Vlastní svět v panelákovém bytě

19.02.2016 Panelákové byty, Rekonstrukce

Jan Klempíř
/ Prostor bytu se tvaroval tak, aby se mohl vyvíjet a proměňovat spolu
s rodinou. Měl by tu zůstat pocit otevřenosti pro příští řešení.

+

 

Řešení vnitřku bytu je často záležitostí především materiálovou. V tomhle případě byl však prostor ke ztvárnění obrovsky otevřený. Panelák šťastnou náhodou neměl uvnitř dispozice žádnou nosnou panelovou stěnu, dalo se vybourat všechno, kromě svazku trubek jen cudnou laminátovou košilkou zahalených v prázdném kvádru prostoru. Danou věcí ovšem byla okna, jejich velikost a uspořádání. Interiér, kde si můžete dopřát cokoliv. Dřevěný sroubek, štukové imitace, grafitti, husákovo 3+1, jen to vždycky bude mít padesát čtverečeních metrů.

Dobrá, a myslím tím opravdu dobrá, vlastnost paneláku je, že nevytváří žádné opravdové prostředí k bydlení, poskytuje jen prostor. Chcete-li, můžete si
v něm bez ostychu vybudovat vlastní svět.

Ten prostor tedy bylo třeba uchopit, aby poskytl svět mladým manželům
a jejich dětem, starší bylo na cestě už v průběhu stavby. Tvarovat jej tak, aby se mohl vyvíjet a proměňovat spolu s dětmi, které v něm budou vyrůstat,
a jejich rodiči, kteří, prominou, budou v něm stárnout. Pocit otevřenosti příštích řešení by tedy měl zůstat přítomný.

Uspořádání určuje jednoduchá půdorysná osnova, dělí prostor do devíti polí. Uprostřed je zasklená koupelna, z vnějšku spojená se základní částí kuchyně. Některá pole kolem se dají zavřít velkými posuvnými deskami, předsíň, dětský pokoj a část kolem postele tak mohou, uzavřou-li se, působit jako opravdová předsíň, dětský pokoj a ložnice. Zbytek zůstává spojený, otevřený v obytnou kuchyň. Když se dveře otevřou, pohltí kuchyň-obývák prostor za nimi jako svou součást.

Otevřou-li se všechny dveře a skryjí se v dutých zdech koupelny, vytváří volný prostor kolem něco mezi exteriérem a interiérem. Světlo z oken ze dvou protihlehlých stran téměř eliminuje stíny, v takovém osvětlení prostor okolo koupelny působí snad jako zjednodušená krajina. Krajina se proměňuje, jak děti vyrůstají, zaplňuje se, stůl se přemisťuje, když je nálada předělat si obývák jinak, nebo přemístit postýlku, aby bylo druhé děcko v kuchyni přes den na očích.

P.S. Do koupelny opravdu není vidět, jak se sprchujete, a opravdu tam můžou růst kytky.

Autorská zpráva
Foto Robert Žákovič a Alexandr Hudeček