Podkrovní mezonet v Medlánkách

02.11.2017 Půdní byty

Radko Květ, Radek Sládeček
/ Návrh přestavby včetně zařízení interiéru proměnil nepříliš zdařilou dispozici na příjemný a plně funkční byt pro čtyřčlennou rodinu.

*

Menší bytový dům v brněnských Medlánkách poskytuje pro bydlení klidné prostředí ve starší vilové zástavbě, ale trpí charakteristickými neduhy developerské výstavby 90. let, tvarovými prvky na fasádě a šikmou střechou připomíná spíše satelitní vesničky než moderní městský objekt. Také komplikovaná dispozice mezonetového podkrovního bytu, který si koupila rodina se dvěma odrostlými dětmi, měla v původním stavu podobné „kvality“: příčky postavené na koso deformující prostor a znemožňující smysluplné zařízení, stísněná předsíňka bez možnosti odložení kabátů a obuvi, kuchyňská sestava se zbytečnými a špatně využitelnými rohy, nepohodlné zalomené schodiště, nevhodně řešené koupelny v obou podlažích.
Přestavbu nefunkční dispozice na příjemný a potřebám rodiny vyhovující byt navrhl architekt Radko Květ, spoluautor Radek Sládeček pak dokončil interiér
a dovedl stavbu až do realizace. Jejich klient přistoupil k rekonstrukci opravdu velkoryse, umožnil autorům dobře promyslet a dokončit v interiéru každý detail.

Neohraničený prostor
Zásadní změnou ve spodním podlaží byla výměna zalomeného schodiště
s kosými stupni za nové přímé. Původní kuchyni ve tvaru písmene U se „ukrojil“ kus jednoho ramene, aby se uvolnil nástup na schodiště, kuchyňská sestava se naopak protáhla až do prostoru obývacího pokoje a získala dostatek prostoru pro všechny potřebné kuchyňské spotřebiče, úložné skříňky a velkou pracovní plochu. Namísto  hlubokých rohových skříněk zůstaly
v zakončení sestavy jen mělké spodní skříňky, které se lépe využijí, a nad nimi police. Na opačné straně, kde už se projevuje nevýhodná šikmá střecha, je horní část kuchyně zakončena policemi, spodní část plynule navazuje na linii mělkých úložných skříněk, které procházejí kolem celého obývacího pokoje
a pod okny překrývají radiátory.
Schodiště do patra je ukryto za velkou knihovnou, ta je nejvýraznějším prvkem obytného prostoru. Navazuje hned na vstupní část bytu oddělenou dnes pouze skleněnou stěnou; původní temná předsíň se tak proměnila na prosvětlenou součást pokoje, a také její vybavení materiálově s knihovnu koresponduje. Nábytek v celém obytném prostoru včetně kuchyně je navržen z lakovaných desek MDF a prvků s dubovou dýhou, velké svislé plochy jsou bílé, aby prostor „neuzavíraly“ a opticky nezmenšovaly, dřevěné plochy se projevují pouze jako horizontální, nebo rámování bílých ploch. Také všechny stěny včetně šikmých jsou vymalovány bíle, prostor tak získal velkolepý neohraničený rozměr. Jednolitá podlaha z dubové mozaiky mu zase dodává teplo přírodního materiálu, dřevěné části nábytku a jídelní stůl tento dojem ještě podtrhují.
Sedací nábytek – pohovky, křeslo, taburet a židle – je v kontrastní černé barvě, pozornost se soustřeďuje na to nejdůležitější pro pohodlí rodiny. Sezení určitě připomene slavnou vilu Tugendhat, všechny kousky vycházejí ze setu Barcelona, který navrhl Ludwig Mies van der Rohe už v roce 1929.

Soukromá část bytu
Nové schodiště odděluje soukromou část bytu, předsíňku se vstupem do ložnice, pracovny a koupelny. Upravená dispozice změnila také původně deformovaný tvar koupelny. Koupelna se výrazně zvětšila, bylo možné doplnit ji pohodlným sprchovým koutem, pod stoupajícím ramenem schodiště také skříní s pračkou a sušičkou. Nad umyvadlem je velký úložný prostor na kosmetické potřeby, skříňku překrývají zrcadlová dvířka, která opticky prostor ještě zvětšují. Koupelna má podlahu a polopříčky oddělující sprchový kout, toaletu či skříň obloženy tmavými velkoformátovými obklady Kerlit, ostatní stěny pokrývá drobná skleněná mozaika v přívětivě jarní zelené barvě.
Také dispozice horního patra doznala výrazných změn. Původní koupelnu – temnou, nepříjemného „nudlového“ tvaru a se šikmými stěnami – architekti zkrátili a změnili na samostatnou toaletu, zbývající plocha rozšířila šatnu
u pokoje syna. Nová červenobílá koupelna s obklady Rako 10 x 10 cm vznikla na místě komory, kde má nejenom přívětivý, téměř čtvercový půdorysný tvar, ale také denní světlo. Větší plochu a střešní okno získala z části pokoje dcery, ten byl původně zakončený ošklivě zkosenou příčkou se vstupními dveřmi. Pokoj je i bez jednoho ze dvou střešních oken bohatě prosvětlený svislou skleněnou stěnou navazující terasy, zůstal i dostatečně velký, aby se mohla za dveřmi postavit šatní skříň; další úložný prostor má dcera k dispozici ještě
v nízké půdičce vedle pokoje.

Celková užitná plocha je 150 m2.

-věk
Foto Jaroslav Hejzlar