Přestavba venkovské stodoly v Bílce

22.10.2020 Individuální bydlení, Rekonstrukce

Filip Nosek / a2f architects
/ Přestavba zachovává tradiční
venkovskou stavbu, a zároveň ji nově využívá pro bydlení se současným standardem.

*

Venkovská stodola z 19. století byla vestavbou dřevěného objektu přeměněna v obytný rodinný dům. Architekt a investoři se vědomě vzdali ekonomicky výhodnějšího projektu, kterým by byla novostavba – umožnující rychlou realizaci, ale narušující charakter původního osídlení. Zvolili stavební experiment, který vyžaduje neobvyklé řešení prostorové dispozice, postupu při stavbě, volbě materiálů i řešení detailů.
Rekonstrukce budovy dokumentuje respekt investorů k dílu našich předků
a uznání tradiční místní architektury. Zároveň vyhovuje současným energetickým požadavkům a nárokům na pohodlné bydlení. Úkol využít původní hospodářskou budovu k jiné, obytné funkci pojali investoři jako výzvu i jako potenciál pro trvale udržitelnou budovu.
Šedesát centimetrů silné zdivo stodoly z kamene a cihel s pouze mělkými základy, a zároveň požadavek na zachování původního vzhledu stodoly vedly k rozhodnutí pojmout projekt jako vestavbu domu do stodoly a využít konceptu „domu v domě“. Současné nároky na tepelnou izolaci by jinak nebylo možné splnit, vnější izolace by zcela pozměnila charakter objektu, vnitřní izolace by vzhledem k vzlínání vlkosti byla problematická.
Kamenná stavba stodoly chrání vnitřní dřevostavbu před deštěm, vnitřní dřevěný dům působí jako větrná a tepelná ochrana. Mezi starým a novým objektem je vytvořen nevytápěný vnitřní meziprostor, který zejména v létě rozšiřuje obytný prostor. Tento meziprostor, který – až na jižní fasádu – obklopuje celý dům, funguje jako druhý plášt’. Má pozitivní vliv na energetickou bilanci domu v zimě, a zároveň působí jako ochrana před horkem v letních měsících.
Dřevěný dům formálně opakuje typický tvar stodoly uvnitř. Schodiště z této formy vyčnívá jako zvláštní prostorový objem. Nová dřevěná konstrukce převzala během stavby nosnou funkci starého krovu, který mohl být částečně odstraněn poté, co určitou dobu při výstavbě existovaly obě konstrukce vedle sebe. Původní odstraněné trámy byly integrovány do projektu jako stupně pro schodiště. Velkorysé bezrámové prosklené otvory dřevostavby propojují vnitřek, vnějšek a meziprostor. Dva průjezdové otvory stodoly na jih a na sever nabízejí poutavé prolnutí s okolní přírodou. Vznikl tak dům plný výhledů a průhledů.

Užitná plocha 168 m2.
Spolupráce Marcel Vojanec.

Autorská zpráva
Foto Ester Havlová a archiv autora

*

Osada Bílka leží v Chráněné krajinné oblasti České středohoří; záchytné parkoviště před jejími hranicemi ukončuje motoristický přístup turistů, kteří se vydávají na Milešovku, nejvyšší horu Českého středohoří (836,6 m n. m.). Přes osadu Bílku už návštěvníci pokračují pěšky a v počáteční fázi výstupu mohou obdivovat zdejší náves s tradiční venkovskou zástavbou i novou kapličkou sv. Václava z roku 2000. Jejím autorem je místní rodák žijící nyní v Německu, ale vracející se sem každé léto, architekt Ivan Nosek. Původní kaple byla odstraněna v 80. letech, její podobu lze z fotografií spíše tušit než rozpoznat. Architekt se rozhodl namísto repliky zvolit novodobý vzhled kaple, o výzdobu interiéru nástěnnými sgrafity požádal svého dávného přítele, sochaře Jana Koblasu.
Na návsi také začíná poslední úsek Cesty přátelství vedoucí z obcí Bořislav
a Černčice; u kaple v Bílce se obě cesty spojují a pokračují po svahu Milešovky. Poutní cesta s úchvatnými výhledy do zdejší krajiny vznikla z iniciativy Jana Koblasy, Ivana Noska a místního Občanského sdružení. Čtrnáct sochařských zastavení je společným dílem českých a německých sochařů. Cesta přátelství navazuje na tradice minulých věků a snaží se překonat neblahé dědictví minulosti nedávné, druhé světové války a rozdělení světa železnou oponou.

-věk