Interiér mezonetového bytu

12.11.2012 Půdní byty, Služby bytového architekta

Věra Konečná
Střešní nástavbou na dva domy vzniklo 12 nových mezonetových bytů. Majitelé mohli jejich podobu ovlivnit už v projektu.

*

 

Mladí manželé téměř rok hledali vhodný byt poblíž místa, kde doposud bydleli v garsonce. Developerské projekty v lokalitě byly buď příliš drahé, nebo neměly dobře vyřešeny dispozice bytů, navštívili tedy i desítky starých bytů se záměrem rekonstrukce. Pro každý byt si nechali zpracovat koncepční skici přestavby, aby mohli posoudit, zda vložená investice splní jejich požadavky. Teprve projekt střešní nástavby na dvou bytových domech jim vyhovoval ve všech směrech. Autorka celého projektu, Miroslava Fišková, byla navíc vstřícná dispozičním úpravám a předem si majitelé mohli zvolit i materiály a standard vybavení – podlahy, schodiště, zábradlí, sanitu, kotel, radiárory nebo třeba způsob zastínění oken.

Dispoziční úpravy
Byt 3+kk má v nástupním podlaží obytný prostor s kuchyní a toaletu přístupnou z předsíně, horní podlaží je věnováno dvěma ložnicím a koupelně
s WC. Velkou výhodou bytu je prosvětlení ze dvou stran, okno je také
v předsíni, na galerii v patře a v koupelně. Z obývacího pokoje se vychází na lodžii, která nejenom rozšiřuje byt o malý venkovní prostor, ale navíc částečně stíní místnost před západním sluncem, v horkém létě velmi nepříjemným.
Protože plocha 85 m2 není příliš velká a byla plně využita pro obytné místnosti, chyběly ve spodním podlaží úložné prostory na odložení kabátů
a obuvi. Zmenšování předsíně o šatní skříň by nebylo vhodné, zvláště když se předpokládá rozšíření rodiny a bude potřeba někam postavit kočárek.
Určitou výhradu měli manželé ke kuchyni, která ve tvaru L byla v tmavém koutě daleko od okna; právě kvůli ní chtěli dát původně přednost jinému
z dvanácti bytů, i když byl znatelně menší. Nepatrná změna dispozice
a zrušení příčky však podobu kuchyně naprosto změnily. Kuchyň se více otevřela nejenom vůči obývacímu pokoji, ale také směrem do předsíně, odkud přichází dostatek denního světla. Namísto plných dveří je dělí jen skleněná posuvná stěna. Touto změnou se kuchyňská sestava navíc prodloužila o dva metry, což do ní umožnilo začlenit všechny potřebné spotřebiče i spižní skříň,
a možností přičlenit jídelní stůl přímo k ostrůvku se zvětšil také prostor pro sezení v obývacím pokoji.
Volnější propojení předsíně s obytným prostorem vyřešilo také úložné prostory: pod schodiště se v nejvyšší části umístila šatní skříň otvíravá směrem do předsíně a nižší část pod schody slouží jako komora. Vstup do komory se zakomponoval do nábytkové sestavy mezi bok šatní skříně
a navazující knihovnu. Dvířka s dotykovým otevíráním nejsou téměř vidět
a celá sestava společně se skleněnými dveřmi „začistila“ hlavní část obytného prostoru do obdélníkového tvaru bez vykousnutých rohů.

Jedním ze zásadních požadavků obou partnerů byla velká knihovna, aby si konečně mohli od rodičů přistěhovat spoustu knih, pro které v garsonce místo neměli. Návrh knihovny vycházel už z řešení šatní skříně a komory, v obývacím pokoji splnil ještě další funkci, nahradil zábradlí u schodiště. Knihovna je vysoká až ke stropu a tvarově vychází z „ikeácké“ knihovny Expedit, která se osvědčila v garsonce, jen tady je mnohem větší. Styl IKEA se ostatně předpokládal u zařízení, které nebylo zapotřebí vyrábět na míru prostoru.
Knihovna zúžila obytný prostor jen nepatrně, namísto původního 10cm zábradlí zabírá hloubku 29 cm. Oddělila pohledově nejenom schodiště, ale také další „kout“ vedle lodžie, který se využil pro pracovní stůl s počítačem.
Horní podlaží se dispozičně téměř nezměnilo, pouze se nově vyřešilo zařízení koupelny a otočilo se otevírání dveří u koupelny a dětského pokoje. Pro galerii se zvolilo skleněné zábradlí, které prostor ponechává více otevřený
a prosvětlený.

Materiály a barvy
Základem materiálového a barevného řešení je dubové dřevo v kombinaci
s bílou barvou. Jednotná podlaha z olejované dubové mozaiky prochází celým bytem (kromě koupelny a WC), také schodiště spojující podlahy obou podlaží je dubové, povrchově ošetřené olejem.
Z dubové spárovky je vyroben i jídelní stůl a v ložnici manželská postel, tedy nábytek, na který má být zaměřena větší pozornost a kterého se člověk přímo dotýká při běžném provozu – dřevo je na dotek velmi příjemné. Bílá barva se naopak volila především na nábytek s velkými svislými plochami, aby splýval se stěnami a prostor opticky nezmenšoval.
Zatímco úložný nábytek obývacího pokoje je proveden v bílém matu, bílá kuchyňská sestava a šatní skříň dostaly dvířka v lesku. Lépe tak odrážejí denní světlo a navíc si vzhledem k náročnějšímu provozu vyžádaly i kvalitnější materiál.
Bílé skříně kuchyně jsou doplněny tmavě šedivou pracovní deskou a stejným obkladem výklenku s dřezem, barevně do výklenku zapadají i spodní nástěnné skříňky. Tmavě šedivá opticky podtrhává prohloubené místo, ale celek zůstává barevně neutrální, aby ponechal svobodnou volbu pro kontrastní barevné doplňky. V kuchyni je tvoří svítidlo Fly z průhledného modrého plastu (Kartell, design Ferrucio Laviani), jedna červená ze čtyř plastových židlí Gliss (Pedrali, design Claudio Dondoli, Marco Pocci) nebo plakát s červeným pozadím od Jiřiny Mikoláškové. Dalším barevným akcentem je zelená mísa na ovoce a určitou pestrost vnášejí do interiéru také samotné knihy v otevřené knihovně.

Horní podlaží
Ložnice podlouhlého tvaru si sama řekla o rozdělení na dvě funkční části. Ve shodě s klienty jsme zvolili pro lůžko úspornější polohu v rohu u okna (důležitý je čerstvý vzduch), aby zůstal pohodlný průchod do druhé části se šatními skříněmi a dalším počítačovým pracovištěm pro chvíle, kdy jeden z partnerů potřebuje na práci klid.
Lůžko je ale hlavním prvkem místnosti, proto je zdůrazněno dřevěným materiálem; skříně a stůl v bílé barvě se zakoupily v IKEA.
Dětský pokoj zůstává prozatím v návrzích postupného zařizování od miminka přes „hernu“ až po školáky. Zakoupil se jen úložný nábytek, který bude sloužit pro všechny fáze růstu dětí, a volná plocha se využívá pro žehlení.
Pečlivé řešení si v patře vyžádala koupelna, kam se na malou plochu musela vejít kromě vany, umyvadla a WC také pračka s kotlem. Bojovalo se doslova
o každý centimetr, dokonce se při stavbě měnila 15cm příčka za 10cm (reálná délka byla o pár centimetrů menší než v projektu), aby se vešla už zakoupená vana a pračka do jedné řady. Pračka s kotlem jsou umístěny ve výklenku
a kotel je navíc překrytý žaluzií, aby v koupelně „nestrašil“. Klozetová mísa je schovaná za dveřmi a prostor je řešen tak, aby při vstupu pohledově vynikla dvě umyvadla, nejčastěji využívané předměty, a před nimi zůstalo dostatek místa. Úložné skříňky na toaletní potřeby se musely umístit přímo nad umyvadly, zvolily se tedy s velkými zrcadlovými dvířky.
Mezi umyvadly a vanou je skleněná zástěna umožňující sprchování, vana je ale pro rodinu plánující malé děti téměř nezbytná.
Také koupelna má neutrální barevné řešení, světle šedivé velkoformátové obklady doplňuje dlažba v tmavší šedivé. Důraz se kladl na spárořez, aby linky procházely na podlaze přesně jako na stěnách. S keramikou koresponduje stříbřitá pračka, žaluzie nebo nerezové baterie.  Pestřejší barevnost se ponechá opět na doplňcích, v tomto případě především ručnících a osuškách.

Spolupráce s klienty byla v tomto případě velmi snadná, protože jsme se shodli v pohledu na styl a barevnost. Výběr kupovaného zařízení, dokonce
i návrhy některých kousků nábytku už klienti zvládli úplně sami.

Autorská zpráva
Foto Jaroslav Hejzlar

*

Nábytek na zakázku vyrobilo truhlářství Daniel Goschler, plakát Jiřiny Mikoláškové byl vybrán na www.autorskeplakaty.cz.