Vestavba domu do stodoly

04.03.2011 Rekonstrukce, Rekreace, relaxace

Architekturbüro Reinberg
Do 150 let staré stodoly byla vestavěna nová dřevostavba, která konstrukcí i technologiemi odpovídá standardu pasivního domu.


Vestavbu nového „domu“ do staré stodoly představila na přednášce v rámci Salonu dřevostaveb Patricie Taftová, pod jejímž vedením projekt vznikal ve vídeňské kanceláři G. W. Reinberga.

Situace

Historická budova 150 let staré stodoly stojí v nadmořské výšce kolem 800 m, místní klima už má horský charakter. Budova je postavena z 60 cm silných zdí z lomového kamene, otvory byly vyplněny dřevěnými prkny. Původní strop i krov měly dřevěnou konstrukci, střecha byla pokryta dřevěným šindelem. Budova nebyla v příliš dobrém technickém stavu, bylo zapotřebí vyměnit konstrukci stropu a střechy včetně krytiny.
Majitelé si přáli proměnit stodolu na víkendový dům, kde by se mohli setkávat s rodinami svých dětí, později v důchodovém věku tam trávit většinu roku. Součástí domu měla být také galerie, kam by umístili svou sbírku obrazů. Nejedná se o obrazy „velkých mistrů“, spíše o obrázky lidového umění, požadavky na klima obrazárny tedy nebyly příliš náročné.
Projekt měl zachovat charakter historické stodoly a využít tradičních stavebních materiálů, ale splňovat přitom podmínky moderního bydlení s energeticky nenáročným provozem, nejlépe v pasivním standardu. Jako zdroj tepla se měla co nejvíce využít sluneční energie, pro vytápění pak dřevo z vlastního pozemku.

Koncept

Řešením byla vestavba zcela nového domu nezávislého na původních konstrukcích. Vložená dřevostavba je zateplená, takže se nemuselo řešit zateplování samotné stodoly – to by bylo obtížné vzhledem ke kamenným zdem a téměř neproveditelné bez zásadních změn vzhledu historického objektu.
Dřevostavba slouží v patře a podkroví jako obytný dům, v nejnižším podlaží zaujímá pouze malou část půdorysu (předsíň a technická místnost), zbytek podlaží zůstává nezateplený a slouží jako obrazárna.
První patro je společenské s otevřeným obytným prostorem a kuchyní při jižní straně domu, v severní části jsou po stranách umístěny dvě ložnice s hygienickým zázemím a uprostřed vznikl vstupní prostor přístupný po rampě přímo z terénu. V podkroví mají své místo další tři ložnice s koupelnami, část prostoru se využila na parní a finskou saunu. Podkroví je ve střední části otevřeno do spodního patra, k propojení ložnicových částí slouží subtilní lávka. Celý obytný dům je tedy pohledově propojený a působí velmi vzdušně.

Konstrukce a materiály

Na obvodové stěny vnitřního domu se použily desky z dřevěné spárovky silné 9,8 cm, konstrukce byla zateplena izolací z minerální vlny tloušťky 30 cm, vložena byla parobrzdná folie. Ze strany interiéru se stěny doplnily hliněnou omítkou tloušťky 2,5 cm, která velmi příznivě ovlivňuje mikroklima a částečně doplňuje stěny o akumulační vrstvu.
Otvory mezi pilíři na severní i jižní straně byly zachovány, aby se nezměnily původní proporce stavby, ale na místě dřevěných výplní vznikla velká okna s izolačními trojskly. Okna v pevných rámech bez dělení skleněných ploch poskytují výhledy na krásnou okolní krajinu, a zároveň umožňují i pasivní solární zisky. Protože otvory procházejí 60cm původní zdí, jsou nová okna vyvedena až na vnější okraj fasády a v interiéru vytvářejí hluboké výklenky. Těch je možné příjemně využít jako intimních zákoutí k posezení s knihou nebo rozjímání s pohledem do přírody.
Dřevěné obložení na štítových stěnách bylo nahrazeno novým ve stejné podobě, jen se do jeho plochy vsadila další okna k prosvětlení ložnic. Zachovaly se i boční vstupní otvory v přízemí. Nová střecha má krytinu z cementového šindele (smrkový by byl velmi nákladný) a pod hřebenem jsou po celé jižní spádové straně umístěny solární kolektory.
Na podlahy bylo v interiéru zvoleno smrkové dřevo, stěny jsou v kombinaci pohledového dřeva ošetřeného pigmentovaným mýdlem (vnitřní konstrukce) a hliněných omítek s fixací (obvodové stěny), v galerii je omítka vápenná.
Vestavba se prováděla zevnitř ještě před odstraněním původní střechy, aby řemeslníci i stavba byli ochráněni před nepřízní počasí v zimních měsících (stavět se začalo v listopadu). Celková doba výstavby byla 10 měsíců.

Energetická bilance

Dřevostavba má standard pasivního domu (hodnota součinitele prostupu tepla obvodových stěn Uw = 0,126 W/m²K, okna s izolačním trojsklem a s izolačním rámem Uw = 0,80 W/m²K, řízené větrání s rekuperací), ale hodnota 15 kW/m2 dle PHPP není v drsném podnebí dosažena, dům lze označit spíše jako nízkoenergetický. Klasická koncepce pasivního domu by pro prázdninový provoz nebyla ani vhodná.
Nevýhodou dřevostavby je málo akumulační hmoty, dům rychle vychladne. Automatické dotápění biomasou nebylo možné, dům se vytápí krbem na kusové dřevo. U víkendového domu se tedy musela řešit otázka vychladnutí objektu v době delší nepřítomnosti. Problematickými měsíci jsou především leden a únor ve dnech s oblačností. Aby dům nevychladl alespoň po dobu 14 dnů, musela se optimalizovat velikost zásobníku tepla a plocha slunečních kolektorů.
Prověřovaly se kombinace při nejrůznějších teplotních situacích. Například při teplotě -14 °C za slunečného počasí dům nevychladne, jestliže je plocha kolektorů 20 m² a v zásobníku na 2 500 l se voda vyhřeje na 60 °C. Ale při teplotě -2 °C s oblačností by objekt se stejnými parametry vychladnul už za 4,5 dny. Pro dům byl zvolen zásobník na 2 500 l a na střechu byly položeny solární kolektory o celkové ploše 30 m2.
Interiér je vytápěn krbem, předávání tepla se uskupuje vzduchem i teplovodním systémem, cca polovina tepla vyhřívá přímo vzduch ve svém okolí (teplý vzduch stoupá i do místností v horním patře), druhá polovina ohřívá vodu v zásobníku, kterou současně vyhřívají také solární kolektory. Na zásobník je napojeno podlahové topení koupelen, teplá užitková voda i radiátory temperující galerii.
V budově je řízené větrání s rekuperací, přívodní čerstvý vzduch se tedy předehřívá už ve výměníku.

Zastavěná plocha 161 m2, obytná plocha 194 m2, galerie obrazů 98 m2, kubatura 686 m3.

Podle přednášky připravila Věra Konečná
Foto archiv Patricie Taftové
*

www.reinberg.net