Bydlení v maringotce

24.08.2017 Individuální bydlení, Rekonstrukce

Zuzana Klosová, Ondřej Klos
/ Rekonstrukce maringotky na místě, které připadalo v úvahu jako parcela pro příští dům. Mladý pár si tu vyzkoušel bydlení „na nečisto“.

*

Studentka architektury a student grafiky na VŠUP měli v plánu postavit si po ukončení školy malý rodinný domek na odlehlé části parcely domu rodičů. Protože bydlení v podnájmu si Zuzana s Ondrou během studia užili víc než dost, a navíc si pořídili dvě fenky, rozhodli se pro zcela nekonvenční řešení svého vlastního bydlení. Zakoupili starou maringotku a přivezli ji na pozemek příští potencionální výstavby. Během léta ji opravili, zateplili a levně zařídili – využili k tomu pár kousků nábytku, které našli ve stodole a přetvořili, něco si vyrobili sami, něco dokoupili v IKEA. Do zdánlivě miniaturního prostoru se ale vešlo vše, co pro svůj studentský život potřebovali: spaní, vaření, dvě pracovní místa s počítači, sprcha a WC. Ani mrazy je z maringotky nevyhnaly, díky zateplení stačila prostor vytopit malá kamínka Kabor. Pro letní vedra si zase pořídili malou dřevěnou terásku zastíněnou bílou plachtou.

Rekonstrukce

Výhodou pozemku byla blízkost domu rodičů a sousedů, se kterými dobře vycházeli, mohli tedy k maringotce natáhnout elektrický kabel i vysokotlakou hadici s vodou a domluvit se na účtování spotřeby. Už při rekonstrukci tedy měli k dispozici elektriku na připojení nářadí, měli se kde umýt, případně kde přespat.

Stěny maringotky nebyly zrovna v nejlepším stavu, některá prkna byla prohnilá, vnitřní strana překrytá nehezkým umakartem a v dutině stěn si vystavěly hnízdo vosy. Nosná dřevěná konstrukce se musela zevnitř odhalit, opravit a nově opláštit. Mezi nosné trámky se vložila tepelná izolace – 5 cm minerální vlny – a umakart nahradily desky sololitu s bílým omyvatelným povrchem. Pouze strop zůstal odhalený, ošetřené dřevěné prvky jsou příjemným kontrastem k čistě bílým stěnám.

Okna se stahováním na kličku se Ondra rozhodl repasovat, aby si maringotka zachovala původní vzhled i atmosféru, jen namísto plexiskla se použilo sklo. Doplnit chybějící nebo poškozené prvky současným sortimentem ale nebylo snadné (využila se i klika od Renaultu), gumové těsnění kolem nových skel nesedělo přesně a při prudkém dešti okny zatékalo. Vyřešila to nakonec okenice z plexiskla na vnější straně.

Podlahu maringotky tvoří dřevěná prkna na ocelových nosnících; mezerami mezi prkny by nejenom foukalo, ale také by se dovnitř dostala kdejaká hmyzí havěť. Podlaha se uzavřela dřevotřískovými deskami, tepelnou izolací (8 cm polystyrenu) a laminátovou krytinou. Na svůj „opravdový“ dům zvolí manželé poctivé dřevo, ale na maringotku využívali co nejlevnější materiály.

Interiér

Maringotka má při vstupu malou předsíňku, která slouží jako šatna i koupelna. Vpravo od vstupu je sprchový kout, na opačné straně se umístila šatna. Vedle sprchy stojí suchý záchod, jeho obsluha ale nebyla při každodenním používání přiliš pohodlná, po čase se tedy postavila kousek za maringotkou i klasická venkovská „kadibudka“ z desek OSB .

Vlastní vnitřní prostor slouží jako otevřená obytná místnost se všemi funkcemi bydlení. V čele prostoru, naproti vstupu, je vlastnoručně vyrobená pohovka se zásuvkou. Dvojitá matrace se večer rozloží přes vysunutou zásuvku a vznikne tak široké dvoulůžko.

Pravá podélná strana maringotky je vybavena kuchyňskou linkou, na kterou navazuje jídlení stůl. Kuchyň vznikla ze starých skříněk nalezených ve stodole, stačilo je trochu poopravit, přizpůsobit a nalakovat na bílo. Chladnička uprostřed linky je krásný kousek designu 50. let. Stůl a židle patří opět k „nalezencům“ ze stodoly, jen dřevěná pracovní deska s dřezem je nová. Také deska dlouhého pracovního stolu na protější straně je z přírodního dřeva, zakoupená v IKEA a doplněná bílými kovovými nohami. Počítačová pracoviště před osluněním chrání bílé průsvitné rolety na oknech, které propouštějí jemně rozptýlené denní světlo. Nad stoly i pohovkou jsou zavěšeny dvojité police, kam se vejde spousta potřebných knih.

Při vstupu do místnosti je na straně pracovního stolu koutek s kamny na dřevěné pelety, stěna u kamen je z bezpečnostních důvodů obložena deskou cetris a hliníkovou folií.

Do obytného prostoru se vešly také dva psí pelíšky, ale se psí samozřejmostí Asta a Adélka dávají přednost pohovce. Jak odhalila webkamera, když zůstaly samy doma, proběhly se taky po kuchyňské lince a větší Asta dokázala snést dolů z police i dózu s pamlsky…

-věk
Foto archiv majitelů

+

Marinu jsme koupili v červnu, v červenci a srpnu jsme ji tunili a pak jsme tam žili až do Silvestra. Další sezónu jsme začali od dubna. Ale byli jsme tam i při venkovní teplotě -20 a jde to. Vytopí se to rychle a prudce, ale nesmí foukat! Největší problém je ve věci tepelnýho komfortu asi střecha, která je jen plechová, takže tudy v zimě rychle mizí teplo a v létě rychle vstupuje. Na střechu by měla letos přibýt ještě jedna vrstva izolace a další „plášť“. Naše velká chlouba jsou rozvody vody zahradní hadicí v izolaci podlahy. Druhý rok jsme přidali 30l bojler a sprcháč z OSBček polepenejch fólií a to už vůbec nemělo chybu. Ranní teplá sprcha s výhledem do krajiny, to byla paráda. Velkej unikát je taky rekonstrukce zařízení na stahování oken – část jsme našli na autovrakovišti, zbytek obstarali zámečníci z vedlejší vsi.

Maringotka se napojuje na sítě prodlužovačkou na 220 V a zahradní hadicí (což limituje použití při mrazech, kdy se voda donáší ve dvou 20l kontejnerech).

Nejvíc nás tam bylo na oslavě mejch narozenin – to nás bylo 15. Je to určitě dobrá alternativa vytápění, museli jsme ještě otevírat okna.

Ondra

 

+

+

+

+

+

+