třicátých letech minulého století jako objekt pro trvalé bydlení. Stojí na polosamotě nad obcí Hradec. Za příjezdovou zpevněnou komunikací navazuje na rozlehlý pozemek les. Dům je situován
v horní části parcely, která se mírně svažuje k jihu a otevírá se nádherným výhledům do údolí Jevanského potoka.
Postupem času se z domu stal víkendový objekt, tato změna se podepsala
i na drobných úpravách v interiéru. Dům neprošel žádnou větší rekonstrukcí, veškeré stavební materiály jsou původní. Vyměněno bylo pravděpodobně vytápění, protože veškeré rozvody jsou vedeny po povrchu zdí.

Dispoziční řešení
Rekonstrukce se snaží v maximální míře zachovat původní řešení, které je přes svůj věk (cca 80 let) stále aktuální.
Suterén je ponechán jako technické a skladové zázemí domu. Prostor je uvolněn částečným vybouráním příček, aby byl celý suterén přístupný
z interiéru po vnitřním schodišti.
Hlavní vstup do domu je orientován ze severu. V oplocení je navržena nová vstupní branka s přímou návazností na vstup do domu. Nové venkovní schodiště je komfortnější, byla vytvořena chybějící podesta před vstupními dveřmi. Zádveří je kompletně nové, prosklené se zastřešením vykonzolovanou deskou. Navazuje schodišťová hala se stávajícím schodištěm, koupelna s WC na místě bývalé komory, se kterou si vyměnila pozici.
Centrální obytný prostor spojený s kuchyní a jídelnou je vytvořen vybouráním dělicí příčky. Z pokoje je velkým francouzským oknem přístupná zastřešená terasa – veranda. V obývacím pokoji je navržen rohový krb.
Patro je věnováno ložnici majitele a pokoji hostů, který bude sloužit i jako pracovna. Z ložnice a pokoje hostů je umožněn přímý výstup na střešní terasu. V patře je navržena větší koupelna.

Konstrukční a materiálové řešení
Obvodové stěny jsou zatepleny kamennou vatou v tl. 80 mm. Kamenný obklad stěn suterénu (sokl) je pouze očištěn a místně opraven.
Stropy zůstávají stávající. Ze stavebního průzkumu vyplývá, že dřevěné trámové stropy jsou v pořádku, bylo pouze nutné nahradit zhlaví trámů
v místech zatékání.
Nové příčky jsou navrženy lehké z důvodu nepřitěžování stávajících stropů.
Vnitřní schodiště je ponecháno původní, bylo zrenovováno. Pouze venkovní schodiště u vstupu je nahrazeno novým betonovým.
U podlah bylyvyměněny veškeré nášlapné vrstvy. V obytných místnostech byla použita dřevěná třívrstvá podlaha v barevnosti tmavá třešeň. Ve vstupním prostoru a v koupelnách je navržena keramická dlažba.
Vstupní dveře jsou prosklené, bezpečnostní se zasklením čirým sklem, garážová vrata dřevěná dvoukřídlá s horizontální palubkovou výplní v tmavě šedé barvě.
Veškeré vnitřní dveře jsou vyměněny za nové, větší výšky, převážně plné, pouze z haly do obývací části plně prosklené.
Stávající jednoplášťová plochá střecha je odvodněna pouze jedním svodem
v SV rohu domu. Střecha je zateplena 20 cm EPS a je položena nová krytina
z PVC folie. Byla navýšena atika o 30 cm nadbetonováním ztužujícího věnce.
Vytápění je zajištěno tepelným čerpadlem vzduch-vzduch. K ohřevu TUV bude využit přímotopný zásobník o objemu 160 litrů umístěný v suterénu.
V koupelnách jsou instalovány elektrické topné žebříky.

Plocha pozemku3 290 m2, zastavěná plocha 81 m2, užitná plocha bez teras 133,4 m2.
Spolupráce Marek Poddaný (interiér).

Podle autorské zprávy
Foto
Lenka Hatašová a archiv autorů

*

Vladimír Karfík
se narodil 26. 10. 1901 v Idriji (dnešní Slovinsko) v rodině českého lékaře. V roce 1904 se rodina přestěhovala do Prahy. Vystudoval architekturu na pražské technice (1919–24) a Akademii výtvarných umění (u prof. Jana Kotěry). V letech 1925–26 pracoval v ateliéru Le Corbusiera v Paříži jako český stážista, v letech 1927–29 v USA, zejména u F. L. Wrighta. Roku 1930 nastoupil jako vedoucí projektového oddělení Baťových závodů ve Zlíně, kde působil až do roku 1946. Od roku 1946 byl profesorem na Fakultě architektury Slovenské vysoké školy technické v Bratislavě. Roku 1971 se stal vědeckým pracovníkem URBIONu v Bratislavě. V letech 1979–83 byl profesorem architektonické tvorby na technické univerzitě na Maltě, kde současně realizoval několik staveb. Po návratu do Československa žil v Brně, kde zemřel 6. 6. 1996.
Mezi nejznámější díla patří Správní budova Baťových závodů (1938)
a Společenský dům (1930) ve Zlíně, Dům obuvi v Liberci a Bratislavě nebo „Baťův mrakodrap“ v Brně (OD Centrum), který měl být původně s 28 podlažími nejvyšší budovou tehdejší Evropy. (Kvůli problémům s podložím bylo ale postaveno jen 8 podlaží.)