Přestavba stodoly v Benešově

18.04.2017 Individuální bydlení, Rekonstrukce

Pavel Nalezený, Jakub Adamec / RAKETOPLÁN
/ Koncept vychází z myšlenky rehabilitace hodnot hospodářských stavení. Venkovská stodola se mění na prostorově velkorysý rodinný dům.

*

Stavba získala Cenu v kategorii Rekonstrukce na Grand Prix architektů 2014.
Autoři studie Jan Mach, Pavel Nalezený, Jan Vondrák.

*

Nádherné výhledy nad dramatickým údolím řeky Jizery v obci Benešov u Semil. Svažitý pozemek situovaný na jih, zahrada se vzrostlými stromy, jakou nemá jen tak někdo. Nehnutá stodola z roku 1947 na hlubokém kamenném věnci. Mansardový krov s ležatou stolicí – hřeben je výšce deseti metrů!

A jak bude fungovat tenhle probuzený dům? Na jihu má vlastně čtyři patra
a je velmi otevřený. Dole garáž a letní kuchyň, o patro výš tělocvična pro jogíny nebo snad koncertní pódium, a hlavně jakýsi zastřešený dvůr, k němu dílna tak akorát a prádelna. Ze dvora vedou schody nahoru, a tam to je! Zvýšené zápraží na dřevěném roštu, na nějž od západu proudí sluneční svit velkým otvorem ve střeše. Nádherné večery, třeba tady. Nebo venku na terase
u kamínek letní kuchyně. Nebo na oplocené zahrádce s ovocnými stromy – dalo by se sedět a pozorovat hladinu rybníčku.

Zpátky na zápraží, můžeme vstoupit do podélné chodby s odkládací skříní
a lavicí, spižírnou a toaletou a pokračovat dál jižním směrem do obytné haly. Plápolá tu oheň rodinného krbu a zahřívá rozlehlou místnost s výhledem na nedaleký Skuhrov, Vrchy, Stránsko a Kamenec. Velkorysá kuchyň se starožitnou jídelnou jsou připraveny posloužit i těm nejnáročnějším hostům. Volné lůžko by se zde zajisté také našlo. Ale to až o patro výš nad pokojem pána a paní domu, kde nacházejí své milované útočiště s veškerým příslušenstvím.

Konstrukci stavby lze popsat jednouše jako mansardovou – lomenou – střechu tesařsky vázanou z dřevěných trámů do ležaté stolice. Vzdálenost plných vazeb se mění v rozmezí od 2,87 m do 4,06 m. Dřevěný krov vynáší v pěti polích celkem 14 zděných pilířů z cihel plných, ostře pálených, zděných na cementovou maltu. Zděné pilíře spočívají na cca 1,9 m hluboké kamenné podezdívce – základu – z žulových kvádrů kladených na cementovou maltu. Obdélný půdorys stavby je svou delší stranou orientován severojižně. Terén, do něhož je objekt zasazen, klesá k jihu. Zaměřený výškový rozdíl po délce stodoly činí 1,83 m. Stavba díky zešikmení pozemku získává při jižní straně podlaží navíc. Částečně suterénní prostor staticky vymezuje příčná nosná zeď, provedená rovněž z žulových kvádrů.

Navržené disposiční řešení vychází z principu neměnit konstrukci domu, pouze ji případně doplňovat. Za jisté zásahy lze považovat:
– průraz příčné zdi pro osazení schodiště mezi suterénní letní kuchyní
a vstupním dvorem
– prosvětlení vnitřního prostoru skleněnými taškami v polovině západní strany střechy
– nová okna v obou štítech, která vycházejí z potřeb vnitřní disposice; jsou komponována tak, aby harmonicky dotvářela celkový staronový ráz budovy.

Stodola byla do roku 2008 využívána k uskladnění krmiva a podestýlky chovné zvěře. Dům si nechal navrhnout od architekta Josefa Schejbala (autora Semilského krematoria) těsně po druhé válce místní velkostatkář Antonín Holec (1945–48). Roku 1948 byla zbrusu nová stodola s tesařsky hodnotnou vazbou krovu znárodněna ve prospěch JZD. Kapacita a kvalita unikátní stavby dokonce iniciovala JZD k výstavbě objektu kravína v bezprostřední blízkosti. Rodina pana Holce obdržela dům zpět až v porevoluční době. Díky vynikající stavební úrovni, s jakou byla provedena, se stodola i přes nedbalou správu JZD, dochovala ve velmi dobrém stavu.

Původně zemědělské stavení bylo během roku 2012 na základě podrobného projektu  proměněno v rodinné sídlo s víceúčelovým dvorem. Stávající konstrukce stodoly (obdélný půdorys 18,3×10,3 m, výška hřebene 10,3 m) byla pouze vhodně doplněna, aby splnila nové požadavky vzniklé změnou užívání.

V nově pojmenovaném interiéru stavby lze napočítat celkem čtyři podlaží. Vzhledem k velkému objemu, jenž pod sebou ukrývá rozměrná střecha stodoly, jsou zde však vytápěny pouze některé prostory. Suterén (úroveň -1,670 m) je využit pro garáž a letní kuchyni, která navazuje na jihovýchodní část zahrady s terasou. Do prvního nadzemního podlaží (úroveň 0,000 m odpovídající relativní výšce 443,20 m B.p.v.) je umístěna zastřešená dvorana vstupu s dílnou a prádelnou. Na její zvýšené úrovni nad garáží je prostorná tělocvična s velkými ocelovými okny. Skrze dříve zazděnou část jižního průčelí dnes prosklenými plochami proudí do vstupní dvorany a tělocvičny sluneční svit. Hlavní vytápěná část domu využitá pro bydlení se odehrává především na podlaží druhém (úroveň 3,600 m). Půdorys ve tvaru U  je rozdělen na denní
a noční stranu propojené obslužnou halovou chodbou. Obě strany pro bydlení
a podélnou halu obsluhuje venkovní rošt s posezením a schodišti. V třetím nadzemním podlaží (úroveň 6,300 m) se nachází hostinský pokoj
s příslušenstvím a na straně jižní sezónní ateliér s nejlepším výhledem na kopce nad Jizerou.

Benešovská Stodola byla pro zdejší usedlíky místem, kam si v dětství chodili hrát na schovávanou. Byla uvítacím domem pro každého, kdo do vsi sjížděl
z nedaleké obce Příkrý, i seníkem zamilovaných párů. Dnes, když se roztáhnou její vysoká posuvná vrata na straně k silnici i do velké zahrady, odhalí stodola všem kolemjdoucím svůj vnitřní betonový dvůr s prosklenou tělocvičnou na pódiu. Dál se tu setkávají místní i přespolní lidé při posvícení, na muzice nebo na hodinách jógy. Stádo z kravína odešlo jinam, a tak dům poprvé konečně žije.

Plocha pozemku 2041 m2, zastavěná plocha  209,5 m2, užitná plocha
201,4 m2.

Autorská zpráva
Foto Lukáš Pelech Atelier a archiv autorů