Dětský pokoj pro hry i učení

22.08.2014 Nábytek, doplňky

Při zařizování dětského pokoje se rodiče rozhodují, zda zakoupit levný nábytek, který po čase vymění, anebo zvolit dražší kvalitní vybavení. Právem se obávají, že z něj děti brzy vyrostou.

*

 

Na dětský pokoj se názory rodičů hodně liší, maminky si většinou představují romantické postýlky s nebesy, tatínkové zase ráj pro šplhání a jiné klučičí hry. Často se stává, že než takový pokojík dokončí, musí začít řešit jiné problémy – kde budou děti psát úkoly. Pokoj by měl růst stejně rychle jako děti. Neznamená to však, že se každý druhý rok musí nakupovat nové vybavení. Stačí na změny myslet dříve, než se nábytek vůbec pořídí.
Běžným omylem rodičů je představa, že děti potřebují pokoj pestrý, plný barev a ryze dětských motivů. Dětem se určitě barevnost na první pohled zalíbí, ale při dlouhodobém pobytu v takovém pokoji bude na jeho psychiku přílišná pestrost působit dráždivě. Dítě je vůči stálým vzruchům citlivější ještě více než dospělý člověk, potřebuje naopak uklidňující prostředí, kde se může soustředit, a nejsilnější stimulací při hrách bude vlastní fantazie.
Jak o zařizování dětského pokoje přemýšlet, napoví zdravý selský rozum. Stačí si uvědomit, co v kterém věku dítě potřebuje a jak se chová. Do dvou tří let má pokoj jen na spaní a ukládání hraček, samo v něm nebude moc často pobývat, vyhledává totiž společnost rodičů, navíc potřebuje být pod stálým dohledem. Hračky si tedy přenáší do obývacího pokoje či kuchyně. Teprve další fází je vlastní prostor na hraní, a do této doby máme dost času na realizaci smysluplného zařízení. Připomeňme si vlastní dětství: pokud nám paměť dobře slouží, určitě si vzpomeneme, jak jsme si vytvářeli „bunkry“ – třeba pouhým přehozením deky přes stůl. Děti hledají soukromé pelíšky, kam rodičům mohou, ale nemusí povolit vstup. Tady se z nich stávají piráti, kosmonauti či lovci mamutů (podle toho, co jim právě čteme před spaním, nebo jaký film si oblíbily).
Vybudovat dětem hernu plnou bunkrů, šplhadel, klouzaček a prolézaček je jistě skvělé, ale docela pracné a nákladné. Za další tři roky se však z dítěte stává školák a začíná se cítit velkým, téměř dospělým. Před svými kamarády se za dětský nábytek bude stydět. Navíc potřebuje psát úkoly, připravovat se na vyučování, začne ho zajímat počítač. Pracovní místo s kvalitní židlí je najednou potřebnější než klouzačka.

Pokoj pro miminko i studenty
U bytu mých prozatím bezdětných klientů jsme v rámci návrhu celého interiéru uvažovali také o vybavení dětského pokoje ve všech fázích od miminka až po studenty. Pokoj se nyní využívá jen na žehlení prádla, ale je škoda ho ponechat prázdný, a tak se může postupně zařizovat nábytkem, který se pro děti později vhodně využije.
Zvolili jsme předem jednoznačnou a neutrální barevnost, která se může snadno doplňovat podle věku dětí – dřevěná podlaha s bílými nábytkovými korpusy snese jakoukoliv kontrastní doplňující barvu. Na půdorysných skicách jsou dobře vidět jednotlivé etapy, veškerý nábytek kromě dětských postýlek pro miminka a přebalovacího pultu se v nich využije v každé době, pokaždé
v nových souvislostech. Hlavní důraz byl na ponechání co největší volné podlahové plochy na hraní. Protože dětský pokoj není příliš velký a dají se předpokládat dvě děti, bylo by dobré využít víceúčelově především postele, zabírají totiž nejvíce místa. Právě tady je možnost vybudovat „dětské hřiště“, které ale funkčně ani tvarově nezestárne a později se dá bez problémů proměnit pro potřeby školáků nebo studentů.
Nejdelší stěna pokoje bez oken je 367 cm, tu jsme využili pro sestavu částečně se prolínajících lůžek jakési palandy, kde pod horní postelí vznikne bunkr. Do čela otvoru se osadí rám s dírkami a snadno se k nim připevní plátěná stěna s dvířky na zip a okýnkem. Ve starším věku dětí se bunkr zruší
a do volného prostoru se umístí skříňky na oblečení nebo školní potřeby. Pod spodní postelí jsou dvě velké zásuvky na kolečkách, nejprve na hračky, starší děti je určitě také nějak vhodně zaplní.
Střední část palandy společná pro obě lůžka je doplněna deskou s kruhovými otvory a slouží jako žebřík. Společně se zavěšenými lany se stává terénem pro šplhání, lana usnadní i výstup na horní postel. Jakmile se z pirátů stanou velcí školáci, lana se snadno odstraní a z celé sestavy na hraní je rázem „dospělácká“ palanda.

Jednoduchost je nadčasová
Protože výroba palandy na zakázku nebude nejlevnější (vyžaduje kvalitní materiály a dobrou řemeslnou práci), další vybavení pokoje už je postaveno na levných a univerzálních kusech nábytku, přitom s příjemným designem. Psací stoly a úložný nábytek se zakoupí v IKEA a postupně se podle věku mohou obměňovat pouze detaily.
Už dnes v pokoji stojí šatní skříň a knihovna Expedit velikosti 185 x 185 cm, která na ni navazuje. První dvě svislé řady čtvercových polí vedle skříně se doplnily dvířky a zásuvkami, při hloubce 39 cm se do nich vejde poskládané prádlo nebo ponožky. Zbývající tři řady budou sloužit jako otevřená knihovna, doplní se nejprve třeba barevnými krabicemi na stavebnice, později zásuvkami na školní pomůcky. Další dvě knihovny Expedit v rozměru 149 x 79 cm se mohou postavit na šířku či na výšku, v návrzích se využívají podobně – právě pro svou tvarovou jednoduchost je systém použitelný pro kosmetiku miminek stejně jako pro hračky a potřeby studentů.
Poslední úvaha o dětském pokoji se zaměřila na případ, že děti budou opačného pohlaví a kolem puberty začnou mít větší nároky na své soukromí. Výklenek pokoje přímo nabízí využití na šatní skříně, není problém už zakoupenou skříň přesunout a doplnit další, případně nechat vyrobit velkou vestavěnou skříň na míru. Klasická podoba dětského pokoje (dvě oddělené postele, dva psací stoly) ale při malé ploše moc soukromí nenabízí. Postele
a stoly by se navíc musely umístit přímo k oknu, aby zůstal volný průchod od dveří ke skříním. Hlava by přitom neměla být u venkovní stěny s radiátorem,
k oknu by měl být dobrý přístup kvůli otevírání a mytí.
Dvě okna v místnosti dovolují rozdělení na dva samostatné intimní koutky, ale malá plocha znovu vyžaduje sdružení funkcí. Opět můžeme využít konstrukci už vyrobené palandy, nepříliš složitou změnou se odmontuje spodní postel
a pod horní lůžko se umístí pracovní stůl. Stejná sestava se může pořídit také pro druhé dítě. Vstup do pokoje a šatnu budou děti vždy muset používat společně, ale určité soukromí získají rozdělením prostoru vysokou knihovnou
a případně i závěsem.

Věra Konečná
Kresby autorka, foto archiv