Interiér rodinného domu Na Krutci

13.08.2013 Individuální bydlení, Rodinné domy

Ivana Dombková
Interiér jednoho z řadových domů od ateliéru DRNH v obytném souboru Na Krutci si majitelé přáli sladit s vlastními potřebami a svým stylem.

*

Na pomezí vokovické vilové zástavby a chráněné přírodní oblasti navrhla architektonická kancelář Kuba, Pilař – architekti ucelený soubor bytových a rodinných domů Na Krutci, jednotlivé domy souboru pak na základě architektonických soutěží řešily také ateliéry DRHN, Rudiš-Rudiš a ABM architekti.
Mladá manželská dvojice se rozhodla pro řadový dům v jižní části souboru (autoři DRNH architektonická kancelář) a ještě ve fázi projektu se obrátili na architektku Ivanu Dombkovou, aby jim navrhla a přivedla k realizaci interiér.
*

Dům s vnitřním světlem

Základním požadavkem bylo otevření a prosvětlení vnitřní dispozice, v původním projektu členěné na řadu separovaných malých (a tmavých) místností, a také využití suterénu. Ve zcela podsklepeném domě nebyla totiž jeho náplň jasně definována a vzniklo zde jakési hluché místo. Architektka jej rozdělila na dvě funkční zóny – zázemí domu (prádelna, velký úložný prostor a místnost pro zahradní techniku) a relaxační část, kde se nachází pokoj pro hosty, sauna s příslušenstvím a odpočívárna. Anglickým dvorkem, vybudovaným při východní fasádě domu, sem přichází denní světlo, nezbytné pro psychickou pohodu.
Přízemí značně „prokouklo“ díky odstranění části stěn. Oddělena dveřmi zůstává pouze vstupní část, garáž a WC, obývací pokoj s jídelnou, kuchyní a schodištěm do patra vytvářejí spojitou nádobu, kterou volně procházejí jak denní světlo, tak zvuky, vůně, nálady – veškeré dění, které se v domě odehrává. Členové domácnosti tak mají k sobě blíž a v otevřeném prostoru mohou volněji dýchat.
Zásluhu na trochu zvláštní atmosféře má především světlo přicházející shora velkým střešním světlíkem. Podobně jako ve středověké bazilice se tu odráží a rozptyluje mezi stěnami a dává interiéru dva hlavní akcenty – jídelní stůl a schodiště, což jsou zároveň jakási faktická i pomyslná jádra komunikace. Prostorotvorná úloha světla se uplatňuje i v patře, prosklené stěny koupelny, skleněné dveře a další prvky zde vytvářejí rovněž zajímavé efekty.
„Práce na ploše, pevně vymezené šířkou parcely 8,80 m a polohou fasád, kladla mnohem větší nároky na dispozici než navrhování domu na zelené louce, kdy mohu funkční prostory řadit mnohem volněji,“ vysvětluje architektka. „V takto limitovaném prostoru je nutné vážit každý centimetr – pokud se někde přidá, jinde automaticky chybí. Šlo o to, jak přesně vybalancovat velikosti obytných místností, chodeb, zázemí a veškerého zařízení, abychom zajistili optimální prostor pro každou funkci v domě.“ Chybějící centimetry někde nahradila tloušťka vybourané stěny, jinde rafinované konstrukční řešení. Navrhování interiéru se přiblížilo modelářské či sochařské práci, zařízení muselo tvarem a rozměry přesně odpovídat nejen svému účelu a prostorovým možnostem, ale také splňovat estetická kritéria. A výsledek? Podle majitelů se podařilo vytěžit maximum ze všeho, co mohl dům nabídnout.

Jitka Pálková (napsáno pro časopis Můj dům)
Foto Jana Labuťová a Jiří Vaněk

*

*

*

*