Nízkoenergetický dům v krajině

31.01.2019 Ekologie, Individuální bydlení, Rodinné domy

ATW architekti
/ Po všech stránkách dobře fungující domov. Nenáročný na provoz,
komfortní spíše v konceptu řešení než v materiálovém luxusu.

+

Na předměstí, kde se vzácně kloubí dosažitelnost centra se skvostným přírodním rámcem poblíž chráněné rezervace, využívá rodinný dům všech darů okolí, aniž by dával svým výrazem najevo, jak výjimečné bydlení poskytuje. Dvoupodlažní stavba je ze tří stran téměř uzavřená, minimálně prosklená jen k potřebnému prosvětlení, zato jižní fasáda se otevírá do zahrady skleněnou stěnou na celou výšku obou podlaží. Těsně nad ní probíhá pás subtilní stříšky, která jednoduchý hranol opticky zakončuje a odděluje vlastní dům od ploché střechy. Jednoduchá kompozice však není pouze formální, prvoplánově „minimalistická“. Pravdivě vypovídá o vnitřním uspořádání prostoru, o životě v domě, o jeho vztahu k zahradě, o symbióze bydlení se sluncem, přitápění jeho teplem v chladných měsících, anebo ochraně před slunečními paprsky v příliš horkých dnech.

Stejně jako se dům podle potřeby plně propojí se zahradou, nebo se vůči světu zcela uzavře, může se měnit také celý jeho obsah: jednou se otevírá do jediného dvoupodlažního prostoru, jindy se pomocí posuvných stěn rozdělí na jednotlivé pokoje se soukromím pro jednotlivé členy rodiny. Dům nebrání lidem prožívat dny podle momentální nálady, nenutí je snášet společnost či samotu proti své vůli. Umožňuje i proměnu dispozice podle případných změn ve struktuře rodiny, je vstřícný ke všemu, co si rodina zamane, nepředkládá jí žádná neměnná tabu. Jednoznačně vyjadřuje, co společnost od bydlení jednadvacátého století očekává.

Už vstupní prostor svým uspořádání naznačuje koncepci celého domu. Může se stát uzavřeným tepelným filtrem s nezbytným zázemím (šatnou, úložnou komorou a koupelnou s WC), průchodem do zahrady nezávislým na bytu, ale také místností volně propojenou s obytným prostorem. Ten je centrem bydlení a otevírá se do dalších funkčních zón, v rámci přízemí i směrem nahoru. Jediným pohledem lze obsáhnout jídelní stůl, který jako symbol rodinné sounáležitosti stojí uprostřed, velké kuchyňské pracoviště (s návazností na domácí práce), klidné zákoutí se sezením, ale i galerii v patře, od které se mohou, ale nemusí oddělit ložnice. Zimní průhledy interiérem umocňuje kulisa „všudypřítomné“ zahrady a světlo přicházející střechou, přes léto zase mizí hranice mezi interiérem a exteriérem, život domu se tak rozšiřuje o další dimenzi.

Přehledná a srozumitelná dispozice bez chodeb se plně využívá pro samotné bydlení, nejsou tu žádná „hluchá“ místa, která by investor zbytečně platil při stavbě a vytápěl při provozu. Prostorové řešení přináší navíc ještě nadstandardní komfort postavený na atraktivních pohledech, vztahu s exteriérem, na optimálním využití všech faktorů pro konkrétní potřeby rodiny. ATW architekti považují za nezbytnost současné doby také nízkoenergetický provoz.

Základní podmínkou pro minimalizování úniků tepla je správný koncept řešení a vhodná orientace obytných místností ke světovým stranám, umístění velkých prosklených ploch k jihu. ATW architekti preferují navíc důkladné zateplení objektu. Na stavbu obvodových stěn použili systém tepelně izolačních tvárnic, které se vylévají betonem. Přestože by samy o sobě vyhověly normám, jsou doplněny ještě další tepelnou izolací tloušťky 14 cm. Už při stavbě díky tomu v nevytápěném objektu neklesla teplota pod 14 °C ani ve velkých mrazech, odpolední zimní slunce ho vyhřálo přes skleněnou stěnu dokonce až nad 20 °C. Vytápění takové budovy pak představuje spíše vyrovnávání tepelných ztrát způsobených větráním než skutečné vyhřívání interiéru.

U dobře zateplených domů představuje nezbytné větrání více než 50 % tepelných ztrát, je tedy jen obrácenou mincí problému vytápění. Z pohledu pasivních domů je optimální řešit obojí společnou cestou. U teplovzdušného vytápění propojeného s řízeným větráním s rekuperací se navíc ušetří část nákladů, neboť obě funkce mají společné rozvody. Pořizovací cena je pak jen o něco vyšší než u běžného teplovodního systému a při provozu se objekt svou minimální spotřebou stává téměř nezávislý na cenách plynu či elektrické energie, zvláště když se čerstvý vzduch přivádí zemním kolektorem už předehřátý (v létě naopak ochlazený). Dům se dá vytopit fénem na vlasy, jak s lehkou nadsázkou říkají zastánci nízkoenergetických staveb.

Tepelné zisky z velkých skleněných ploch (skleníkový efekt) vítané v zimě mohou během letních měsíců zatěžovat obytné místnosti nadměrných horkem, pokud už samotný koncept neřeší ochranu před sluncem. Provozně nákladná klimatizace se přitom dá předem vyloučit jednoduššími opatřeními. V tomto případě orientace oken k jihu a stříška nad nimi zamezí letnímu slunci pronikat do interiéru (jižní paprsky dopadají v létě pod velkým úhlem). Vysoká okna jsou navíc opatřena venkovními žaluziemi (vnitřní žaluzie by nezabránily rozpálení skleněných ploch), které pomocí čidla samy reagují na extrémní teploty.

-věk
 
Foto ATW architekti