…představí si mnohý z nás provizorní bydlení, kde se kromě kafe nedá nic uvařit. Přesto se i minimální prostor může zařídit velmi funkčně a pohodlně.

Základem dobrého bydlení je už výběr bytového prostoru. Mladá dívka po dokončení vysokoškolského studia zdědila byt 1+1 na sídlišti, chtěla ale bydlet v části města, kde vyrostla, odkud měla blízko do centra i k rodičům a kamarádům. Rozhodla se tedy byt na sídlišti prodat a zakoupit o něco menší garsonku, zato v prostředí, které by jí více vyhovovalo.

Při procházení nabídek realitních kanceláří však zjistila, že v přijatelné cenové kategorii jsou garsonky buď ve velmi špatném technickém stavu, anebo sice po rekonstrukci, ale naprosto nepřijatelné – kuchyně a koupelny à la „podnikatelské baroko“. Navíc se dalo předpokládat, že rekonstrukce bude provedená spíše na efekt pro výhodný prodej, byt nebude mít v pořádku okna, stoupačky, elektrické rozvody, nemluvě o zateplené fasádě nebo úsporném vytápění. Jako vhodnější investice se začal jevit menší prostor v nově postaveném domě. Na poslední chvíli se jí podařilo zakoupit garsonku (36 m²) právě dokončovaného bytového objektu.

Dispozice bytů v domě se svojí úrovní nijak „nevyšvihly“ oproti panelákům, ale právě malá garsonka má kupodivu velmi dobré řešení. Půdorysný tvar pokoje do písmene L umožnil, aby ve výklenku byla částečně oddělená ložnice, takže rozestlaná postel není vidět a garsonka nepůsobí dojmem ubytovny. Zbývající obdélníková část pokoje už dovolila vytvořit obytný prostor se začleněnou kuchyní – zcela rovnocenný běžným bytům. Velmi příjemné je také velké okno na delší straně pokoje a navazující balkon, byt tím získal dobré denní světlo a možnost posezení venku.

Základem je dobrá kuchyně

Mladý člověk vnímá své první bydlení jako projev vlastního vkusu a především názoru na životní styl, může se zcela svobodně rozhodovat a do podoby nového bytu otisknout svou osobnost.

Dívka se do garsonky nenastěhovala ihned po zakoupení, nejprve společně s architektkou pečlivě promyslely a prokreslily zařízení, a potom na několik měsíců vyjela do světa, aby si vydělala malý základní „kapitál“ na nejnutnější vybavení. Práce jí samozřejmě nevynesla na žádný designový luxus, ale v IKEA dokázala nakoupit vše, co pro svůj život prozatím potřebuje. Spotřebiče – pračku, chladničku nebo mikrovlnnou troubu – si vybrala co nejlevnější přes internet, ostatně dnešní mladí už jinak ani nenakupují. Také nábytek a doplňky si nejprve našla na webových stránkách IKEA, kde získala i jejich rozměry, teprve potom si zajela prohlédnout vše osobně.

Provozně nejdůležitější částí bytu je kuchyně, od ní se odvíjelo zařízení zbývající části obytného prostoru. Poloha kuchyně byla předurčena návazností na koupelnu, tedy instalacemi, ale správným provozem při vaření se při projektu bytů zřejmě nikdo nezabýval. Větší sestava zalomená do písmene L (vyhoví i většímu vyvařování) se sice do místnosti bez problémů vešla, ale vhodné řazení jednotlivých pracovišť potřebovalo vývody instalací na zcela jiných místech – vodu s odpadem v levém křídle, varnou desku s připojením na 380 V v křídle pravém, přesně naopak, než tu bylo připraveno. Muselo se tedy počítat s instalatérskými pracemi navíc a protažení vody s odpadem vyžadovalo i širší pracovní desku, protože skříňky se nemohly přistavit až ke zdi.

První varianta kuchyňského nábytku se předložila truhláři, ale přestože byla navržena z nejlevnějších materiálů (dřevotříska s šedivým laminem), vyšla by kuchyň včetně spotřebičů na 117 tisíc korun. Vyskládáním ze skříněk IKEA se dospělo k daleko přijatelnější ceně – bez spotřebičů, zato i se skleněnými obklady a doplňky do kuchyně – pouhých 35 tisíc. Sklokeramická varná deska, chladnička a mikrovlnná trouba s horkovzduchem a grilem se pořídila za 20 tisíc. Pouze atypická pracovní deska (široká 70 cm) je vyrobena na zakázku v Koryně a stála 6 tisíc. Výsledný efekt je přitom daleko působivější než u původně navržené kuchyně, dvířka jsou z černého (spodní skříňky) a bílého (horní skříňky a spižní skříň) tvrzeného skla v subtilních hliníkových rámech. Barevnost horních skříněk je volena se záměrem plochy potlačit, aby splynuly se stěnami a nečněly do prostoru, černé plochy na spodních skříňkách naopak „uzemňují“ celou sestavu. Speciální úpravou je vložená mikrovlnná trouba, která má podobný design jako skříňky. Umístila se namísto dvou zásuvek a jejich přebytečná čela se dají v kuchyni využívat jako podnosy na skleničky nebo kořenky. Doplňkem celé sestavy v části u dveří je servírovací stolek s dřevěným prkénkem, nad ním černá tabule k zapisování nákupů. Nad spodními skříňkami tvoří obklad skleněné desky v hliníkových lištách, které slouží zároveň i na zavěšení háčků a nejrůznějších kuchyňských potřeb. Bezesparý obklad je daleko vhodnější na údržbu než keramické obklady.

Střídmost v cenách i barevnosti

V místnosti volně navazuje část s kuchyní a jídelním stolem na malé sezení s pohovkou a dvěma válcovými taburety (slouží k sezení při více lidech nebo jako podnožky při sledování televize), v čele zadní stěny stojí „oltář“ dnešních mladých lidí – pracovní stůl s počítačem. Kout na spaní je opticky oddělený policovou knihovnou, která však postel zcela neuzavírá, přes volné díly ponechává průhled do pokoje i ven oknem.

Jídelní stůl a židle zabírají poměrně velkou plochu, ale stolování musí být pohodlné. Aby jídelní část příliš neubírala prostoru pohledově, zvolily se transparentní materiály: stůl je skleněný v hliníkovém rámu, židle z průhledného plastu. Ty jsou vlastně jediným „luxusem“ garsonky, přes studio Cezare byly přivezeny od italského výrobce (cena židle cca 3000 Kč). Svým designem nejenom kuchyň vhodně doplňují, ale také ji „povýšily“. Levný, ale příjemný moderní nábytek se tím pocitově dostává na designovou úroveň.

Navazující sezení bylo omezeno délkou pokoje, vzadu muselo zůstat místo na pracovní stůl. Pohovka je dlouhá 152 cm, k ní je přistaven jen malý stolek (za 299 Kč) a dva „válečky“ zakoupené v prodejně firmy Design by Donlić. Podobně jako židle jsou taburety zvoleny ve dvou barvách – šedivá navazuje na neutrální barevnost kuchyně a vlastně celého pokoje, červená je doplňujícím barevným akcentem.

Bílý pracovní stůl je nejlevnější možnou variantou, doplňují ho plechové kontejnery v bílé a červené barvě. (V době focení ještě nebyl zakoupený bílý kontejner ani nerezové police nad stolem.)

Před spacím koutem stojí bílá knihovna, která nenápadně navazuje na barvy stěn a tvoří tak přirozený předěl mezi oběma prostory. Knihovna má střední část plnou pro umístění televizoru, zbývající čtvercová pole umožňují průhled v horní části, ve spodní jsou doplněna krabicemi v bílé a červené barvě. Postel s dřevěným čelem zbyla z prodaného bytu po příbuzných, k ní se dokoupil jen malý noční stolek s lampičkou.

Do předsíňky se vešla velká vestavěná skříň na veškeré oděvy, v koupelně kromě sprchového koutu, umyvadla a WC může být umístěna i pračka. Nad ní visí žebříčkový radiátor na sušení ručníků a drobného prádla a dokonce ani nevadí, když se tu jednou za týden rozloží drátěný sušák při větším praní. Vybavení koupelny patří k běžnému standardu (z pohledu architekta spíš podstandardu) developerských projektů: nehezký sprchový kout, obklady z velmi omezeného výběru a docela příjemnou dlažbu nakonec řemeslníci degradovali položením na koso. Naštěstí se koupelna trochu zabydlela zrcadlovými skříňkami a policovým kontejnerem na kosmetické potřeby.

Druhý se taky vejde

Garsonka není přehuštěná a přeplněná zbytečnostmi, jednoduché vybavení a barevná střídmost jí ponechávají prostornost, dojem neokázalé elegance. Kombinace černé, bílé a šedivé je doplněna výraznou červenou barvou, která je ale použita velmi opatrně, aby jí nebylo příliš. Promyšleným výběrem v jediném obchodním domě, který nabízí příjemný design za přijatelné ceny, se garsonka stala úspěšným pokusem o vytvoření prvního, dobře fungujícího vlastního domova. Byla sice zařízena pro jednoho člověka, ale dokáže vyhovět i náročnějšímu provozu pro partnerskou dvojici. Jídelní stůl slouží – pokud se zrovna neobědvá – jako druhý pracovní stůl, ložnice byla prozřetelně rovnou vybavena dvojlůžkem. Jediný problém je zvukový, když se jeden z partnerů ještě dívá na televizi a druhý už chce spát, ale ten se dá snadno řešit pomocí sluchátek.

-věk

Foto Jaroslav Hejzlar