Bungalov Horní Počernice

14.01.2010 Individuální bydlení, Rodinné domy

Michal Kunc, Daniel Pospíšil / Atelier Kunc
Rodinný dům se v podobě bungalovu otevírá do zahrady. Po celé délce je průchozí, jednotlivé funkce se skládají jedna za druhou.

Na počátku byla prázdná zahrada uprostřed původní zástavby „krabicových domků“ z poválečného období. Rodina, která zahradu koupila, musela řešit základní problém – jak na poměrně malé a úzké parcele vytvořit příjemné bydlení, zázemí pro rodinu se dvěma dětmi, kde by měla dostatek soukromí a pohodlí, ochranu před hlukem z blízké ulice.
Rodina si přála zachovat co největší díl zahrady, a zároveň nevytvářet velký objem patrové stavby, dům měl být spíše přízemní, skrytý v budoucí zeleni. Bydlení na zahradě byl vlastně prvotní záměr při koupi pozemku. Klidná zahrada v kolonii rodinných domů v Horních Počernicích se ukázala jako dobrá volba.
Majitelé se po mnohých úvahách nad budoucím tvarem a členěním domu rozhodli oslovit architekta. Volba nakonec padla na náš ateliér, který právě v té době navrhoval řadové domy na sousedící parcele. Byla tu možnost vytvořit architekturu, která si navzájem nebude konkurovat, ale naopak se do určité míry ovlivní a pozitivně doplní celkový výraz místa.
Zadání bylo jasné – bydlení v přírodě, na zahradě, v zeleni, propojení exteriéru s interiérem.
Na základě tohoto zadání jsme navrhli jednoduchý a logický dům, který se v co největší míře otevírá do zahrady, je po celé délce průchozí, od vstupních dveří lze vidět až zahradu na druhém konci domu. Zároveň i všechny obytné místnosti jsou otočeny do zahrady velkými francouzskými okny, pouze zázemí domu – koupelny, sklad, šatna, zádveří, toaleta – jsou svými okny otočeny na sever.
Logika domu spočívá v jednoduché a jasně čitelné dispozici. Celý dům je „poskládán“ z boxů, které jsou uloženy podle své funkce jedna za druhou na optické a komunikační ose.
Na jižní prosluněné straně jsou obytné místnosti, které propojuje se zahradou velká dřevěná paluba, terasa. Na severní straně je umístěno zázemí. Uprostřed této optické osy je vestavěna kuchyň jako středobod veškerého dění rodiny, jak si to budoucí majitelé přáli. Kuchyň je otevřená do obytného prostoru, má své vlastní okno mezi horními a spodními skříňkami, takže v tomto místě, řekněme v  „srdci“ domu je další optický průhled celou stavbou.
Od vstupního zádveří, které tvoří přirozený filtr mezi venkovním prostředím a soukromím domu, se jednotlivé místnosti řadí za sebou podle svého způsobu užívání – přes pracovnu a hlavní obytnou část s vestavěnou kuchyní až po soukromé prostory rodiny, dva pokoje dětí a ložnici rodičů s vestavnou šatnou. Samozřejmě k tomuto celku patří i koupelna s toaletou a přímý výstup na zahradu.
Tento způsob práce s dispozicí dovolil v maximální míře využít podélný tvar zahrady, která je užším čelem orientovaná do ulice, k vytvoření domu s jasnou hierarchií vnitřních prostorů – soukromé místnosti jsou „utopené“ v hloubi zahrady a naopak prostory pro práci a setkávání jsou blíže životu ulice… Zároveň tímto konceptem odpadla všechna hluchá a nevyužitelná místa, dům je přesně tak velký, jak to zahrada umožňuje, majitelům poskytuje v rozumné míře vše, co potřebovali, navíc bez nutnosti stavět patrový objekt.
Aby nevznikla fádní dlouhá a nízká stavba, opticky a hmotově se zvětšil hlavní obytný prostor s kuchyní. Vznikla prosklená „kostka“ s velkými posuvnými okny obrácenými k jihu. Po jejím obvodu byl navíc navržen pás úzkých oken, do domu tak vchází slunce po celý den a podle toho, jak postupuje, vytváří v interiéru hru světla a stínů.

Jednotlivé místnosti jsou se zahradou propojeny velkými plochami francouzských oken, která umožňují z každé místnosti přímý výstup do klidu zeleně a v letních měsících vytvářejí volně propojený prostor interiéru s exteriérem. Místnosti pak už nepotřebují díky velkému oknu žádný zvláštní design, jen plochy teplých barev – teaková podlaha (průmyslová mozaika) a lehce zabarvené stěny – v kontrastu ke světlému nábytku.
Na stavbu domu byl použit systém Porotherm s odvětrávanou fasádou z šedého Cembonitu v kontrastu s dřevěnými, sytě hnědými rámy oken. V místě zvýšeného obytného prostoru jsou do fasády vloženy nosníky z lepeného dřeva nesoucí střechu a pergolu nad terasou. Pergolu uzavírá rám z přirozeně zrezivělé oceli. Pás terasy z tropického dřeva propojuje interiér se zahradou.  Zahrada je z větší části tvořena přírodním trávníkem optimálním pro hry dětí.
S takto navrženým a postaveným domem se rodina rychle sžila, dům jí dává velkou míru svobody pohybu jak uvnitř, tak venku na zahradě. Počáteční investice do zahrady, rozvaha a dlouhý čas strávený nad studií se vyplatily.

Autorská zpráva
Foto Filip Šlapal a Tomáš Rasl