- Bydlení IQ - http://www.bydleni-iq.cz -

Přestavba rodinného domu Lhotka

Jindřich Sadílek, Filip Ditrich / Atelier A ČR
/ Nové části domu se nesnaží o splynutí, kvádry vyrůstající z původní hmoty dávají věkový rozdíl jasně najevo.

*

*

Dům v průběhu dlouhých desetiletí plnil své původní poslání – sloužil k bydlení dvou generací. Přízemí patřilo seniorům, patro obývala mladší generace. Jenže nároky na bydlení, stejně jako na ostatní sféry lidského života, neustále stoupají.  Zatímco za první republiky poskytovaly oba byty poměrně kvalitní bydlení, s postupem času obyvatelé pociťovali nedostatek prostoru. Začalo se přistavovat, nejprve přibyla garáž, v 70. letech se poprvé přistoupilo také k rozšíření samotné obytné plochy. Další rekonstrukce proběhla na počátku 90. let a k poslední přestavbě se majitelé rozhodli před několika lety, když se dům poprvé ve své historii mohl změnit na jednogenerační.

 

Koncept přestavby

Úkolem architektů byla přestavba domu, v němž se dosud tísnily dvě generace, na pohodlné bydlení pro čtyřčlennou rodinu. Architekt Ditrich vzpomíná: „Investoři původně neměli v úmyslu přistavovat, domnívali se, že postačí přestavba. Nakonec jsme ale zjistili, že všechna jejich přání se do stávajícího půdorysu nemohou vejít. Nabízely se dvě možnosti: Snažit se o to, aby změny splynuly s původním objektem, nebo naopak nezastíraly, že pocházejí z odlišné doby. Zvítězila druhá alternativa. Chtěli jsme dům vyčistit od náplavy času, a zároveň přidat něco, na čem si klient může stát. Udělat z minima maximum. Vydali jsme se cestou naprostého kontrastu – přístavba má podobu kvádrů vyrůstajících z původního domu. Nesnaží se o splynutí, věkový rozdíl dávají jasně najevo.“

Přistavěné části se liší i materiálem fasády. Zatímco původní stavba a dřívější dostavby jsou oblečeny do hladké omítky, fasádu nové přístavby tvoří překližka z tropického dřeva gabon. Rozsah přístavby byl omezen uliční čárou a odstupy od sousedních pozemků, nakonec se však podařilo vytvořit komfortní vstup a dostatečně rozšířit hlavní obytný prostor do zahrady.

Změny dispozice

V prvním z kvádrů vybíhajících z původního půdorysu se nachází dostatečně prostorné zádveří, kde si pohodlně odloží svrchní oděv i několik lidí najednou. V patře má přistavěná hmota samostatné WC, koupelnu s toaletou a velkou šatnu.

Další přistavěný hranol je využit jako zimní zahrada, jejíž venkovní obložení zasahuje i do interiéru, a sjednocuje tak vnitřní prostor s exteriérem domu.
V patře přistavěná plocha zvětšila obývací pokoj, sloužící nyní především jako knihovna a klidná čítárna.

Celé přízemí se oproti původnímu stavu změnilo k nepoznání, společně s přístavbou se přesunuly také příčky v původní části domu. Centrum obytného prostoru tvoří obývací pokoj zvětšený o zimní zahradu a propojený
s kuchyní. Z pokoje se na jedné straně prochází do pokoje pro hosty, na straně druhé do pracovny.

V patře se příčkami nehýbalo, ale zrušením kuchyně přibyla jedna obytná místnost. Díky tomu může mít každá dcera svůj vlastní soukromý pokoj. Požadavkem majitelů bylo, aby na svém místě zůstala rodičovská ložnice
a původní obývací pokoj – nyní knihovna. Přibyly také již zmíněné hygienické místnosti a šatna.

Interiér pro záliby rodiny

Dům má svoji atmosféru, na které se do značné míry podílí zařízení. Nejde
o nábytek italských designérů, ale o pečlivě ošetřená křesla, skříně a poličky, které již něco pamatují.

Důstojné místo je vyhrazeno knihám, patří jim celá veliká místnost. V domě je dostatek místa i na další koníčky. V odpočinkové místnosti se nachází gigantické akvárium s objemem okolo 1000 litrů. Jeho hmotnost si vyžádala solitér vyrobený na zakázku – s kovovou konstrukcí opláštěnou bambusovým obkladem. Ve sklepě nejsou vyrovnány marmelády, ale stojí tu keramická pec pro majitelku, původním povoláním keramičku.

Pokojíky dcer jsou rovněž zařízeny starým nábytkem, natřeným (podle slov matky) anarchistickou kombinací barev – červenou, černou a bílou. Zaznamenáte zde zájem starší dcery o japonskou kulturu a akvárium v pokoji mladší dcery zase vypovídá, která záliba přešla z otce na dceru.

Pečlivou ruku cítíte i na zahradě. Navzdory tomu, že přístavba ji připravila nějaké metry čtvereční, poskytuje nejen příjemné posezení, ale zároveň jako zelená bariéra střeží soukromí rodiny.

Stavební úpravy

Nové části domu se stavěly z cihelných tvárnic zateplených fasádním polystyrenem. V celém domě proběhla výměna oken, staré rámy nahradila dřevěná eurookna. Na přistavené části střechy se jako střešní krytina použil titan-zinkový plech, původní střecha se potáhla novou fólií. Je zajímavé, že v lepším stavu byla střecha z prvorepublikového období než střecha přístavby ze 70 let.

V přízemí domu – v obývacím pokoji a pracovně – se položila nová podlaha z bambusu, kterým se v pracovně opláštila i část jedné ze zdí. V patře došlo ke zbroušení podlahy z masivních smrkových prken. Dveře se na zakázku vyráběly z jasanu, který je vzhledově blízký bambusu na podlaze.

Dveře v celém domě mají stejný základ – jsou plné, dělené na kazety, pouze dveře mezi obývacím pokojem a pokojem pro hosty jsou prosklené a posuvné. Schodiště, spojnice mezi podlažími, je zachováno původní, neboť jeho konstrukce zasahuje do nosných zdí domu; bylo však obloženo dubovým masivem.

Topným médiem pro vytápění domu zůstal plyn. Původní článkové radiátory byly zrepasovány, vhodně doplňovaly vybavení a celkový stylu domu.

Plocha pozemku 497 m2, zastavěná plocha 134 m2.

Alena Vondráková pro časopis Pěkné bydlení
Foto Robert Žákovič