Z „brněnského ghetta“ kvalitní bydlení

11.11.2020 Rekonstrukce

Ivana Dombková / I. D. Architektura
/ Nájemci nových bytů jsou často studenti nebo mladé rodiny, interiéry proto mají veškeré vybavení s nadčasovou hodnotou. 

*

V přímém sousedství brněnského centra se nachází sice nechvalně proslulá, zato však svou zástavbou velmi zajímavá oblast zvaná Zábrdovice nebo také Cejl. Bloky městských domů zde rostly od 18. do počátku 20. století, v době, kdy Brno prosperovalo textilním průmyslem.
Úspěšní, především židovští průmyslníci zde stavěli bytové domy pro své zaměstnance. Ty se vyznačovaly velkorysými plochami jednotlivých bytů, které přesahovaly sto metrů čtverečních, aby mohly pohodlně pojmout tehdy početnější rodiny.
S příchodem druhé světové války postihl smutný osud nejen jejich majitele.
Po válce byly byty znárodněny a celá oblast Cejlu byla využívána k bydlení nuceně sestěhovaných obyvatel z venkova, často národnostních menšin.
Až do dnešních dní si tak vysloužila nálepku „brněnského ghetta“. Romských obyvatel je zhruba polovina, bydlí zde také starousedlíci a nově i studenti. Zajímavé je, že většinou spolu tyto skupiny dobře vycházejí.

Sázka na budoucnost
Studio oslovil investor, který polovinu bytového domu v Cejlu koupil. „Cejl má možná negativní nálepku, ale tato oblast je vzdálena od hlavního brněnského náměstí jen půl kilometru, je to fakticky centrum. Rozhodl jsem se vsadit na to, že je otázkou jen několika let, kdy se celá oblast zlepší, začne se sem vracet obchod a služby a lidé tady budou chtít bydlet. Podobně, jako tomu bylo v devadesátých letech s Žižkovem,“ říká.
Byty byly ve špatném stavu, spoustu místa zabírala společná chodba, byl zachován i malý pokojík pro služku, pro dnešní standardy bydlení nevyhovující. Jinak ale byly krásně prosvětlené, s vysokými stropy v bytelně postaveném cihlovém domě.
„Bylo jasné, že to chce kompletní rekonstrukci. Při té jsem ale potřeboval někoho, kdo by mi pomohl především s řešením dispozice. Nechtěl jsem byty jen opravit, ale když už do nich mám investovat, chtěl jsem z nich dostat co nejlepší řešení prostoru. I když mají sloužit k pronájmu, nechtěl jsem šetřit na věcech, které mohly razantně zvýšit komfort bydlení,“ vysvětluje investor, proč se na autory obrátil.

Řešení pro různé nájemníky
Výhodou bylo, že při rekonstrukci se nemuselo zasahovat do nosných konstrukcí. Po odstranění příček se dispozice uvolnila, špatně využitelný prostor původní chodby rozšířil denní obytnou část s kuchyní. Kuchyňská sestava ve dvou linkách je optimální pro funkci vaření, v tomto případě se průchozí kuchyně stala i jakousi komunikační tepnou bytu. Mezi vysoké skříně sestavy jsou začleněny vstupy do obou koupelen i technické místnosti, nízká část (ostrůvek) je přirozeným předělem mezi kuchyní a obývacím pokojem. Místnost zůstává jedním velkorysým prostorem, přitom se část s jídelnou
a sezením dostává do klidnější polohy bytu. Dobré denní světlo vysokého okna do vnitrobloku využívá především jídelní stůl, o něco „tmavší“ část je příjemná pro relaxaci u televizoru nebo při poslechu hudby.
V okrajových částech bytu pak mohly vzniknout tři samostatné ložnice a dvě koupelny, aby mohlo v bytě pohodlně bydlet i více nájemníků (například několik studentů nebo mladá rodina s prarodičem), ale také početnější rodina s více dětmi. Veškeré zázemí, jako je plynový kotel, pračka, sušička a prvky podlahového topení jsou přitom skryty v malé technické místnosti. Další velkou výhodou bytu je množství vestavěných úložných prostor.

Nadčasové vybavení
Možná je u nájemních bytů překvapivé nákladnější zařízení z velmi kvalitních materiálů. Krásné byty tím však získaly nejen velmi vysoký standard bydlení, ale také mnohem vyšší odolnost proti poškození, materiály dokážou přirozeně stárnout a nepozbývají na hodnotě ani věkem.
Nájemci jsou často studenti nebo mladé rodiny, kteří oceňují, že si s sebou musí brát pouze minimální vybavení. Díky tomu je zde o bydlení velký zájem a nájem je vysoko nad brněnským průměrem. Celkově se mi náklady na rekonstrukci díky mnohem vyššímu nájmu vrátí asi během šesti let. A to vůbec nepočítám, jak se zvedla hodnota bytu oproti původnímu stavu,“ uzavírá majitel.
Barevnost interiéru je úmyslně neutrální, kombinace bílé, šedivé a černé vhodně doplňuje přírodní dřevo, které se kromě podlahy objevuje také na obkladech a částech nábytku. Noví nájemníci si tak mohou sami zvolit nějakou výraznou barvu, které jejich domovu dodá osobitost.

-věk
Foto Iveta Kopicová