Přestavba funkcionalistického domu

12.03.2019 Individuální bydlení, Rekonstrukce

Ivana Dombková / I. D. Architektura
/ Třípodlažní dům z počátku 30. let minulého století prošel celkovou rekonstrukcí pro potřeby současné rodiny.

*

Prvorepubliková vila v Dejvicích nemá známého autora a nepatří k památkově chráněných objektům, přesto se rekonstrukce snažila co nejpřesněji zachovat její vnější vzhled. Nevelký řadový dům má dvě nadzemní podlaží a je plně podsklepený. Koncepcí přestavby bylo nebourat a doplnit dům pouze
o nenásilné prosklené prvky směrem do zahrady.
Rodina s jedním dítětem si přála pohodlné bydlení s tvarově jednoduchým vybavením, stylově čistým, převážně bílým interiérem. První etapa řešila stavební úpravy, které zahrnovaly především změny dispozic, výměnu oken za hliníková s izolačním zasklením, zateplení a práce jednotlivých řemesel. Další fáze se zaměřila na vybavení interiéru.

Suterén vzhledem k záměně kotle na tuhá paliva za plynový kotel poskytl prostorově větší možnosti a mohl se lépe využít. Kromě technického zázemí je tu prádelna, sklady i sezonní šatna.
Přízemí je téměř celé věnováno společenskému životu rodiny. Na vstupní zádveří navazuje hala s úložnými skříněmi, která volně přechází v kuchyni, jídelnu a obývací pokoj. Část obývacího pokoje je otevřena do patra; vzniká tak velkorysý obytný prostor, který je na jedné straně dvoupodlažní
a propojený s galerií, na straně druhé ho ze zahrady bohatě prosvětluje velká prosklená stěna zakončená obloukovou střechou. Celý prostor je otevřený, na funkční zóny ho ale dělí zbytek původního komínového tělesa a kubus, do kterého jsou začleněny úložné skříně na straně haly a krb obrácený do obývacího pokoje. Pouze zádveří, schodiště do suterénu a toaleta jsou odděleny skleněnými dveřmi či stěnami.
Soukromé pokoje v patře jsou přístupné z galerie, odkud se nabízí výhled do části obytného prostoru s jídelnou. Ložnice rodičů je se zahradou vizuálně propojena celoprosklenou stěnou, na pokoj dcery navazuje (stejně jako na obytný prostor v přízemí) velké okno s obloukovou střechou, které je určitou formou zimní zahrady. Obě ložnice mají k dispozici společnou šatnu prosvětlenou kruhovým oknem a koupelnu vybavenou dvěma umyvadly, vanou, sprchou a toaletou s bidetem.

Interiér je na přání klientů téměř celý bílý, opticky se tedy jeví jako mnohem větší, bílá barva mu navíc neubírá na intenzitě denního světla. Světlounká podlaha a některé stěny mají povrchy z hloubkově probarvené betonové stěrky Pandomo (jen podlahy v ložnicích mají koberce), zbývající stěny jsou čistě bílé, stejně jako nábytek vyrobený na zakázku podle návrhu autorky. Doplňujícími materiály jsou pouze sklo a kov. Nikde se neobjevuje dřevo ani další barevné materiály, přesto interiér nepůsobí fádně nebo chladně. Zásluhu na tom mají nevšední průhledy vlastním prostorem i krásné výhledy do zahrady a okolí s poutním kostelem sv. Matěje na horizontu, ale především jasný, harmonický řád podtržený měkkými zaoblenými tvary některých stavebních i nábytkových prvků.
Celý interiér se řešil už v rámci návrhu dispozice, úložný nábytek je tedy začleněn do příček, aby nikde nevyčníval a výsledný prostor zůstal čistý ve své jednoduché formě. Zároveň se návrh snažil nenarušit identitu stavby a její prvorepublikový charakter. Interiér je dotažen do každého detailu včetně svítidel a doplňků podle výběru majitelů, kteří se na pojetí rekonstrukce tvůrčím způsobem podíleli. Podepsali se tak na výsledku a vnesli do svého domova vlastní osobitost.

Plocha pozemku 550 m2, zastavěná plocha 105 m2, užitná plocha 180 m2.

-věk
Foto Iveta Kopicová (interiér), Jana Labuťová a Jiří Vaněk (exteriér)

*

Kostel svatého Matěje
Kostel vybudovaný ve stylu pozdního baroka je dominantou celého okolí. Jedná se o prostou sálovou stavbu s věží na západní straně, menším čtvercovým kněžištěm a větší čtvercovou lodí se zkosenými rohy. Je dílem neznámého, ale zřejmě obratného architekta. Klenby mají tvar tzv. české placky. Ze severní a jižní strany zdobí fasádu malé římsované štíty trojúhelníkového tvaru, severní se znakem pražského proboštství a jižní se znakem probošta Františka Xavera Strachovského rytíře ze Strachovic.
Stěny jsou jemně rozčleněny pilastry s vrubovanými hlavicemi, pozdně barokní sloh vysoké umělecké úrovně se zde dále projevuje například oblamovaným, profilovaným kladím a štukovou výzdobou. Obdélná okna jsou zakončena polokruhovými oblouky.
Po dostavbě byl kostel vybaven převážně rokokovým mobiliářem, a to zčásti novým, zčásti převzatým z kostelů zrušených za vlády Josefa II.
Hlavní oltář je rokokový s krásnými řezbami a bočními brankami. Nad ním visí
v rokokovém rámu neseném vyřezávanými anděly obraz sv. Matěje z roku 1699, který byl namalován ještě pro původní kostel, a to pravděpodobně Christianem Dittmannem von Lavensteinem. Pozadí portrétu sv. Matěje tvoří výjev ilustrující pověst o založení kostela (napadení knížete medvědem) se siluetou Hradčan. V horní části obrazu se nachází znak probošta Františka Xavera Strachovského rytíře ze Strachovic. Obraz byl v roce 1839 obnoven pražským malířem Václavem Myslivečkem.
Rokoková kazatelna bez stříšky je zdobena plastikami andílků nesoucích symboly Víry, Naděje a Lásky. Křtitelnice byla do kostela přenesena z baziliky sv. Jiří na Pražském hradě.
Po druhé světové válce byl nad kazatelnu zavěšen barokní reliéf Nejsvětější Trojice, který byl nalezený v roce 1945 a poté restaurovaný. Při vyloupení kostela v 90. letech 20. století byl však tento reliéf odcizen, takže na jeho místo byl později umístěn obraz od Jiřího Anderleho, darovaný autorem. Jiří Anderle věnoval kostelu i obraz Madony s dítětem, který byl umístěn
v jihovýchodním rohu chrámové lodi.
Kněžiště je od chrámové lodi odděleno nízkou rokokovou mříží. Nad ním je na jižním pilíři hlavního oblouku zavěšen mohutný dřevěný barokní krucifix. Pod kruchtou je ve stěně zasazena mramorová nástěnná kropenka s letopočtem 1658, nad níž visí obraz sv. Salvátora Chrudimského v barokním rámu.
Varhany od pražského varhaníka Jindřicha Šiffnera věnoval kostelu probošt Msgre. doc. ThDr. Eduard Tersch v roce 1891. Nad kruchtou se nachází hranolová věž s jehlanovou střechou.

Zdroj: Wikipedia

*

*