Přestavba bytu v panelovém domě

31.07.2019 Panelákové byty, Rekonstrukce

Jitka Malcová, Alexander Mandic / ATW architekti
/ Byt na pražském sídlišti ničím nepřipomíná původní bydlení v paneláku. Nejenom na pohled, ale ani „na poslech“.

*

Otevřený a světlý prostor

Pražský byt 2+1 byl jednou z prvních realizací přestavby v panelovém domě, jakýmsi „vzorovým bytem“, ukázkou ateliéru ATW, jak je možné přizpůsobit panelové domy současným nárokům na kvalitní bydlení. Autoři řešili nejenom technické problémy bytu (především zvukovou izolaci), ale také úpravu dispozice. Nový koncept je založen na volně otevřeném prostoru, bohatém prosvětlení a průhledech. Ukázali na něm, že je možné dostat denní světlo
i do místností uprostřed dispozice, do předsíně nebo do koupelny na místě původního bytového jádra.

Byt je okny osvětlený ze tří světových stran, na dvou protilehlých stranách jsou obytné místnosti, uprostřed dispozice je kuchyně (s oknem na třetí stranu), ke které se přimyká bytové jádro a chodba, v původní podobě bez denního světla. Dispozice se uvolnila a propojila pomocí posuvných stěn, jejich snadným otevřením se celý byt otevírá a umožňuje průhledy do obou stran okolí domu. Mezi chodbou a obývacím pokojem je tato posuvná stěna z connexového skla, kterým do chodby prochází denní světlo i při uzavření obývacího pokoje.

Stejná skleněná stěna byla použita také mezi pokojem a kuchyní, při běžném provozu zůstává otevřena a kuchyň se stává téměř přímou součástí obývacího pokoje. Vzhledem k její malé ploše nebylo vhodné umístit tu jídelní stůl, stolování by bylo stísněné a málo funkční. Stůl se židlemi už tedy stojí v obývacím pokoji, při stěně poblíž kuchyně, ta se mohla plně využít pro bezproblémovou přípravu jídla.

Nejvýraznější změnou oproti původní podobě bytu je prosklení příčky mezi kuchyní a koupelnou connexovým sklem. Pevná zůstala jen část příčky
u instalační šachty, zbytek stěny propouští do koupelny denní světlo, aniž by narušil její intimitu, connexové sklo není transparentní. Příčka je prosklená od výšky spodních skříněk kuchyňské sestavy až po strop, nástěnné skříňky by koupelně ubíraly světlo. Dostatečné úložné prostory však poskytla protější, dříve nevyužitá strana kuchyně – vedle okna stojí skříň vysoká až do stropu
a pod oknem vznikla další pracovní plocha nad spodními skříňkami. Celá kuchyňská sestava (stejně jako vestavěné skříně a další kusy nábytku) byla na míru vyrobena podle návrhu autorů přestavby.

Na příčku mezi hygienickým zázemím a chodbou navazuje boční strana vestavěných skříní ložnice, opatřená posuvnou stěnou, která může ložnici od zbývající části bytu uzavřít. Dveře do koupelny a na toaletu jsou bez zárubní, lícují s příčkou a vytvářejí jednolitou, ničím nenarušenou plochu. „Dáváme přednost jednoduchosti před zbytečně nazdobenými a drahými detaily,“ vysvětluje architekt Mandic. „Za podstatné považujeme naprosto funkční řešení, projekt se tedy zpracovává do posledního detailu. Pokud na trhu neobjevíme vhodný prvek (funkční, estetický a levný), raději ho vyřešíme sami, necháme si vyrobit vlastní. Řídíme se zásadou Miese van der Rohe, že nejlepší detailování je bez detailů – tedy řešení bez viditelných a složitých detailů.“ Tvarově čisté a elegantní řešení stěny je podtrženo bílou barvou, která prostor chodby opticky „neuzavírá“, takže ten se zdá na pohled větší. Bílá barva ani nepohlcuje světlo přicházející z obývacího pokoje: odráží se od ní a z původně tmavé „kobky“ vytváří příjemnou – světlou a prostornou – součást bytu.

Tichá domácnost

Slabinou panelákových bytů je špatná zvuková izolace, takže obyvatelé si nechtěně musí vyslechnout i každou hádku svých sousedů. Šetření na materiálech se projevilo také na podlahách, kročejová izolace byla málo účinná, povrchy z PVC se v posledních letech socialistické výstavby dokonce lepily přímo na stropní panely, kročejová izolace se úplně vynechávala. Měkké PVC kroky částečně tlumilo, zvláště když se ještě překrylo celoplošným kobercem, aby se překryl jeho nevábný vzhled. Velké problémy však nastaly při živelné modernizaci bytů. Obyvatelé panelových domů začali PVC měnit za krytiny sice příjemnější na pohled, ale tvrdé, kroky netlumící. Řešením nejsou ani krytiny s obchodním názvem „plovoucí podlahy“. Název byl nesprávně „vypůjčen“ ze stavební terminologie, kde neznamená krytinu, ale představuje celou konstrukční skladbu podlahy s vrstvou kročejové izolace. Ta odděluje pevné části stavby (stěny a strop) od horní nášlapné vrstvy, podlahová krytina pak doslova plave v měkkém loži (slabá vrstvička kročejové izolace kupovaných plovoucích podlah není dostatečně účinná a po čase ztratí pružnost, přestane úplně fungovat). Plovoucí podlaha se prostě koupit nedá, ta se musí postavit.

ATW architekti v panelákových bytech odstraňují všechny staré vrstvy podlah až na holou stropní konstrukci a na ní vytvoří novou skladbu podlahy s účinnou kročejovou izolací. Izolují také stěny sousedící s vedlejšími byty
a stropy. Plocha se překryje sádrokartonovou deskou, která funguje jako membrána a odráží zvuky, pro větší účinnost se vrstva mezi ní a stěnou ještě vyplní tlumicí minerální vlnou. Nové podhledy stropů se navíc dají vhodně využít pro zabudování osvětlovacích těles.

K příznivé ekonomice domu přispívá volba vhodných materiálů. „Současná moderní architektura, kterou máme rádi, preferuje skromný, prostý a pravdivý výraz,“ říká architekt Mandic. „Proto namísto drahých materiálů hledáme levnější. Na podlahy například dovážíme dřevěné vlysy z Ukrajiny, jejichž cena je při slušné kvalitě mnohem nižší než u laminátové podlahy. Cena prosklené posuvné stěny, kterou mnozí považují za nedostupnou, se odvíjí především od závěsu – a ten můžete koupit za tisíc korun, nebo také za osmnáct tisíc. Všechno je otázkou zkušeností s dodavatelskými firmami. Co neseženeme za příznivou cenu
a v přijatelné kvalitě u vás, raději to dovážíme.“

Celodřevěná dubová podlaha, která volně prochází všemi místnostmi kromě koupelny a toalety, umocňuje dojem volně otevřeného prostoru. Rodina se tu může svobodně pohybovat, třeba i trochu dupat, aniž by svými činnostmi někoho rušila. Promyšlenou přestavbou bytu vytvořila provozně „tichou domácnost“, klid nejenom poskytuje sousedům, ale užívá si ho především sama.

-věk
Foto Jaroslav Hejzlar