Ze dvou bytů jeden velký

05.10.2018 Panelákové byty, Rekonstrukce

ATW architekti
/ Když děti dorůstají, rodina má náročnější požadavky na soukromí a hledá větší byt. Někdy se podaří
ten původní propojit se sousedním.

*

Umakartové jádro není jediný problém, který je potřeba v bytě vyřešit, přestavba si vyžaduje komplexní přístup. Musí vycházet z technického stavu celého domu a z předpokladů, co bude společenství majitelů řešit společně. Správný postup všech prací by měli navrhnout odborníci. Není například možné nejprve zateplit fasádu a teprve následně měnit okna podle přání jednotlivých majitelů bytů; kolem nezateplených okenních rámů pak vzniknou tepelné mosty a uvnitř bytů se usadí plíseň. Vážné komplikace s vlhkostí stěn a plísněmi mohou způsobit také nová těsná okna, pokud se neřeší zateplení všech čtyř fasád a izolací se obloží pouze nejchladnější severní štíty bez oken.
Dalším závažným nedostatkem panelových domů je špatná zvuková izolace, kterou lidé bez znalosti problematiky mohou při přestavbě ještě zhoršit. Nahrazení původní měkké podlahové krytiny z PVC novou tvrdou krytinou (nejčastěji tzv. „plovoucí“ podlahou) je hotové neštěstí pro sousedy ve spodním bytě. Slyší pak každý krok, každé vrznutí židle.
Při rekonstrukci bytu musí rodina počítat nejenom se značnými finančními částkami, ale také s tím, že si na nějakou dobu zajistí náhradní ubytování. V bytě se totiž bourá a staví, vzniká množství sutí a prachu, odpojí se voda, kanalizace a elektřina, vlastně nefunguje vůbec nic. I když vám stavební firma slibuje výměnu jádra za týden, vždycky si najde důvody, proč se to muselo protáhnout na měsíc. Proto si dobře promyslete, jestli se vyplatí tuto strastiplnou akci podstoupit a získat jen nové povrchy stěn v koupelně a na WC. Spolu s architektem možná vymyslíte úpravu dispozice, která se s rekonstrukcí spojí a vylepší život vaší rodiny zcela zásadním způsobem. Inspirací může být moderní bydlení v jednom z pražských paneláků.

Hledání optimálního řešení
Čtyřčlenné rodině přestal původní byt 3+1 vyhovovat, i když na „panelákové“ poměry neměl úplně špatnou dispozici. Děti požadovaly větší soukromí, pracovně vytížení manželé zase postrádali místnost, kde by se člověk mohl uzavřít a třeba celou noc pracovat, aniž by světlem či hlukem rušil spícího partnera. Pro současnou rodinu je optimální byt, kde jsou jednoznačně odděleny zóny společenského a soukromého života. Když se rodina může scházet a volné chvíle trávit společně, ale každý má možnost odejít do svého pokoje, pokud chce být sám, v klidu si číst, učit se nebo pracovat.
Úvahy o vhodném řešení se vyvíjely, rodina nejprve přemýšlela o prodeji bytu a stěhování, ale z místa bydliště se jim příliš nechtělo. V bytě se jim líbilo, z oken pokoje je krásný výhled nejenom do vzrostlé zeleně, ale i na celou Prahu. Zásadní změna situace nastala, když se jim podařilo přikoupit sousední menší byt 2+kk. První pokus o sloučenou dispozici nebyl příliš přesvědčivý, šťastným krokem bylo až setkání s ATW architekty, Jitkou Malcovou, Alexandrem Mandicem, Lucií Krylovou a Eliškou Rauchovou, kteří mají
s přestavbami panelákových bytů bohaté zkušenosti. Výsledný pětipokojový byt má vyšší standard bydlení než mnohé rodinné domky, kromě vhodné dispozice na míru potřebám rodiny má také vyřešenou tepelnou a zvukovou izolaci, před letními vedry ho chrání venkovní žaluzie ovládané čidly, dokonce i klimatizace.

Nová dispozice
Šestimetrový rozpon konstrukčního systému dovolil zrušit původní příčky a oba byty rozčlenit zcela odlišným způsobem. Charakteristickým rysem nového bytu, který vznikl propojením dvou menších, je neuvěřitelná prostornost
a velké množství denního světla. Byt působí zcela otevřeně, přestože je funkčně rozdělený do tří částí – společenské a dvou soukromých. Jednotlivé zóny totiž nejsou „zazděny“ plnými pevnými příčkami, dělí je posuvné stěny
z bezpečnostního connexového skla, a ty vyvolávají pocit volného propojení. Není přes ně vidět, takže uchovají intimitu soukromých částí, ale dávají najevo, že další prostory za nimi následují. Sklem přitom prochází denní světlo, takže střední části bytu se neuzavírají do tmavých a neútulných komor.
Vstupní dveře obou bytů byly zrušeny a nahrazeny novým vstupem ve střední části spojené dispozice, na místě původní kuchyně menšího bytu. Předsíň je vybavena vestavěnými šatními skříněmi a otevírá se z ní nejen pohled do chodby, ale i průhled do celé společenské části bytu. Chodba je prosvětlena denním světlem přes skleněnou posuvnou stěnu do obývacího pokoje, světlo přichází i částečně prosklenými dveřmi dětských pokojů. Navíc chodbu opticky zvětšuje zrcadlová stěna, která její prostor příjemně násobí.
Na jednu stranu od vstupu vede chodba k obývacímu pokoji a na ni navazující zóně dětských pokojů s vlastní koupelnou a šatnou, na straně druhé se hned proti vstupu (v prostoru původního menšího bytu) odděluje soukromí pro rodiče – ložnice s pracovnou, šatna a koupelna.
Do obytného prostoru se z chodby vchází posuvnými skleněnými dveřmi, ty ale zůstávají většinou otevřené. Je možné sem projít také přes kuchyň oddělenou od pokoje jen varným blokem a vysokou skříní s vestavěnými troubami (pečicí a mikrovlnnou) v krajní poloze, na ni směrem do pokoje navazuje mělký skleník. Obytný prostor byl zvětšen o plochu původní lodžie, v místě jejího zábradlí se postavila celoprosklená stěna z izolačních skel. Prostor tak získal nejenom větší plochu, ale i bohaté prosvětlení z jihu. Proti přehřívání pokoje v horkých dnech chrání skleněnou stěnu venkovní žaluzie, které jsou mnohem účinnější než vnitřní.
Lodžie původního sousedního bytu zůstala zachovaná, vchází se do ní přímo z obytného prostoru novými dveřmi v příčné stěně. Lodžie cloní před přímým sluncem ložnici rodičů a pracovnu, navíc rodině zůstal velmi cenný venkovní prostor, kde je příjemné posedět obzvláště za teplých letních večerů.

Centrem domova je kuchyň
Od relaxační části pokoje se sezením je kuchyň odcloněna pultem varného bloku; při pohledu z obývacího pokoje se večerní kuchyně jeví jako nasvětlený ostrov. Svítí tu digestoř nad varnou deskou, bodová světla stropu, nasvětlené pracovní plochy či skleněné obklady, a navíc i zvýšený pult z průsvitného Corralitu, který na straně kuchyně přisvětluje varnou plochu. Protější strana kuchyňské sestavy stojí podél stěny, kde navazuje na blízkou instalační šachtu za koupelnou dětí. Tady kromě vysoké potravinové skříně a chladničky stojí řada spodních skříněk s dřezem. Mezi nimi a horními zavěšenými skříňkami nenajdete klasické keramické obklady, z jejichž spár by se nečistota špatně odstraňovala, plocha je obložená bezesparým a lehce omyvatelným conexovým sklem. Také všechna dvířka skříněk se snadno udržují v čistotě, jsou hladká, tvarově jednoduchá, bez zbytečných profilací, za nimiž by se usazovala mastnota. Bílá barva jejich povrchu splývá s malbou stěn, kuchyňská sestava tedy nevyčnívá z pokoje jako cizí element, je jeho přirozenou součástí. Celá kuchyň byla vyrobena podle návrhu architektů a za povšimnutí stojí především čisté a elegantní detaily hran – skříňky jsou sestaveny z kose seříznutých desek, takže hrany tvoří jen nitkovitá linka, pouhým okem téměř neviditelná.
Nad kuchyňskou částí obytného prostoru je snížený podhled ze sádrokartonu, ve kterém jsou zabudovány veškeré instalace: osvětlení, odtah digestoře od varného bloku k šachtě, a také se v něm ukrývá nenápadná dutina, kudy proudí vzduch klimatizace. Na panelákový byt opravdu neobvyklý komfort…

Každý má svoje soukromí
Proti obytnému prostoru jsou umístěny pokoje synů, jejich okna vedou na opačnou stranu domu než okna ostatních místností. K pokojům náleží otevřená předsíňka s vestavěnými šatními skříněmi i vlastní koupelna, která je druhotně prosvětlena přes skleněnou příčku z kuchyně. Takové druhotné prosvětlení najdeme ve všech realizacích ateliéru ATW architekti, jehož snahou je stavět domy či byty příjemné a světlé ve všech částech. Architekti se nespokojí s tím, že prostory uvnitř dispozice mají zůstat temné jen proto, že nemají okna. Vynález skla zná přece lidstvo už po staletí. Navíc jeho současné podoby – skla mléčná, pískovaná nebo s fóliemi – propouštějí dostatek světla, a přitom přes ně nemusí být vidět. Prosklení hygienického zázemí směrem do obytné místnosti tedy intimitu koupelny či toalety nenaruší.
Stejné zásady použili autoři také při řešení ložnicové části rodičů. Skleněnými posuvnými dveřmi je tato zóna oddělená od vstupní předsíně, skleněnou stěnou je prosvětlená i koupelna nebo šatna navazující na ložnici. Dokonce mezi oběma ložnicemi najdeme pevné „okno“ z neprůhledného skla. (Tady se manželům otevírá možnost vytvořit podle momentálních potřeb buď dvě ložnice, každou s pracovním místem, anebo společnou ložnici a oddělenou pracovnu.)Zajímavý nápad uplatnili architekti při umístění pračky, tu byste v koupelně marně hledali. Společně se sušičkou je ukryta ve vestavěné skříni předsíně, která přímo navazuje na instalační šachtu. Přes počáteční nedůvěru majitelů se tento nápad při provozu skvěle osvědčil. Na stejně pečlivou promyšlenost narazíte na každém kroku, velké i drobné nápady zpříjemňují každodenní život rodiny. Například v koupelnách najdete osvětlené výklenky na kosmetiku, každý – třeba i úzký – prostor se využil k ukládání předmětů, kterých je v každé domácnosti víc než dost.

O kulturu bydlení se dnes zajímají mnozí lidé a často sami dokážou při zařizování bytu velmi rozumně přemýšlet o svých nezbytných potřebách, které jsou důležitější než okázalý povrchní luxus. Zkušenosti schopných architektů jsou ale těžko nahraditelné a v tomto bytě se jejich práce skutečně osvědčila.

Věra Konečná
Foto René Jakl a ATW architekti