Rekonstrukce sochařského ateliéru

12.04.2018 Individuální bydlení, Rekonstrukce

Radka Valová, Lenka Míková / OOOOX
/ Přestavbou ateliéru Na Výšinách vznikl prostor, který ctí původní hodnoty, přitom splňuje požadavky současného komfortního bydlení.

*

Původní stav
Jedná se o řadový sochařský ateliér ve dvoře letenské zástavby. Jedním
z významných sochařů, který v tomto prostoru tvořil, je Josef Mařatka. Modelem pro bustu mu zde v letech 1918–1919 seděl první prezident Československa T. G. Masaryk. Původní ateliér tvořila jedna převýšená místnost s navazujícím zázemím skladu a toalety. Prostor ateliéru byl prosvětlen střešním oknem. Na ateliér navazovala malá zahrádka ve vnitrobloku. Bohužel stav objektu byl havarijní, proto muselo během rekonstrukce dojít k náhradě téměř všech prvků.

Dispozice
Nová dispozice ctí původní uspořádání i výšku. Do převýšeného prostoru je usazen obytný pokoj, který je prosvětlen opět střešním ateliérovým oknem. Do původní hmoty ateliéru je vložena hmota patra, která je z poloviny utopena do interiéru, z druhé poloviny pak přečnívá nad původní střechu. Hmota patra je uskočena od obvodu ateliéru a pohledově je potlačena. Zalomená část pak obsahuje dětský pokoj s velkým prosklením do zadní zahrádky. Díky uskočení hmoty patra vznikla malá střešní zahrádka před koupelnou.
Střecha ateliéru je osázena extenzivní zelení. Zázemí je umístěno do stejné pozice jako původní. Vznikly dvě koupelny, ložnice, dětský pokoj a pracovna. Kuchyně s jídelnou je situována pod hmotu patra do snížené části.

Koncept /barevnost /materiály
Z exteriéru je hlavní barevný koncept v odlišných odstínech původní a nové hmoty. Původní je ve „špinavé“ šedé se zelenými rámy oken, nová hmota pak v tmavě šedé s okny ve stejném odstínu. V interiéru se uplatňuje pohledový beton a bílé malby s drobnými akcenty metalického antracitového nátěru na rámu ateliérového okna, sloupech a doplňcích.

Kuchyně a jídelna – je tvořena varným ostrůvkem v antracitové barvě. Vysoká část se spotřebiči je zabudována do stěny a sousedí se spíží za posuvnými dveřmi. Nad ostrůvkem je osazena spouštěcí digestoř, k níž tvarově ladí
i přisazená svítidla. Nad jídelním stolem je osazeno černé „zmačkané“ svítidlo.

Obývací pokoj – je tvořen pouze velkou knihovnou na celou výšku a křeslem na čtení. Knihovna je koncipována s možností osazení dalších polic do budoucna. Ve spodní části jsou vytvořeny kontrastní antracitové boxy větší hloubky. Pod ateliérovým oknem je osazeno původní svítidlo, a to ve stejném systému – tedy na ocelové lanko umožňující posun – jako v původním ateliéru.

Ložnice – je s ohledem na minimální nároky klientů velmi jednoduchá až strohá. Dvě stěny jsou lemovány horním průběžným oknem, jehož výška je daná mírou „utopení“ hmoty patra do hmoty původního ateliéru. Ložnice je tvořena pouze postelí a vestavnou skříní, která v jedné části ukrývá malý pracovní kout.

Koupelna – díky umístění do dispozice vzniklo okno se sníženým parapetem, které zajišťuje přísun denního světla. Naopak lem hmoty ateliéru doplněný zelení ponechává koupelně soukromí. Koupelna je provedena v bílé stěrce. Umyvadlo do niky je vytvořeno na zakázku z litého mramoru a lem je opatřen otvorem pro pověšení ručníků. Baterie jsou z broušeného nerezu, sprchová hadice v kombinaci s bílou. V rohu místnosti je proveden shoz na špinavé prádlo přímo do prádelny v přízemí.
Spodní koupelna pro hosty je tvořena pouze polootevřeným sprchovým koutem a navazuje na ni technická místnost s pračkou a úklidovou komorou. Zrcadlo nad umyvadlem je opět původní kousek.

Dětský pokoj – disponuje největším oknem pro maximální přísun denního světla, navíc je orientován na západ do zahrady. Pokoj je vybaven velkou vestavnou skříní, jejíž dveře jsou provedeny z magnetické tabule.
Doplňky – interiér je vybaven doplňky, které jsou nyní součástí rozšíření služeb zvané LooooX = Luxury by OOOOX.

Autorská zpráva
Foto Martin Zeman

 

Video Pavel Raev

 

Josef Mařatka (21. května 1874 – 20. dubna 1937) byl významný český sochař. V letech 1889–1896 studoval na Uměleckoprůmyslové škole u Celdy Kloučka, následně pak do roku 1899 u Josefa Václava Myslbeka na Akademii výtvarných umění. V roce 1900 odjel do Paříže, kde krátce pracoval v ateliéru Auguste Rodina. V roce 1902 uspořádal v Praze výstavu jeho díla.
Ve svých prvních pracích se snažil reagovat na počínající expresionismus, pod Rodinovým vlivem se začal orientovat na secesní symbolismus. Zatímco Myslbek vyznával klid, Rodin miloval pohyb. Mařatkovy sochy z té doby jsou proto dynamičtější a živější. I přes značný vliv svých dvou významných učitelů se Josefu Mařatkovi podařilo nalézt svůj vlastní osobitý styl, v němž je jak kus české tradice, tak i světovosti. K jeho významným dílům této éry patří Opuštěná Ariadna (1903). Později se nechal silně ovlivňovat Bourdellem, po válce navazoval na myslbekovskou tradici, okrajově se vyrovnával také
s tendencemi neoklasicistního umění.
Vytvořil pomník Praha svým vítězným synům na Náměstí Pod Emauzy v Praze (1932), za který získal Katzovu velkou cenu. V roce 1920 byl jmenován profesorem na pražské Uměleckoprůmyslové škole, kde působil až do své smrti.

Zdroj: Wikipedia