Malý byt pro dva

25.05.2018 Malé byty, Rekonstrukce

Ivana Dombková / I. D. Architektura
/ Při rekonstrukci malého úzkého bytu si majitel přál nejen vytvořit vyvážený obytný prostor, ale také nalézt místo pro podsvícený oxyx.

*

Dlouholetý klient architektky Dombkové si pro své časté pobyty v Praze koupil malý byt v prvorepublikovém domě. Vlastně se jednalo spíše o dlouhý úzký trakt, který působil až depresivně. Jeho výhodou ale byla poloha v centru města, přitom v poklidné ulici.
Nového majitele zaujala také orientace bytu – okno do tichého dvora v jeho užší části, směrem do ulice zase krásné velké okno s obloukovým průhledem
v nadsvětlíku. Chtěl dochovaná okna a dveře repasovat, uplatnit také starý lustr, který už vlastnil, a především nalézt místo pro podsvícený onyx, který si v interiéru velmi přál.

Denní místnost s kuchyní a stolováním, pohodlným sezením a pracovním koutem je umístěna v nejširší části bytu. Okno v čelní stěně vytváří podmanivý obraz, který přiznává tradiční styl domu, zařízení prostoru je však zcela soudobé. Jednoduché tvary a střízlivá barevnost (kombinace dubu a bílých ploch) oknu nekonkurují, nechávají ho vyniknout. Čistotu linií podporuje
i řešení stavebních detailů – například snížený podhled nejen umožňuje nové vedení elektroinstalace a umístění bodových světel, ale vytváří také před oknem dutinu, kde se ukrývá konzola na závěsy. Teplý dojem a přívětivost dodává interiéru přírodní dřevo a textil, aniž by bylo zapotřebí pokoj „zdobit“. Pak je možné umístit do prostoru tak výrazný prvek, jakým je podsvícený onyx. Zakončuje kuchyňskou sestavu a tvoří záda úzké vysoké knihovny za jídelním stolem. Při denním světle je onyx poměrně nenápadný, barevně ladí s celkovou kompozicí, večer ale jeho efektní nasvícení mění atmosféru prostoru.

Střední trakt se vstupem do bytu byl v původním stavu temný a bez denního světla. Předsíň se ale podařilo dobře prosvětlit přímým propojením s obytným prostorem a přisvětlit ještě ze strany dvora – skleněnými dveřmi ložnice, vysokými až ke stropu. Přímo proti hlavnímu vstupu je umístěna koupelna s vanou a umyvadlem. Od předsíně je oddělena skleněnou stěnou s posuvnými dveřmi, aby i do ní se denní světlo dostalo, intimitu přitom chrání pískovaný povrch skla. Koupelna je pojata ve velmi světlém provedení, které nepohlcuje světlo, a navíc prostor opticky zvětšuje.
V předsíni je ponechána část původní klenby s odhalenými cihlami; tady našel své místo starý lustr z majitelova vybavení. V sousedství repasovaných vstupních dveří s nadsvětlíkem a dveří na toaletu tu vytváří stylové zádveří,
z moderního prostoru symbolicky vyčleněné posuvnou stěnou z čirého skla.

Šířku ložnice s oknem do dvora zužuje uzavřený blok s obslužnými místnostmi a světlíkem. Samostatná toaleta je přístupná z předsíně, do komory s pračkou a sušičkou se vstupuje z ložnice. Ta zřejmě bývala dříve kuchyní s navazující spíží.
Nová ložnice je podobně jako denní obytný prostor vybavena nábytkem z dubu a bíle lakovaných ploch. Tvrdý pravoúhlý řád skříní a dveří do výšky stropu změkčuje jemný závěs, který do místnosti vpouští jemně rozptýlené světlo.

Rekonstrukce přetvořila původně tmavý a nepřívětivý prostor na bydlení pro dvě osoby s veškerým komfortem současné doby. Vnesla do bytu spoustu světla, navíc dokázala ocenit vše hodnotné, co se z prvorepublikového bytu ještě zachovalo.

-věk
Foto Iveta Kopicová

*

*

*

*

*

*

*