Dvojdům Vápencová, Praha

17.06.2013 Individuální bydlení, Rodinné domy

Josef Pleskot, Jan Albrecht / AP atelier
Dům v prudkém severním svahu je rozdělen na dvě jednotky, spodní
„Dům v zahradě“ a „Dům na nohách“ s panoramatickými výhledy.

*

Urbanistická situace
Topograficky jde o velmi zajímavou lokalitu pod Kavčími horami, místo někdejších vápencových lomů a cementáren, kde se ještě v první polovině dvacátého století hodně prášilo. Místo s dalekým výhledem podél Vltavy až na Pražský hrad. Již více než sedmdesát let se zde stabilizuje čistě obytná zástavba. Její měřítko je nesourodé. Začíná velkými rodinnými vilami, pokračuje přes drúzovité terasovité útvary a končí u velkých obytných domů panelového typu, které sem byly zavlečeny někdy v 70. letech minulého století. Velmi členitý terén se dokázal se vším vypořádat tak dobře, že prostředí k životu je zde stále kvalitní, sepjetí přírody a bydlení zůstalo velmi těsné. Obyvatelé z něho budou moci dlouho těžit naprosto přirozeně poskytovanou energii.

Kvality místa
Dramaticky modelovaný terén spolu s rozmanitými stavebními formami vil
a obytných domů a přítomnost téměř divoké okolní přírody vytvářejí originální architektonické kvality místa. Značnou hodnotu tvoří výhledy severním směrem v souběhu s tokem Vltavy. Výhledy jsou stále cennějším artiklem, takže každý z domů z nich těží. Obzvláště domy postavené v posledních letech je uchopují velmi dychtivě. Jde však o to, aby domy byly nasměrovány tak optimálně, aby z výhledů vytěžily maximum, ale nadmíru neusurpovaly své sousedy. Kromě výhledů hraje v tomto architektonickém prostoru velkou roli udržení soukromí pro jednotlivé obyvatele. Výhledy, intimita a soukromí v tomto specifickém koutu Podolí hrají nejdůležitější role.
Vápencová ulice je více přírodní cestou než městskou ulicí. Cestou, která byla obestavěna domy různých tvarů, velikostí i různé architektonické kvality. Její slepý konec připomíná dávno vytěžený vápencový lom. Stávající, dosti zanedbaný dům se majitel rozhodl nahradit novostavbou.

Nový dům
Návrh nového domu se hlásí k veškerým výše popsaným urbanistickým
a architektonickým charakteristikám místa a transformuje je v sobě novým soudobým způsobem. Nový dům prakticky zaujímá plochu domu původního, znatelně však odstupuje od svého východního souseda, aby mezi oběma domy vznikl rozestup zhruba o 1,5 m větší. Tento rozšířený rozestup by měl stávajícímu sousedovi přinést pocit vzdušnějšího a světlejšího prostoru mezi domy, a to i při skutečnosti, že nadzemní část nového domu je na této straně objemnější, než byla nadzemní část domu původního.
K pocitu uvolnění velmi významně přispívá volné přízemí novostavby, dále její světlá fasáda a skutečnost, že neobsahuje žádná okna, která by narušovala soukromí sousedů.
Nový dům je posazen na uměle vytvořenou základnu zdviženou o 4,2 m od ulice. Celý objem domu se tedy uplatňuje až od výšky 4,2 m nad niveletou ulice. Díky tomu vzniká velmi vzdušný parter obsahující pouze vstup a garáže, poskytuje lidem z ulice mnohem širší průhledy na pražské panorama, než tomu bylo dosud.
Dvě podlaží realizovaná nad niveletou +4,2 m obsahují kompletní obytný program domu s akcentem dálkových pohledů na Vltavu, Vyšehrad a Pražský hrad.
Obytné prostory jsou koncipovány tak, aby nerušily okolním obyvatelům soukromí, ale také aby samy nebyly rušeny. Tomu účelu slouží hluboké odstupňované terasy, které tvoří severní, velmi plastické průčelí domu.
Lze říci, že kromě otevření k severu, ke směru pozoruhodných výhledů, je dům zcela schoulen do sebe. Východní, jižní a západní slunce do domu vstupuje přes jakési zimní zahrady (atria) umístěné uprostřed dispozice.
Na prudkém svahu zahrady stojí suterénní část domu obsahující jeho technické vybavení, nutné sklady a vnitřní bazén. Aktivně zastavěná plocha pozemku se tak redukovala z původních 267,3 m² na 175,6 m².
Zahrada je speciálně upravena. Výchozí inspirací k její úpravě je vytěžený lom, říkáme jí i celé nové usedlosti „Vápencová zahrada“.

Konstrukce
Základní charakteristická dispoziční i konstrukční modulová osnova domu odpovídá rastru 4,2 x 4,2 m. Nadzemní část stavby má rozměry  13,2 m x 21,6 m. Absolutní výška nadzemní části domu je 11,37 m. Dům má tři nadzemní
a dvě podzemní podlaží.
Konstrukce je hybridní, ocel spolu se železobetonem. Podzemní část (suterény) jako kompaktní krabice ze železobetonu. Nadzemní svislé prvky
a vodorovná platforma z ocele, stropy nadzemní obytné části ze železobetonu. Zvolená hybridní konstrukční soustava má zajistit nejenom dokonalou stabilitu stavby, ale zároveň deklarovat architektonický záměr téměř levitující krabice nad lomovou roklí.
Vizuálně je konstrukce domu pojata jako stůl, plošina (těžební plošina), na které je umístěna lehká (hravá) obytná krabice. Také plošina jako paleta, na níž je narovnán vytěžený materiál – bělostný vápenec z vápencového lomu. Rovná střecha ve třech úrovních je pojednána jako pobytová nebo pochozí zahrada, jejíž povrch tvoří kamenné (vápencové) drtě, dřevěné paluby
a travnaté plochy.

Úprava zahrady
Terén zahrady je vymodelován z vápencových bloků do podoby vysokých stupňů, teras, lomových lavic. Široké spáry jsou vyplněny zeminou a osázeny nejrůznějšími nízkými rostlinami. Nezanedbatelným inspiračním zdrojem pro její ztvárnění jsou kamenné terasy a zdi z chorvatského pobřeží. Konečná podoba zahrady nebude nepodobná japonským kamenným zahradám.

Celková plocha pozemku 892,3 m², plocha zahrady 716,7 m², zastavěná plocha 175,6 m², podlažní plocha 973,5 m² (2. PP – 102,6; 1. PP – 175,6;
1. NP – 158,8; 2. NP – 285,1; 3. NP – 251,4 m²).

Autorská zpráva
Foto Tomáš Souček

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*